V pátek 25. 11. 2022 od 13 hodin se koná tisková konference k oficiálnímu uvedení do provozu projektu PLATOSpec. Vzhledem k umístění v Chile bude tisková konference online a připojit se bude možné přímo do Zoom relace a nebo ji sledovat pasivně na Youtube. Dalekohled E152 umístěný na Evropské jižní observatoři v chilské poušti Atacama byl 17 let mimo provoz. Česká firma ProjectSoft jej modernizovala a nyní je umožněno řízení dalekohledu na dálku českými astronomy. Realizace byla významně finančně podpořena Akademií věd ČR v rámci programu nákladných přístrojů.
21. listopadu byl odvysílán speciální díl pořadu, který slaví už dva roky své existence. Původním záměrem bylo informovat laickou veřejnost o zajímavostech na obloze a v kosmonautice a mixovat to s živými přenosy od dalekohledů při zajímavých úkazech. Pořad se snaží reagovat i na diváky, a tak se v něm objevují nejen jejich příspěvky, ale také návody, jak si poradit se fotografováním oblohy a zpracováním snímků. Na podzim 2022 přibyla série úloh pro program Stellarium, vhodných pro výuku ve školách i v mimoškolních aktivitách.
Znáte astronomicky zajímavé místo? Pak nám pomozte zmapovat astronomii na našem území. Může se jednat o objekt známý a velký, ale také malý a neznámý - důležité je, aby zaujal milovníky astronomie. Právě po takových místech Česka pátrá Česká astronomická
společnost při přípravě průvodce po astronomicky zajímavých místech zemí visegrádské skupiny a stejné pátrání probíhá v dalších zemích V4 (Slovensku, Polsku a Maďarsku).
Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) pořídil pomocí kamery NIRcam fotografii protohvězdy L1527 vzdálené 460 světelných let od planety Země, která se nachází v souhvězdí Býka. Jde o vznikající hvězdu s velice nestabilním tvarem, ve které však ještě neprobíhají termonukleární reakce. Kolem ní se díky gravitaci mísí hustá oblaka prachu, což lze jasně vidět na fotografii, kde oranžové odstíny reprezentují hustá mračna a modré ta řidší. Protohvězda při svém vývoji vyvrhává oblaka plynů. Tyto výtrysky se následně srážejí s okolní hmotou, čímž vyvářejí tvar připomínající přesýpací hodiny.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 11. do 27. 11. 2022. Měsíc bude v novu. Večer můžeme pozorovat Saturn a Jupiter a vychází pomalu i Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nad oblastí Velkých jezer v Americe se rozpadla malá planetka. Raketa SLS úspěšně vynesla kosmickou loď Orion na cestu k Měsíci v rámci bezpilotní mise Artemis I. K ISS má startovat nákladní loď Dragon na raketě Falcon 9. Před 45 lety startovala první meteorologická družice typu Meteosat a před 50 lety skončily pokusy o start sovětské měsíční rakety N-1.
Astronomická výstava Zdeňka Bardona Vesmír blíže lidem, instalovaná v onkologickém centru Multiscan, které je součástí Komplexního onkologického centra Pardubického kraje, byla zahájena vernisáží 16. listopadu 2022. Velmi netradiční výstavní prostor konferenčního sálu budovy klinické onkologie je historickou událostí nejen ve smyslu místa, ale i svým úmyslem. Primárním cílem je potěšit a alespoň na chvíli přinést povznášející zážitek tajemných hlubin vesmíru lékařům, sestřičkám, dalšímu zdravotnickému i nezdravotnickému personálu, a hlavně všem pacientům.
Na noční obloze se nachází místo, které je zcela skryto před našimi zraky. Jedná se o oblast za jádrem Mléčné dráhy, které se v angličtině říká „Zone of avoidance“ (ZOA), což by se dalo do češtiny přeložit jako „Zóna vyhýbání“. A právě v této oblasti kosmu byla nedávno objevena masivní struktura, která se zdá být obrovskou galaktickou kupou.
Ve čtvrtek 10. listopadu 2022 časně ráno proletěl nad jižními Čechami a Vysočinou velmi jasný bolid, který však pro většinu náhodných pozorovatelů jakož i našich přístrojů zůstal skrytý za hustou oblačností studené fronty, která tou dobou přecházela přes naše území. Přesto jsme přes náš webový formulář obdrželi 4 hlášení a to především ze severozápadních Čech, kde již fronta aspoň částečně přešla. O velikosti a délce trvání tohoto mimořádného bolidu svědčil i fakt, že byl zaznamenán citlivými fotometry, které jsou součástí našich bolidových kamer na velké většině stanic naší části Evropské bolidové sítě.
Mezinárodní tým astronomů zabývající se analyzováním dat z Hubbleova vesmírného dalekohledu (HST) a jiných teleskopů nedávno narazil na fotografii galaktické kupy Abell 370 z let 2010–2016, ve které objevil velice vzácný jev.
> Aktualizováno 16. 11. 20:43 Raketa SLS odstartovala!!!!!!!!<
Nastal den D. Den premiéry druhé nejsilnější rakety všech dob a den počátku návratu lidstva na Měsíc. Pokud dnes doopravdy raketa SLS odstartuje, zapíše se dnešní datum zlatým písmem do dějin kosmonautiky. Dlouhé roky příprav a odkladů jsou za námi a program Artemis dospěl k realizaci prvního letu. Při grandiózním startu superrakety SLS se na svoji zhruba čtyřicetidenní pouť k Měsíci vydá neméně zajímavá kosmická loď Orion, čímž otestuje veškeré své systémy, aby do ní již za méně než dva roky mohla nasednout lidká posádka a vydat se na stejnou cestu. Pojďte tento výjimečný okamžik sledovat společně s námi!
Evropská jižní observatoř dává již 60 let astronomům z celého světa možnost odhalovat tajemství vesmíru a získávat znalosti prospěšné všem. Významné výročí si ESO připomíná mimo jiné zveřejněním nového snímku hvězdné porodnice známé jako mlhovina Konus, který byl pořízen dalekohledem VLT.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 11. do 20. 11. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer můžeme pozorovat Saturn a Jupiter, později v noci také Mars. Aktivita Slunce je nízká, ale máme zde zajímavé skvrny. Nastává maximum meteorického roje Leonid. Raketa SLS přečkala bouři Nicole na rampě a chystá se ke startu. Po dlouhé době letěl Falcon 9 bez záchrany stupně. ISS se dočkala zásobovací lodi Cygnus, které se neotevřel jeden panel solárních článků. Čína také dopravila nákladní loď Tianzhou-5 ke stanici Tiangong. Před 55 lety popoletěla sonda Surveyor 6 po povrchu Měsíce.
Tepelné štíty chrání sondu před vysokými teplotami, které se tvoří díky tření o atmosféru při obrovských rychlostech. Mimo jiné štíty fungují také jako „brzdy“. Svojí plochou totiž pomáhají zmenšit rychlost sond a umožňují tak lehčí přistání na povrchu planet. Například Mars má oproti Zemi mnohem řidší atmosféru, takže zpomalení je mnohem menší, a proto se vyplatí mít co největší plochu štítu.
Hned na začátku nového čísla pokračují Jiří Grygar a David Ondřich ve svém shrnutí dění v astronomii v minulém roce. Pavel Pecháček pak připomene život a dílo astronomky Dorothey Klumpkeové, od jejíhož úmrtí letos uplyne 80 let. Anna Muchová představí Czech Rocket Society – spolek převážně vysokoškolských studentů zaměřený na raketové aktivity. Václav Pavlík pokračuje v sérii rozhovorů s významnými vědci – tentokrát s astrofyzikem Jamesem Peeblesem.
Tato konference je nejvýznamnější proměnářské setkání pořádané Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS v tradicí již mnoho desítek let. V letošním roce konferenci opět otevřeme Studentskou sekcí, která bude mít soutěžní charakter a je určena pro studenty VŠ a SŠ. Konference se koná v termínu 25. - 27. listopadu 2022 v Planetáriu Ostrava.
Černá díra Gaia BH1 má hmotnost 9,62krát větší než hmotnost Slunce a obíhá kolem jasné hvězdy podobné Slunci zhruba ve stejné vzdálenosti, v jaké obíhá planeta Země kolem naší mateřské hvězdy. Tento binární systém se nachází ve vzdálenosti 1 600 světelných roků od Země a jeho poloha se promítá do souhvězdí Hadonoše. Předpokládá se, že Mléčná dráha obsahuje přinejmenším 100 milionů černých děr hvězdné velikosti, neznámý podíl z tohoto počtu se nachází v binárních systémech.
získal snímek „NGC 6883“, jehož autorem je Pavol Kollarik
Končí léto a některá souhvězdí se pomalu z noční oblohy začínají ztrácet, abychom se s nimi setkali opět za půl roku. Máme zde tedy jednu z letošních posledních příležitostí podívat se do hlubin vesmíru směrem, kde se na obloze nachází souhvězdí Labutě.
Astronomové využili přístroje Dark Energy Camera (DECam) na dalekohledu Víctor M. Blanco s objektivem o průměru 4 metry, který je umístěn na Cerro Tololo Inter-American Observatory v Chile. Podařilo se jim objevit dva vzácné asteroidy typu Atira/Apohele, jejichž celé dráhy leží uvnitř oběžné dráhy Země kolem Slunce, a jeden asteroid typu Apollo, který křižuje zemskou dráhu. Posledně zmíněný je pravděpodobně největším potenciálně nebezpečným asteroidem (Potentially Hazardous Asteroid – PHA) objeveným v uplynulých osmi letech.
Máte nervy ze železa? Protože zkrotit 200 dětí, to není jen tak… Jste schopni celou noc nespat? Protože zatmění Měsíce nepočká… Máte rádi život, vesmír a vůbec? Protože to my na Hvězdárně a planetáriu Brno máme!
Nová vědecká pozorování černé díry hvězdné hmotnosti v souhvězdí Labutě odhalují nové detaily o uspořádání extrémně horké hmoty v bezprostředním okolí této černé díry, zvané Cygnus X-1, oznámila americká NASA. Na tom se podílejí také čeští astronomové z Astronomického ústavu AV ČR. Hmota se při pádu do černé díry zahřívá na miliony stupňů. Tento horký plyn vyzařuje rentgenové záření. Vědci používají měření polarizace těchto rentgenových paprsků, aby otestovali a zlepšili stávající modely, které popisují, jak černé díry polykají hmotu a jak se z nich stávají jedny z nejsvítivějších zdrojů rentgenového záření ve vesmíru.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
