Kometa PanSTARRS a polární záře. Autor: Petr PazourHvězdárna v Rokycanech již od závěru loňského roku připravuje cestu pro zájemce o sledování polárních září podzimní cestu do Skandinávie. V současné chvíli je s cestovní kanceláří již prakticky domluvena celá trasa patnáctidenní cesty Švédskem a Norskem. Pokud byste mezi 29. zářím a 13. říjnem 2013 chtěli strávit čas pod dechberoucím astronomickým představením a poznat divokou krásu severské přírody, neváhejte se přidat...
Rozbíjení cihly. Autor: Martin FlorianVelikosti malých těles ve Sluneční soustavě nejsou rozděleny náhodně ani rovnoměrně. Menších je vždy větší počet než těch velkých. Závislost jejich počtu na velikosti můžeme popsat matematicky; pro většinu skupin malých objektů (planetky, prachové částice, meteoroidy, balvany na planetkách, velikosti kráterů, …) popisuje tuto závislost mocninná funkce. Na Astronomické expedici na hvězdárně v Úpici jsme experimentálně ověřili, že mocninnou distribuci mají i úlomky různých materiálů rozbitých kladivem.
Animace zážehu hlavního motoru sondy ve vesmíru Autor: NASAS půldruhou miliardou uražených kilometrů na svém tachometru se americká sonda Juno, vypuštěná před dvěma lety k největší planetě sluneční soustavy, ocitla v polovině (co se uražené – či ještě neuražené – vzdálenosti vesmírem týče) své pouti k cíli. V říjnu ji ještě čeká urychlovací průlet kolem Země ve smyslu gravitačního praku a pak je příští zastávkou již Jupiter. Sonda zde má nahlédnout pod roušku jeho rekordní atmosféry.
Astronomická expedice v Úpici Autor: Amatérská prohlídka oblohyNa hvězdárně v Úpici právě probíhá letní astronomická expedice. Cílem tohoto netradičního tábora je umožnit účastníkům pozorování jak pomocí místního vybavení, tak i techniky vypůjčené a dovezené ze všech koutů republiky. Expedičníci jsou rozděleni do skupin podle svého zájmu. Mohou se věnovat například astrofotografii, vizuálnímu pozorování, či radioastronomii.
"Krmítko" pro pozorování meteorů Autor: Marcel BělíkOdpověď, že se jedná o malý dřevěný domeček, kam se dává v zimě krmení pro ptáčky, je samozřejmě správná. Existuje ovšem nemalá skupina obyvatel naší planety, kteří si pod pojmem „krmítko“ představí úplně něco jiného. Všechny tyto neobvyklé lidičky spojuje jedno, ve druhé polovině minulého století se zúčastnili některé z meteorářských astronomických expedic, ať již celostátních nebo zácvikových. Jednou z nich byla například "Letní astronomická expedice Úpice".
Mapa oblohy 14. srpna 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 12. 8. do 18. 8.
Měsíc je kolem první čtvrti. Vidět jsou všechny planety - večer Venuše a Saturn, v noci Neptun a Uran, ráno Jupiter, Mars
a Merkur. Přelety ISS probíhají od večerního soumraku. Nastává maximum meteorického roje Perseid.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 14. srpna ve 22:00 SELČ.
dvojice rozdílných plynných oblaků ve Velkém Magellanově oblaku - eso1335 Autor: ESODva různé oblaky plynu v nedaleké galaxii
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (035/2013): Dalekohled ESO/VLT zkoumal působivou oblast hvězdotvorby ve Velkém Magellanově oblaku, jedné ze satelitních galaxií naší Galaxie. Na tomto detailním záběru je zachycena dvojice nápadných zářivých oblaků plynu: načervenalý NGC 2014 a jeho namodralý soused NGC 2020. Přestože se navzájem výrazně liší, oba oblaky jsou formovány mohutným hvězdným větrem extrémně horkých mladých hvězd, které jsou zároveň zodpovědné za jejich záři.
Mezihvězdné částice pronikají do Sluneční soustavy - snímek z animaceV sobotu 10. srpna 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem prof. RNDr. Petrem Kulhánkem, CSc. Hlavním tématem bude antihmota ve vesmíru.
Český tým na 7. IOAA (zleva: Anna Juráňová, Ondřej Theiner, Miroslav Hanzelka, Lukáš Timko, Lucie Fořtová, Filip Murár – doprovod, Tomáš Gráf – doprovod, klečící Giannis Batsiolas – průvodce týmu) Autor: Tomáš GráfČeský tým přivezl ze 7. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice dvě medaile – stříbrnou a bronzovou. S mezinárodní konkurencí 185 soutěžících z Evropy, Asie, Ameriky a Nového Zélandu se utkali v řeckém Volosu od soboty 27. července do neděle 5. srpna.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 9. srpna 2013
Loď HTV-4 po připojení ke kosmické stanici Autor: NASAVelmi složitá akce - pomalé a velice precizní orbitální setkání s několika vzájemnými přestávkami, kontrolované několika řídícími středisky kolem světa, aby neskončilo kolizí se stanicí (jakou nám předvedly stanice Mir a loď Progress M-34 roku 1997) - zakončená odchycením lodě robotickou paží. Tento akt byl úspěšně dokončen v pátek 9. srpna 2013 ve 13:22 SELČ, přenos zde začínal ve 12:00 hodin.
Červení skřítci Autor: Pavel ŠtarhaObdobí zvýšené aktivity bouří má i své pozitivní stránky. Nemůžeme-li pozorovat hvězdy
možná nás zaujmou pro změnu blesky. Nejlépe sledované z bezpečí domu, nebo z velké vzdálenosti. Ale Pavel Štarha, který sledoval
blesky v noci z úterý na středu, rozhodně neriskoval, že by to zkoušel, byť třeba 10 nebo i 30 km daleko, od blesky hýřící bouře.
Život ve vesmíru?Odvěká touha člověka... Vědět, jestli jsme ve vesmíru sami, nebo ne, jestli existuje nějaký život i mimo planetu Zemi. K nalezení odpovědi jsme už možná blízko...
Dne 8. srpna 2013 oslaví půlkulaté životní jubileum sovětská kosmonautka Světlana Jevgeňjevna Savická. Ta se v roce 1982 stala po Valentině Těreškovové teprve druhou ženou, která se dostala do kosmického prostoru. Ačkoli u žen se to obvykle nepovažuje za slušné, uděláme tentokrát výjimku a prozradíme její věk - bude jí letos 65 let.
Observatoř Kleť Autor: Observatoř KleťAntičtí Římané měli ve svých mapách dnešní region horního Podunají a oblasti kolem Vltavy označený jako Boiohaemum - zemi keltského kmene Bójů. Z tohoto dávného názvu vzniklo později jak latinské jméno Čech - Bohemia, tak označení dnešního Bavorska - Ba(io)varia. V obou regionech nacházejí archeologové dodnes stopy keltského osídlení. Zmínit můžeme jak oppidum Třísov nad údolím Vltavy, tak třeba původ bavorského města Pasova.
Perseidy 2013. Autor: Petr a Pavel ŠtarhoviMaximum meteorického roje Perseidy má letos, v roce 2013, velmi příznivé podmínky. Měsíc neruší v druhé polovině noci, kdy létá meteorů nejvíce, a v noci ze 12. na 13. srpna spadne každou hodinu přibližně 70 meteorů. Ovšem už nyní, několik dní před největším rojením Perseid jsou náhodné padající a zářící smítka z prachu komety 109P Swift-Tuttle pozorovatelná po celou noc. A počasí zatím přeje. Stačí si tedy lehnout do trávy, pustit foťák a nechat se unášet...
Perseidy 2012. Autor: Petr Horálek, Miloslav Druckmüller.Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v noci ze 12. na 13. srpna 2013, tedy z pondělí na úterý. V průběhu této noci spatříme zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky vhodné fázi Měsíce nebude noc v podstatě vůbec osvětlena měsíčním svitem a při pozorování daleko od měst uvidíme i slabé meteory. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohledy na Mléčnou dráhu nad hlavou nebo krásné uskupení planet poblíž jasných hvězd a hvězdokup na ranní obloze před rozbřeskem.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 189 ze 6. 8. 2013.
Start HTV-4 3. srpna 2013 Autor: Spaceflightnow.comTřetí srpnový večer u nás, čtvrté srpnové ráno tam. V tomto okamžiku zažehla šestici silných motorů japonská raketa H-2B a počala stoupat do předúsvitových nebes nad kosmodromem Tanegašima. Začala tím čtvrtá japonská zásobovací mise k ISS, a byť je vynesená loď Kounotori 4 (Čáp) bezpilotním náklaďákem, veze na své palubě i nového člena posádky stanice.
Ve startu lodi nakonec nezabránily ani menší potíže na palubě orbitálního komplexu.
3-D pohled na odtok plynu z galaxie NGC 253 - ALMA - eso1334 Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/Erik RosolowskyALMA odhaluje tajemství chybějících hmotných galaxií
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (034/2013): Nová pozorování provedená teleskopem ALMA v Chile poskytla astronomům dosud nejlepší pohled na to, jak prudká tvorba hvězd může vyfoukat plyn z galaxie a zkomplikovat tak vznik dalších generací stálic – na jejich vznik a růst není dostatek hmoty. Působivé grafické znázornění zachycuje mimořádně silný odtok molekulárního plynu, který je díky průběhu překotné hvězdotvorby vyfukován z centra nedaleké galaxie v souhvězdí Sochaře. Tyto nové výsledky pomohou vysvětlit nečekaně nízký počet velmi hmotných galaxií ve vesmíru. Výzkum byl zveřejněn 25. července v odborném časopise Nature.
Supernova SN 2013EJ. Autor: Foto: Karel Halíř25. července 2013 byla ve spirální galaxii M 74 (NGC 628) promítající se do souhvězdí Ryb objevena supernova SN 2013EJ, která je v dosahu amatérských dalekohledů. V nejbližších dnech je navíc mimo hru Měsíc (nov 6. 8.), který by mohl jinak rušit naše pozorování. Dostáváme tedy ideální příležitost podívat se do vzdáleného vesmíru. S ohledem na pozici supernovy v souhvězdí Ryb a její jasnost, ale i vzhledem na aktuální předpověď počasí, ji dnes v noci budeme moci pozorovat malými dalekohledy, nebo ještě lépe zachytit ji fotograficky.
Mapa oblohy 7. srpna 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 5. 8. do 11. 8.
Měsíc je kolem novu. Vidět můžeme všechny planety - večer Venuši a Saturn, v noci Neptun a Uran, ráno Jupiter, Mars a Merkur.
Přelety ISS se z ranní oblohy přesouvají na večerní. Oblohou se prohání spousta meteorů. Japonská HTV 4 je na cestě k ISS,
Curiosity je na Marsu 1 rok.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. srpna ve 22:00 SELČ.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
