Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Lampička pro astronomy se superkondenzátorem

Lampička pro astronomy se superkondenzátorem

Lampička vyráběná na Astronomické expedici v Úpici
Autor: Roman Dvořák

Většina astronomů, pozorovatelů noční oblohy, využívá k pozorování červenou svítilnu, která neničí adaptaci oka na tmu. Ale lampiček, které by odpovídaly požadavkům pozorovatelů, se na trhu moc nenachází. A kde jinde než na Astronomické expedici v Úpici by měla taková lampička vzniknout?

Celý nápad vznikl na Astronomické expedici v roce 2015, kdy si jeden z vedoucích nevzal svou vlastní červenou lampičku. Díky své zručnosti si však velmi rychle vyrobil svou vlastní, originální lampičku, která se spoustě expedičníků líbila především díky praktičnosti a dobrému nápadu. Tato svítilna však neměla žádnou baterii, ale místo toho superkondenzátor, který byl původně určen do funkčního modelu rakety a vydržel s LED diodou svítit po dobu pozorování a bylo ho možné nabít do jedné minuty z USB portu počítače. Lampička šla položit na stůl do polohy, aby svítila přímo do misky s jídlem nebo šikovně umístit na pozorovací deník.

První verze kondenzátorové lampičky, 2015 Autor: Jakub Kákona
První verze kondenzátorové lampičky, 2015
Autor: Jakub Kákona

Přes rok jsme se zamysleli, jaké další vylepšení by taková lampička mohla mít. Vzniklo několik prototypů, při čemž některé byly slepou cestou. Výsledná lampička, po celoročním vývoji, měla spoustu vylepšení. Například byl integrován kondenzátor s ještě větší kapacitou, lampička dostala nový obal s průřezem ve tvaru šetiúhelníku vyrobený pomocí moderních technologií 3D tisku a nabíjecí  elektronikou vlastního návrhu, která chrání kondenzátor a umožňuje rychlejší dobíjení díky vysoké účinnosti.

Vizualizace lampičky Autor: Roman Dvořák
Vizualizace lampičky
Autor: Roman Dvořák

Vývoj lampiček se stihl včas a lampička mohla být vyrobena v prvních 20 kusech, které byly na letošní Astronomické expedici řádně otestovány. Výsledná lampička v sobě skrývá 50F kondenzátor, elektroniku pro rychlé dobíjení kondenzátoru z USB, takže lze lampičku nabít do dvou minut například z počítače nebo nabíječkou na mobilní telefon.

Lampičky měly spoustu užitečných vlastností. Na některé se přicházelo až při praktickém využití. Nemusí se nikde složitě hledat nové baterie, které stejně nenajdete a musíte počkat až do dalšího dne. Lampičku připojíte jen na jednu minutu k USB nabíječce, kterou používáte například na nabíjení mobilu. Lampička se na pozorovacím deníku nekutálí a díky otočnému obalu lze místo svitu přesně nastavit. Taktéž lze postavit „nastojato“ a lampička pak svítí přímo do talíře. Nemá vypínač, díky kterému se při pozorování neztratí v trávě. Její tělo je velmi odolné a při pádu se nerozbije. Navíc je vodě i rose odolná.

Protože i po rozprodání všech vyrobených kusů byl stále zájem o další, rozhodli jsme se pro výrobu další série lampiček s drobnými vylepšeními.

V případě zájmu o tuto kondenzátorovou lampičku je možné se závazně zapsat do seznamu zájemců a budeme Vás zpětně kontaktovat: https://goo.gl/forms/mvfD8v7EjL3dfBGE3

Autoři článku: Lenka Paulusová, Roman Dvořák

 

Lampičky byly vyráběny v různých barevných variantách Autor: Lenka Paulusová
Lampičky byly vyráběny v různých barevných variantách
Autor: Lenka Paulusová

Lampičky byly vyráběny v různých barevných variantách Autor: Lenka Paulusová
Lampičky byly vyráběny v různých barevných variantách
Autor: Lenka Paulusová

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická expedice v Úpici



Seriál

  1. Astronomická expedice opět úřadovala
  2. Astronomická expedice 2024 – Staň se na 15 dní astronomem!
  3. Malé ohlédnutí za Astronomickou expedicí 2023
  4. Pozvánka - Astronomická expedice 2023
  5. Astronomická expedice 2022
  6. Pozvánka – Astronomická expedice 2022
  7. Astronomická expedice v Sítinách 2021
  8. Jaká byla Astronomická expedice 2020?
  9. Pozvánka - Astronomická expedice 2020
  10. Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2019
  11. Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2018
  12. Zahráli jsme si na oděvní návrháře a vyzkoušeli kyanotypii – historickou fotografickou techniku
  13. Astronomická expedice Úpice 2017 - nejlepších 16 dnů v roce
  14. Hon na Mezinárodní vesmírnou stanici
  15. Astronomická expedice 2017
  16. Lampička pro astronomy se superkondenzátorem
  17. Astronomická expedice: Modely raket
  18. Astronavigace na Astronomické expedici
  19. Experiment: rozbíjeli jsme “asteroid”
  20. Toužíte po letním dobrodružství? Pojeďte s námi na Astronomickou expedici!
  21. Astronomická expedice 2015
  22. Astronomická expedice Úpice 2014
  23. Astronomická expedice 2013
  24. Astronomická expedice 2012
  25. Astronomická expedice 2009 - Procestujte Galaxii
  26. Astronomická expedice 2008 – Mezi nebem a Zemí
  27. Astronomická expedice 2007 - Vaše cesta do vesmíru
  28. Astronomická expedice 2005 - Vesmír v hrsti
  29. Astronomická expedice - Váš první kontakt s vesmírem
  30. Astronomická expedice Úpice


O autorovi

Štítky: Astronomická expedice


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »