Profesor Stephen Hawking vysvětloval tento týden kolegům na Dublinské konferenci, proč nyní zavrhuje svoji vlastní teorii o černých dírách.Slavný kosmolog tím, že popřel vlastní, 30let starou teorii, na které získal světové jméno, prohrál jednu z nejslavnějších sázek ve vědecké historii.
Závod o cenu X, kde vítězství znamená odměnu ve výši 10 mil.USD v hotovosti, dostane novou vzpruhu.
Klimatologové a oceánologové nyní věří, velké vlny, které mohou dosáhnout až 30 metrové výšky, jsou odpovědné za většinu potopení velkých lodí na otevřeném oceánu. Družice ERS (Earth obseRvation Satellites) provozované Evropskou vesmírnou agenturou spatřily již několik těchto monster a potvrdily jejich existenci. Tým vědců studoval série snímků pozemských oceánů za dobu jen tří týdnů a i za tuto krátkou dobu našli více než 10 obrovských vln vyšších nad 25 metrů. Nová studie bude sledovat oceány po dobu 2 let a má vést k lepšímu porozumění tomu, jak se tyto vlny tvoří a jestli mohou být předpovězeny.
Velká Británie čelí, jako ostatně kde který stát, dilematu, zda a v jaké výši financovat další rozvojové programy spojené s kosmem. Například by musela utratit každoročně nejméně 25 milionů liber, aby se udržela na předním místě v programech přistání na Marsu s návratem geologických vzorků zpět na Zemi. A takovou částku by pravděpodobně mohli uvolnit jen na základě škrtů v jiných oblastech, například v programu stavby velkých teleskopů.
Za pomocí infračervené videokamery, kterou vyvinuli vědci z NASA Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně (Kalifornie), chirurgové testují snímkování a následné zpracování obrazu, které by umožnilo lepší lokalizaci mozkových nádorů.
Černé díry, ony hrůzostrašné galaktické pasti, ze kterých dokonce nemůže uniknout ani světlo, nemusí být vždy destruktivní, alespoň ne podle nejnovější teorie kosmologa Stephena Hawkinga. Ten nyní vzkazuje, že se mýlil v klíčovém argumentu o chování černých děr, který prosazoval téměř 30 let.
Když si astronomové poprvé uvědomili, že hvězdy na obloze jsou podobné našemu Slunci, jen jsou mnohem dál, začali se zajímat o to, jestli tyto hvězdy mají kolem sebe také planety. A pokud mají planety, je na nich život? Inteligentní život? Takové odpovědi bohužel ještě neznáme. Nalezeno bylo prozatím jen 123 extrasolárních planet, na kterých ovšem, díky jejich velikosti, složení, teplotě, blízkosti ke hvězdě atd. život, tak jak jej známe, určitě nemohl vzniknout. Neznáme zatím, bohužel, žádnou "kamennou" planetu typu Země.
Sú asi najdlhšie pozorovaný meteorický roj. Pozorovali ho v starej Číne, v Japonsku a v Kórei. Najstaršie pozorovanie je z 21. júla 36 nášho letopočtu. Ďalšie záznamy o pozorovaniach sú z 8., 9., 10. a 11., 12. a 19. storočia. V žudových pranostikách sa tento roj nazýva "slzy svätého Vavrinca".
