Astronomové za pomoci umělé inteligence identifikovali 116 000 nových proměnných hvězd

Tým astronomů z Ohio State University dle nové zprávy nalezl přibližně 116 000 nových proměnných hvězd. Využili při tom síť asi dvaceti dalekohledů s názvem The All-sky automated survey for supernovae (ASAS-SN), v překladu celooblohový automatický výzkum supernov, která dokáže pozorovat i objekty padesát tisíc krát slabší, než ty na hranici viditelnosti prostým okem.

Nejnovější a nejlepší filmy pro digitální planetária ke zhlédnutí v Brně!

Hvězdárna a planetárium Brno i tento rok – o víkendu 11. a 12. června – organizuje přehlídku DigiFest 2022, tedy přehlídku nejlepších filmů, které za poslední rok vznikly pro digitální planetária. Mnohé z těchto filmů budete moci v Brně vidět poprvé a možná také naposled!

Co je zodpovědné za rozdílnou barvu planet Uran a Neptun?

Mezinárodní tým planetologů pod vedením vědců z University of Oxford uskutečnil analýzu pozorování Uranu a Neptunu v oboru viditelného světla a infračerveného záření prováděných pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu HST, dalekohledu NASA s názvem Infrared Telescope Facility (ITF) a dalekohledu Gemini North telescope.

Rozhovory o vesmíru – Měsíc

Měsíc je na první pohled známé těleso, které snad každý viděl, rozumí změnám jeho fáze a ví, že se po něm prošlo 12 astronautů. Stále ale neznáme přesný scénář jeho vzniku, důvod odlišnosti odvrácené strany či množství vody. Co tedy o Měsíci víme? Abychom to zjistili, tak jsme si pozvali odborníka na Měsíc, geologa a fotografa Pavla Gabzdyla.

Brněnská hvězdárna se dočkala nové šaliny

Krátce před letním slunovratem vyrazila do brněnských ulic šalina v „barvách“ Hvězdárny a planetária Brno. Vůz typu Vario s číslem 1120 najdete na nejrůznějších linkách, mezi nimi i na čtyřce, která vás doveze až na Kraví horu. 

Prachové laviny na Marsu nebo proudy tekoucí vody?

Po desetiletí pozorují vědci tmavé sesuvy půdy na planetě Mars označované jako tmavé pruhy na svahu. Poprvé je zaregistrovaly sondy Viking v 70. letech minulého století. Od té doby je pozorovala každá sonda, avšak mechanismus stojící za vznikem těchto útvarů byl dlouho předmětem sporů. Může je způsobovat vodní aktivita nebo jsou důsledkem určitých „suchých“ mechanismů?

23. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 6. do 12. 6. 2022. Měsíc je vidět večer. Bude v první čtvrti a ukáže nám své X. Planety jsou jen na ranní obloze. Nejvýše je Saturn, za svítání pak stoupá slušně už i Jupiter a Mars. Velmi nízko nad obzorem zůstává Venuše. K Mezinárodní vesmírné stanici odstartovala a úspěšně se připojila nákladní loď Progress MS-20. New Shepard vzal opět na skok za hranice vesmíru turisty. Čína vyslala na oběžnou dráhu trojici kosmonautů v lodi Šen-čou 14.

Výzkum spektrálně nejrozmanitější hvězdy objasní tvorbu těžkých prvků

Astronomové prozkoumali hvězdu HD 222925, která leží, v galaktickém měřítku, relativně blízko našemu Slunci. Objevili, že se v ní nachází 65 chemických prvků, což je nejvyšší počet, jaký byl kdy u jiné hvězdy než Slunce identifikován. Napomůže to objasnění tzv. r-procesu, jaderné reakci probíhající ve hvězdách, při níž se tvoří kolem poloviny prvků těžších než železo. Tato reakce, jinak nazývaná záchyt neutronu při silném neutronovém toku, spočívá ve srážce atomového jádra s jedním nebo více neutrony, vedoucí k jejich připojení k danému jádru a následně vzniku nového prvku.

Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Borovičkou, meteorická astronomie 2. díl

V pokračování o meteorické astronomii bude průvodcem opět RNDr. Jiří Borovička, CSc., z Astronomického ústavu AV ČR. Odkud meteory přilétají a z čeho jsou složeny? Které meteorické roje jsou nejvýraznější a co je významné např. u Taurid? I letos byly zaznamenány již dva jasné bolidy. Kde?

Výzkumy v ASU AV ČR (219): Horizontální pohyby v penumbře sluneční skvrny

Pohyby jemných struktur v rámci penumbry jedné sluneční skvrny byly cílem práce Michala Sobotky z ASU. S využitím velmi kvalitního pozorování z metrového pozemního dalekohledu v práci upřesnil model dynamiky plazmatu v konvektivních strukturách tvořících penumbrální vlákna.

Planetárium Praha hostilo závěrečné celostátní kolo 19. ročníku Astronomické olympiády

V pátek 27. května 2022 se čtyřicet čtyři nejlepších řešitelů Astronomické olympiády v kategoriích EF a GH sjelo do pražského planetária, aby poměřili své znalosti ve čtyřech soutěžních blocích. Vítězi finále jsou Jan Herzig z Gymnázia J. Š. Baara v Domažlicích a Alex Faivre z Gymnázia J. A. Komenského v Uherském Brodě.

Možná zvýšená aktivita tau Herculid, roje rozpadající se komety 73P

V noci z pondělí 30. května na úterý 31. května lze očekávat zvýšenou aktivitu meteorického roje tau Herculidy. Tento roj je spojen s rozpadající se kometou 73P/Schwassmann-Wachmann. Kometa byla naposledy dobře viditelná při výhodném návratu v květnu 2006. Tehdy byly dva největší úlomky, označené písmeny B a C, viditelné triedrem nedaleko od sebe na obloze. Částice uvolněné kometou při jejím rozpadu by mohly způsobit krátkou zvýšenou aktivitu velmi pomalých meteorů vylétajících zdánlivě zřejmě z oblasti u hvězdy Arcturus v souhvězdí Pastýře.

22. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 5. do 5. 6. 2022. Měsíc na večerní obloze dorůstá do první čtvrti. Planety jsou jen na ranní obloze. Nejvýše je Saturn, Mars a Jupiter jsou u sebe po těsné konjunkci. Venuše je velmi nízko. Nastane zvýšená aktivita meteorů díky částicím rozpadající se komety 73P? Česká družice Planetum 1 byla úspěšně vypuštěna. Starliner i přes problémy doletěl k ISS a úspěšně přistál. Před 100 lety se narodil John Gatenby Bolton, který se podílel na mnoha objevech v radioastronomii a před 20 lety se v ČR zavedl zákon, který měl upravovat i světelné znečištění, ale příslušná opatření nevešla nakonec v platnost a zákon byl v této podobě zrušen.

Fyzikové vysvětlili vznik záhadné aurory na Marsu

Vědci studovali, jak vzniká diskrétní polární záře na planetě Mars. V nové studii fyzikové informovali, že vlastnosti slunečního větru interagujícího s magnetickými poli v kůře planety (krustální neboli korové magnetické pole), objevenými na jižní polokouli Marsu, silně ovlivňují tvorbu a vlastnosti těchto polárních září, vyskytujících se jen na vybraných místech rudé planety. Na rozhraní uzavřených a otevřených magnetických siločar krustálního pole se objevuje diskrétní polární záře – zhruba ve výškách 140 km. Vedoucím výzkumu byl Zachary Girazian, přidružený vědecký pracovník z Oddělení pro fyziku a astronomii University of Iowa.

Družice Planetum-1 startuje s Hurvínkem do vesmíru - sledujte ONLINE přenos

Ve středu 25. května 2022 ve 20:27 našeho času se do vesmíru vydá jedenáctá česká/československá umělá družice Země. Na oběžnou dráhu ji vynese raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Družice Planetum-1 je dílem platformy Planetum, která sdružuje pražské hvězdárny a planetárium, v němž se také nachází řídicí středisko letu. Družice je určena studentům.

Pozorujte kometu C/2017 K2 (Panstarrs)

V průběhu pozdního jara a léta máme možnost pozorovat relativně jasnou kometu, která je viditelná i v malých dalekohledech či větších triedrech. Těleso s označením C/2017 K2 (Panstarrs) je nejjasnější očekávanou kometou, kterou bude možné v následujících měsících spatřit. Kometa bude dosahovat jasnosti mezi 9 a 10 mag a procházet bude souhvězdím Hadonoše a Štíra. Na její lov tak budou vhodné bezměsíčné noci daleko od zdrojů světelného znečištění.

21. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 5. do 29. 5. 2022. Měsíc bude vidět mezi poslední čtvrtí a novem na ranní obloze. Přidá se tak k ranní přehlídce planet viditelných okem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě doprovázené zajímavými skvrnami. Kosmická loď Starliner konečně plní svou bezpilotní zkušební misi a úspěšně zakotvila u ISS. Solar Orbiter pořídil opravdu mimořádně detailní záběry Slunce. Před 60 lety se v lodi Mercury-Aurora 7 vydal na druhý balistický let Američan Malcolm Scott Carpenter.

Jak se mohou zrníčka prachu přeměnit v zárodky nových planet

Planety se rodí z vířících disků prachu a plynů, které obklopují mladou hvězdu, avšak není jasné, jak prachová zrníčka mohou růst do větších objektů dříve, než po spirále spadnou na hvězdu. Klíčovým krokem v informacích o nových planetách by mohly být nové teoretické modely protoplanetárních disků, vyvinuté astrofyziky z centra RIKEN a jejich dvěma spolupracovníky, které vysvětlují, jak prach v disku překonává tendenci driftovat směrem na hvězdu. 

Finále Astronomické olympiády opět na Fyzikálním ústavu v Opavě

Letošní ročník Astronomické olympiády v kategorii CD již zná své vítěze.

Ve dnech 11. až 13. května 2022 proběhlo po přestávce způsobené pandemií nemoci Covid-19 opět prezenčně na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo Astronomické olympiády v kategorii CD. Ve finále zvítězil Lukáš Linhart z Gymnázia Petra Bezruče ve Frýdku-Místku.

Vychází Astropis 130

Jak již obálka napovídá, tak hlavní článek čísla, který připravil Petr Kulhánek, se týká dlouho očekávaného vesmírného teleskopu JWST. Václav Pavlík pak představí první snímek z tohoto dalekohledu. V tomto vydání se dočkáte i článku o astrotechnice – Jan Zahajský se v něm věnuje azimutálním montážím. Pavel Gabzdyl se ve svém textu zamýšlí nad skutečnou jasností úplňkového Měsíce. Také se můžete těšit na odhalení, kdo obdržel Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii za rok 2021. Historické okénko Pavla Najsera je věnována Johnu Frederikovi Williamovi Herschelovi – synovi objevitele planety Uran.