Sluneční soustava
Mnoho z vás již jistě slyšelo o kometě C/2013 US10 (Catalina), která se na naší obloze objeví na konci listopadu při maximální jasnosti nejspíše okolo 6 mag a stane se tak opravdu velmi snadným objektem pro triedry. Letošní podzim ovšem neozdobí pouze tato kometa. Čeká nás totiž několik návratů krátkoperiodických komet, které mohou dosáhnout nějakých 10-12 mag a stát se tak lehkými objekty pro střední, při troše štěstí možná i pro menší dalekohledy.
Naše Slunce je asi zloděj. Před více než čtyřmi miliardami roků zřejmě odcizilo stovky ledových miniplanet cizí hvězdě, která procházela v jeho blízkosti – a podivná planetoida Sedna o průměru zhruba 1000 km byla mezi nimi. Její extrémně eliptická dráha ji zavádí do vzdálenosti 200krát větší než je vzdálenost planety Neptun od Slunce, s dobou oběhu 11 400 roků.
S opožděním přinášíme informace o objevech komet letos v dubnu. Celkově byly objeveny 4 nové komety a ve druhém návratu byly zpozorovány další dvě vlasatice. AU třetí se znovuobjevení potvrdilo. O které se jednalo? Více zjistíte v článku.
Ve dnech 5. - 7. června 2015 se v prostorách Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově uskutečnil seminář SMPH, který byl letos pojat netradičně a mezinárodně. Byl věnován především kometární astronomii a spolupráci na poli amatérského i profesionálního výzkumu komet, a proto byl od počátku prezentován s anglickým názvem European Comet Conference (Evropská kometární konference ECCO 2015). Hned na úvod je potřeba říci, že tomuto honosnému názvu neudělal žádnou ostudu. Na jeho organizaci se podílely Společnost pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH) a Astronomický ústav AV ČR.
Od znovuprobuzení evropského modulu Philae na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko s ním evropská sonda Rosetta komunikovala 13., 14., 19., 20., 21., 23. a 24. června. Jenže kvalita signálu výrazně kolísala. Malý příklad – komunikační okno 19. června trvalo 19 minut a přineslo stabilní a dobrý signál, který byl však nečekaně rozdělen do dvou krátkých dvouminutových úseků. Naopak 24. června běžela komunikace celých 20 minut, ale kvalita signálu kolísala a podařilo se přenést jen asi 80 datových balíčků. Do třetice 23. června byl navázán pouze 20 sekundový kontakt, ale během něj nedošlo ani k přenosu telemetrie.
Před téměř deseti roky, 19. ledna 2006, se na svou dlouhou cestu celou Sluneční soustavou vydala planetární sonda NASA New Horizons. Jejím hlavním cílem bylo prozkoumat ze své průletové dráhy planetu Pluto. Tento objekt mezitím jen o několik měsíců později, v srpnu 2006, na pražském zasedání IAU, přestal být devátou plnohodnotnou oběžnicí Slunce a stal se administrativním rozhodnutím stvrzeným hlasováním, jakýmsi prototypem zcela nové kategorie těles. Nyní, v závěru června 2015, se tedy sonda New Horizons sice blíží stále k témuž hlavnímu cíli své mise, tím je ale už oficiálně trpasličí planeta Pluto, kterou obíhá pět dnes známých přirozených satelitů. Co tedy můžeme v nejbližších dnech očekávat?
Vědci z UCL (University College London) pozorovali, jak rozsáhlý polární vítr uvádí do pohybu atmosféru Saturnova měsíce Titan. Vědecký tým analyzoval data shromážděná v průběhu sedmi let mezinárodní kosmickou sondou Cassini a zjistil, že interakce mezi atmosférou Titanu a slunečním magnetickým polem a zářením vytváří proud uhlovodíků a nitrilových sloučenin unášených pryč z polárních oblastí do okolního prostředí. To se velice podobá pozorovanému proudění, které přichází z polárních oblastí na Zemi.
Podrobné fotografie kamery s vysokým rozlišením na sondě Rosetta odhalily více než stovku míst s odhaleným vodním ledem na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko.
Předpovědi meteorického roje Drakonid vypadaly na 8. října 2011 velmi slibně s příslibem dvou výrazných maxim. Vzhledem k tomu, že Drakonidy jsou poněkud tajemným rojem, bylo nutné tuto jedinečnou příležitost využít beze zbytku. Pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty AsÚ spoluorganizovali pozorování Drakonid 2011 z letadel letících nad oblačností. Experiment byl vyhodnocen jako velký úspěch.
Kosmická sonda Venus Express, kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA, objevila významné důkazy přetrvávajícího vulkanismu na Venuši, nejbližší planetě k Zemi. Pozorovat povrch Venuše je mimořádně obtížné vzhledem k její husté atmosféře a oblačnosti, avšak radarová pozorování v rámci již dřívějších misí k Venuši odhalila, že její povrch je pokryt sopkami a dávnými lávovými proudy.
Po jasných kometách je obří poptávka. Bohužel máme dlouhodobou smůlu. Jednou nadějí mohla být 218P LINEAR. Tato perspektivní kometa nakonec nenaplnila optimistické scénáře, podle kterých měla zjasnit až do dosahu malých dalekohledů. A co hůře, její maximální jasnost zůstala dokonce pod očekávanými 13 mag.
Dne 21. března letošního roku byla objevena kometa C/2015 F3 (SWAN). O několik dnů později vyšla její předběžná dráha, jež se postupem času už víceméně neměnila. Zjistilo se, že kometa je již po průletu perihelem a že jej přežila. V následujících týdnech se ovšem začaly dít podivné věci.
Sonda New Horizons se nezadržitelně blíží ke svému hlavnímu cíli – trpasličí planetě Pluto, kolem které proletí už za měsíc! Celý svět je už vzrušený všemi zprávami s novými fotkami. Přecijen jiný svět poprvé tak zblízka se ukazuje jen jedinkrát a byla by velká škoda opomenout všechny fotky, jejichž kvalita se postupně zlepšuje. Dnes jsme pro Vás připravili sérii posledních snímků a do češtiny jsme přeložili také popisky, aby si informace mohli vychutnat i ti, kteří se v angličtině necítí pevní v kramflecích.
Poslední úplněk první poloviny letošního roku, ten ze 2. června, je definitivní minulostí. Pomalu se blíží nov. S couvajícím Měsícem přichází i značné vylepšení pozorovatelnosti difúzních objektů, mezi které patří i komety. Následující lunace sice na ně příliš bohatá nebude, i přesto se ale hodí zrekapitulovat, se kterými z nich můžeme počítat pro vizuální viditelnost - tedy pro sledování středními a většími dalekohledy bez kamer.
Evropské sonda Rosetta již téměř rok krouží okolo komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Za tu dobu stačila poslat nejen ohromné množství fotek, ale také spoustu vědeckých měření. Před pár dny přišli vědci s jedním objevem z kategorie nečekaných. V datech pořízených sondou Rosetta se totiž podařilo zjistit, že molekuly vody a oxidu uhličitého, které jsou vyvrhovány z povrchu komety, se poměrně rychle rozpadají jiným mechanizmem, než jaký jsme doposud předpokládali.
Už od chvíle, kdy americká sonda Galileo zjistila, že Jupiterův měsíc Europa má velmi pravděpodobně masivní vodní oceán, stal se z tohoto tělesa o velikosti zhruba našeho Měsíce předmět zájmu všech hledačů mimozemského života. Pokud se potvrdí naše dosavadní odhady, pak Europa obsahuje dvakrát více vody, než kolik máme na Zemi. Přidejme si k tomu několik desítek kilometrů silnou vrstvu ledu, který blokuje škodlivé záření a nebo teplo generované slapovými silami Jupitera a máme tu jednoho z nejžhavějších kandidátů pro vznik života mimo Zemi. Není tedy divu, že v rámci nové kosmické mise bude Europa v centru výzkumných experimentů.
Kometa C/2014 Q1 (PanSTARRS) byla objevena dne 16. srpna 2014 slavným havajským teleskopem. Nález se podařil jen o pouhý den dříve, než u tehdy slabé komety C/2014 Q2 (Lovejoy), která v zimě 2014 zazářila na obloze při jasnosti až 3,5 mag. Kometa C/2014 Q1 (PanSTARRS) měla podle prvotních předpokladů jasnou zimní kometu co do jasnosti ještě překonat. Jak ale plyne čas, dostává tato informace stále větší trhliny...
V březnu/dubnu tohoto roku se odehrála poměrně nezvyklá situace - 20. března jsme byli svědky zatmění Slunce viditelného jako úplné v Severním moři a o dva týdny později jste mohli prostřednitvím online přenosu na Astro.cz sledovat "tichomořské" úplné zatmění Měsíce. Není obvyklé, že by se na světě v průběhu jedné lunace (jednoho oběhu Měsíce kolem Slunce) odehrála hned dvě úplná zatmění. Zpravidla je jedno ze zatmění nevýrazné (měsíční polostínové či částečné, sluneční částečné) a druhé naopak opravdu výrazné. Čím to je? Jak často vlastně takovouto situaci můžeme zažít? A kdy se jí dočkáme znovu?
Již za necelé dva týdny - v první červnový víkend 6. - 7. 6. 2015 - se schýlí k mimořádné mezinárnodní události, která se ke vší radosti uskuteční právě na české půdě. Na observatoři v Ondřejově se budou moci všichni zájemci o pozorování komet či meteorů zůčastnit mezinárodní konference za účasti evropských i záoceánských odborníků na tuto problematiku. Mezi nimi například Artyom Novichonok, spoluobjevitel dramaticky chovající se komety ISON z roku 2013. Rovnež se akce zúčastní americká koordinátorka pozorování komety 67P v rámci mise družice Rosetta. Českou účast pak zajistí aktivní členové Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH), kteří jsou zároveň spolupořadateli této akce. Pokud byste se chtěli konference, na níž už nyní lze očekávat astronomy zvučných jmen z této oblasti, také zúčastnit, máte jedinečnou a prakticky již poslední možnost. Čtete dále.
Zatímco na naší obloze vládne již téměř půl roku nádherná a velice pomalu slábnoucí kometa C/2014 Q2 (Lovejoy), obyvatelé jižní polokoule si vychutnávají jinou, a momentálně ještě jasnější vlasatici. Tou je teprve v dubnu objevená kometa C/2015 G2 (MASTER).
