Začínáme v 19:00, Discovery by měl po odkladu kvůli špatnému počasí dosednout na přistávací dráhu Kennedyho kosmického střediska na Floridě ve 20:14. Stránka se neobnovuje automaticky, mačkejte prosím průběžně aktualizační ikonku ve vašem prohlížeči.
SpaceShipTwo - celková sestava.Švédsko je připraveno připojit se k realizaci kosmické turistiky - v roce 2012 zde zahájí provoz první kosmodrom pro starty malých soukromých kosmických dopravních prostředků včetně těch, které připravuje společnost Virgin Galactic. Kosmodrom vyroste v severní části území Švédska.
Dr. Jiří Grygar obdržel Čestnou medaili za zásluhy o Akademii věd České republikyČestný předseda České astronomické společnosti a současný předseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie RNDr. Jiří Grygar, CSc. obdržel Čestnou medaili za zásluhy o Akademii věd České republiky.
Posádka Sojuzu TMA-14 Ve čtvrtek 26. března 2009 v 11:49:18 UT [1] odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur ruská kosmická loď Sojuz TMA-14. Jedná se o první letošní misi pilotované lodi Sojuz k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Na palubě je jeden ruský a jeden americký kosmonaut, které doprovází kosmický turista Charles Simonyi s americkým občanstvím, ale maďarskými kořeny. K Mezinárodní kosmické stanici ISS by se měl Sojuz TMA-14 připojit v sobotu 28. března 2009 ve 12:14 UT.
Tento reklamní slogan, který jsem si vypůjčil z jedné nejmenované reklamy, dokonale vystihnul situaci, která nastane tento víkend na Hvězdárně v Rokycanech, kde se v rámci několika dní uskuteční tři velice zajímavé akce.
Hodina Země Jedná se o projekty, které mají připomenout celému lidstvu, že ztráta noci a stabilního klimatu - darů, jichž jsme užívali po mnoho tisíciletí až do počátku dvacátého století - je něčím, co se nás všech týká a co je nejvyšší čas získat zpět, v té míře, jak je to jen možné.
Mapa povrchu Venuše na základě výzkumu sondou Magellan.NASA připraví dva atmosférické balóny, které se budou vznášet v oblacích kyseliny sírové jako součást budoucí flotily kosmických sond, jenž budou vyslány k Venuši. Projekt v ceně několika miliard dolarů - jehož realizace je předpokládána v příštích patnácti letech - může pomoci odhalit více informací o skleníkovém efektu na Venuši.
Raketoplán Discovery připojený k ISSDvě kosmické vycházky, testování nové komponenty staniční čističky vody a rozhovor s Obamou. To je jen krátký výčet činností astronautů od soboty 21. do úterý 24. března. Pojďme si je zrekapitulovat.
Web České astronomické společnosti (www.astro.cz) hledá nové autory a spolupracovníky do svých řad. Redakce bohužel nemůže nabídnout finanční ohodnocení, přesto pro vás může mít spolupráce velké množství výhod.
Cestování má rád téměř každý. Ať už v rámci naší republiky, Evropy nebo celého světa. V dnešní době ale Zemí cestování nekončí a pomalu se rodí i turistika vesmírná, která za několik desítek let může být stejně dostupná jako dnes dovolená u moře. A co všechno je mimo naší planetu k vidění? Tak na to vám nejlépe odpovíme na hvězdárně v Úpici, pokud se rozhodnete s námi strávit neopakovatelných 16 letních dní a nocí u dalekohledů pozorováním krás našeho vesmíru. Procestujte s námi Galaxii!
Černou díru prozradí její vliv na okolí Černé díry nejsou jen imaginární tělesa, která nikdo neviděl. Díky jejich vlivu na své okolí dokážou vědci určovat i takové vlastnosti, jako jejich hmotnost nebo třeba rychlost otáčení. Právě na tuto druhou vlastnost černých děr se zeptáme dr. Michala Bursy z Astronomického ústavu AV ČR.
Staniční robotická paže drží nový nosník S6Třetí den mise (v úterý 17. března) se raketoplán Discovery připojil k Mezinárodní kosmické stanici a obě posádky zahájily práce na hlavním cíli mise.
Unikátní 3D pohled na galaxie.Díky kombinaci schopností dalekohledů ESO/VLT a Hubbleova kosmického teleskopu astronomové dostali možnost spatřit vzdálené galaxie "trojrozměrně". Vědci doufají, že tento unikátní kombinovaný pohled do hlubin času, kdy vesmír byl pouze polovičního stáří než dnes, a kdy neexistovalo naše Slunce ani Země, jim pomůže pochopit proces formování galaxií.
Logo IYA 2009Pod záštitou předsedy Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie Jiřího Grygara a starosty města Michala Kortyše.
Město Litomyšl a Český organizační výbor Mezinárodního roku astronomie ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR, Astronautickou sekcí České astronomické společnosti, Astronomickou společností v Hradci Králové, Astronomickou společností Pardubice a Hvězdárnou barona Krause v Pardubicích vás zvou na rozmanitý astronomický program, který proběhne v pátek 3. dubna a v sobotu 4. dubna 2009 v Litomyšli.
Nový měsíček Saturnu v prstenci G.Tato sekvence tří snímků, pořízených kosmickou sondou Cassini během deseti minut, ukazuje dráhu nově objeveného měsíčku v jasnějším oblouku uvnitř málo zřetelného prstence G. Měsíček obdržel předběžné označení S/2008 S1 a kolem planety obíhá ve vzdálenosti 167 500 km.
Zodiakální světlo z observatoře Paranal v Chile. Autor: Yuri BeletskyV pátek 20. března ve 12:43 SEČ vstupuje Slunce do znamení Berana (v dnešním souhvězdí Ryb) a přináší tak astronomické jaro. Tento pátek si vládu sluneční a hvězdná část dne rozdělí rovným dílem. Dále se pak budou dny prodlužovat a noci zkracovat. Slunce každým dnem bude zvětšovat svou výšku nad obzorem při své kulminaci a přinese nám tak kýžené jarní počasí. Bezměsíčné noci v době rovnodennosti však nabízí ještě jeden každoroční úkaz, o kterém kvůli současné míře světelného znečištění většina lidí ani netuší.
Tepelný štít Discoveryho při pohledu ze staniceOd startu raketoplánu Discovery s posledním párem solárních panelů k Mezinárodní kosmické stanici uplynuly už 3 dny a jeho posádka se během nich opravdu nenudila. Mise vstoupila do hlavní části v úterý večer, připojením raketoplánu ke stanici.
Česká astrofotografie měsíceTřetí ročník soutěže "Česká astrofotografie měsíce" máme úspěšně za sebou, porota vybrala "Astrofotografa roku 2008" a všechny přihlášené snímky jsou vystaveny na stránkách galerie. Zájem medií o prezentaci vítězných snímků je setrvalý a úroveň fotografií nepochybně rok od roku roste. Potud tedy mohou organizátoři považovat celý projekt za úspěšný a připravený do dalších let.
Svitme si na cestu, ne na hvezdyZápadočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s dalšími astronomickými subjekty vyhlašuje fotografickou soutěž se zaměřením na problematiku světelného znečištění. Cílem soutěže je osvěta v problematice světelného znečištění a propagace správného osvětlení, zdravého životního stylu a ochrany životního prostředí. Záštitu nad soutěží převzala Česká astronomická společnost.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Web České astronomické společnosti (www.astro.cz) hledá nové autory a spolupracovníky do svých řad. Redakce bohužel nemůže nabídnout finanční ohodnocení, přesto pro vás může mít spolupráce velké množství výhod.
