Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Roman Mikušinec Úkazy

Eta Aquaridy 2009

eta_aqr
eta_aqr
Dňa 6. 5. 2009 nastane maximum meteorického roja eta Aquaridy, ktorého materským telesom je známa kométa 1P/Halley. Meteorický roj eta Aquaridy je v činnosti od 19.4. do 28.5., pričom maximum roja nastáva každoročne okolo 5. 5. 2009. Radiant roja nájdeme v súhvezdí Vodnár, neďaleko hviezdy eta Aqr.

František Martinek Vzdálený vesmír

GRB 090423: nejvzdálenější objekt ve vesmíru

Vznik gama záblesku v představě malíře
Vznik gama záblesku v představě malíře
Astronomové z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics společně s kolegy z jiných observatoří v USA a ve Velké Británii objevili nejvzdálenější objekt ve vesmíru - velkolepou hvězdnou explozi známou jako gama záblesk, nacházející se ve vzdálenosti více než 13 miliard světelných let.

Marcel Bělík Multimédia

ČAM 2009.04 - M13

ČAM 2009.04: J. Linet (M13) (icon)
ČAM 2009.04: J. Linet (M13) (icon)
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2009 obdržel snímek "Hvězdokupa M 13" pořízený Jiřím Linetem z Havířova.

V roce 1714 ji v Anglii objevil Edmond Halley, 1. června 1764 ve Francii pojmenoval Charles Messier a v roce 2009 ji v Čechách vyfotografoval Jiří Linet. S věkem okolo 10 miliard let to není již žádná teenagerka, ale jistě je stejně sledovaná jako kterákoliv modelka na Zemi. Každou noc se k ní desítky let obracejí objektivy astronomických přístrojů, aby polapily něco málo fotonů, které ji opustily před 25 tisíci lety. Před 35 lety se ji lidstvo dokonce pokusilo kontaktovat depeší radiového teleskopu v Arecibu. Zatím neodpověděla.

IYA 2009 Ostatní

Zajímavá soutěž pro středoškolské učitele fyziky

IYA 2009
IYA 2009
Astronomický ústav Akademie věd ČR vypisuje v rámci Mezinárodního roku astronomie soutěž pro středoškolské učitele fyziky o účast v mezinárodním projektu

Hands-On Universe, Europe (EU-HOU):
Bringing frontline interactive astronomy to the classroom

František Martinek Sluneční soustava

Slunce stále beze skvrn

Slunce beze skvrn 28. 4. 2009
Slunce beze skvrn 28. 4. 2009
Cyklus slunečních skvrn, jak to tak vypadá, se chová poněkud podobně jako burza. Zrovna když si myslíte, že klesla až na dno, poklesne ještě níže. Slunce je v současné době nejklidnější za uplynulých 100 let.

Václav Kalaš Kosmonautika

Pathfinder a SAIL

Pathfinder s vnější nádrží a startovacími raketami
Pathfinder
Když NASA v 70. letech začala vyvíjet první raketoplány, potřebovala mimo jiné otestovat, jak se bude takové těleso chovat při pohybu a manipulaci. V té době měla k dispozici jen první prototyp s označením OV-101 Enterprise a ten byl testováním značně vytížen. Také byl příliš cenný, než aby bylo možné riskovat jeho poškození. Proto byla zhotovena v Marshalovo centru kosmických letů (MSFC) v roce 1977 alespoň maketa ze dřeva a kovu v měřítku 1:1, která sloužila například pro testování jeřábů startovací rampy.

Marek Kolasa Ostatní

Založte si webový zápisník!

astronomie.cz blog
astronomie.cz blog
Chtěli by jste si psát své poznámky a postřehy o astronomii? Nevíte kde publikovat své astronomické fotografie či kresby? Pak právě vám je určena novinka, kterou uvedla Amatérská prohlídka oblohy.
Jan Kondziolka Úkazy

Bude opět prašno?

Prach na střeše vozidla
Prach na střeše vozidla
Určitě občas slýcháváte, že zase spadl prach ze Sahary, jindy z Ukrajiny a podobně. Podobná prachová situace nás možná opět čeká na začátku týdne.

František Martinek Exoplanety

Exoplaneta v zóně života

Exoplanety u trpasličí hvězdy Gliese 581.
Exoplanety u trpasličí hvězdy Gliese 581.
Planeta obíhající kolem hvězdy typu červeného trpaslíka, nacházejícího se ve vzdálenosti 20 světelných roků od Země, by mohla být první známou exoplanetou, jejíž povrch je pokryt oceánem kapalné vody.

Josef Jíra Světelné znečištění

Kolik hvězd ještě můžeme spatřit?

02.jpg
Představujeme vám zajímavý mezinárodní projekt, na kterém se prostřednictvím Západočeské pobočky podílí také Česká astronomická společnost.

Cílem projektu je zmapování aktuálních pozorovacích podmínek noční oblohy pomocí jednoduchého astronomického pozorování a tím určení tzv. mezní hvězdné velikosti (MHV). Hlavním předpokladem úspěchu tohoto experimentu je zapojení co největšího počtu pozorovatelů z různých koutů světa, proto i vaše pozorování má svůj význam.

Petr Sobotka Kosmonautika

Družice Kepler zpřesní rozměry vesmíru

Družice Kepler
Družice Kepler
Některé družice mohou přinést užitek i v jiném oboru astronomie, než pro který byly především vypuštěny. To je případ i družice Kepler určené primárně pro exoplanety. Využít její data je ale možné také pro fotometrii proměnných hvězd. A z měření cefeid pak zpřesnit vzdálenosti ve vesmíru

František Martinek Hvězdy

Objeven nejchladnější hnědý trpaslík

Hnědý trpaslík Wolf 940B.
Hnědý trpaslík Wolf 940B.
Mezinárodní tým astronomů pod vedením pracovníků University of Hertfordshire (Velká Británie), objevil doposud nejchladnějšího hnědého trpaslíka. Nové těleso, označené Wolf 940B a obíhající kolem červeného trpaslíka Wolf 940, se nachází ve vzdálenosti 40 světelných roků od Země.

Jakub Vošmera Vzdálený vesmír

Když se čtyři kupy galaxií srazí...

Kompozitní pohled na systém MACSJ0717.5+3745
Kupa galaxií MACSJ0717.5+3745
S pomocí dat získaných dalekohledy Chandra, Hubble a Keck se astronomům podařilo odhalit srážku opravdu kosmických rozměrů. Ve vzdálenosti 5,4 miliard světelných let interagují hned čtyři kupy galaxií. Navíc do této již tak neklidné oblasti ústí 13 mil. světelných let dlouhý proud hmoty.

Vít Straka Kosmonautika

Start STS-125 se blíží, jak nebezpečná mise to tedy bude?

Teleskop na oběžné dráze
Teleskop na oběžné dráze
Už jen pár týdnů nás dělí od startu mise STS-125, při níž se raketoplán Atlantis vydá se sedmičlennou posádkou na poslední servisní misi k Hubbleovu teleskopu. Po ztrátě Columbie byl tento let původně zrušen jako příliš nebezpečný, později byl však zařazen zpět do plánu startů. Co je na něm tak riskantní?
Jan Hollan Ostatní

Hodina a rok pro "menší než 350"

sklenikove_plyny.jpg
V roce 2008 byly publikovány práce, které dokázaly, že koncentrace skleníkových plynů uměle přidávaných do atmosféry již dávno přesáhly úroveň, která znamená nebezpečný zásah do klimatického systému Země. Předtím se soudilo, že nebezpečné úrovně dosáhneme až v dalších desetiletích, nebo že se jí můžeme i vyhnout, pokud emise skleníkových plynů dostatečně snížíme. Omezíme-li se na hlavní skleníkový plyn dlouhou životností ovzduší, oxid uhličitý, bezpečná koncentrace není nějaká budoucí 550 ppm nebo 450 ppm, ani ta dnešní 386 ppm. Bezpečná koncetnrace určitě nepřesahuje hodnotu 350 ppm. Takovou, kterou jsme překročili již r. 1988...

Roman Mikušinec Úkazy

Lyridy 2009

lyridy
lyridy
22.4.2009 nastane maximum meteorického roja Lyridy. Tento roj je jedným z hlavných meteorických rojov a jeho frekvencia dosahuje hodnoty okolo 20 meteorov za hodinu.

1 359 360 361 362 363 364 365 547


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »