Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Tomáš Metelka Kosmonautika

NASA připravuje misi k Merkuru

Messenger-orbitwithsun_br.jpg
Už za 14 dnů, 2.srpna, se agentura NASA chystá vypustit k Merkuru sondu pojmenovanou Posel (Messenger). Za uplynulých 30 let se bude jednat o první návštěvu u planety. Poslední sondou NASA, která planetu navštívila celkem třikrát, totiž byl, už v letech 1974 a 1975, Marriner 10. Ten však získal detailní data jen z poloviny planetárního povrchu.
František Martinek Sluneční soustava

Iapetus - měsíc dvou tváří

Cassini-PIA06100-Iapetus.jpg
Kosmická sonda Cassini vyslala na Zemi první fotografie zajímavého měsíce planety Saturn s názvem Iapetus. Jedna polokoule tohoto měsíce je velmi tmavá, zatímco ta druhá je naopak velice světlá. Vědci zatím neznají původ tmavého materiálu na povrchu měsíce - zda se jedná o usazený tmavý materiál na povrchu měsíce či obnažené podpovrchové vrstvy měsíce.
Tomáš Metelka Vzdálený vesmír

Cesta ven z černé díry!

Černé díry, ony hrůzostrašné galaktické pasti, ze kterých dokonce nemůže uniknout ani světlo, nemusí být vždy destruktivní, alespoň ne podle nejnovější teorie kosmologa Stephena Hawkinga. Ten nyní vzkazuje, že se mýlil v klíčovém argumentu o chování černých děr, který prosazoval téměř 30 let.

Libor Lenža Kosmonautika

Kosmická technologie slouží lidem na Zemi

Plasmer-1.jpg
Vyspělá technologie vyvinutá k zajištění čisté atmosféry pro kosmonauty na palubách kosmických stanic je nyní používána v nemocnicích k zachycení a zničení vzduchem se šířících hub, bakterií, spor a virů. Je schopna likvidovat i mikroorganismy takových nemocí, jakými jsou SARS, ebola, neštovice či tuberkulóza a antrax. Většina vzduchem se šířících mikroorganismů nepředstavuje pro zdraví člověka vážné nebezpečí, ačkoliv mohou znamenat určitou hrozbu pro jedince s oslabenou imunitou.
Tomáš Metelka Kosmonautika

AURA startuje

AURA_spacecraft.jpg
Tento týden, hodlá NASA vypustit do kosmu družici AURA, jejíž jediným úkolem bude monitorovat chemické složení a chování pozemské atmosféry. Start mise za 785 miliónů USD, však provází drobné problémy. Podle posledního, včerejšího odkladu, který přišel jen 30 minut před plánovaným startem, by se družice měla vydat do kosmu dnes, dvě minuty po poledni našeho času. Družici o velikosti autobusu by měla na oběžnou dráhu vynést raketa Boeing Delta 2 startující ze základny Vandenberg v Kalifornii.
Tomáš Metelka Exoplanety

Pátrání po dalších Zeměkoulích

Když si astronomové poprvé uvědomili, že hvězdy na obloze jsou podobné našemu Slunci, jen jsou mnohem dál, začali se zajímat o to, jestli tyto hvězdy mají kolem sebe také planety. A pokud mají planety, je na nich život? Inteligentní život? Takové odpovědi bohužel ještě neznáme. Nalezeno bylo prozatím jen 123 extrasolárních planet, na kterých ovšem, díky jejich velikosti, složení, teplotě, blízkosti ke hvězdě atd. život, tak jak jej známe, určitě nemohl vzniknout. Neznáme zatím, bohužel,  žádnou "kamennou" planetu typu Země.

František Martinek Kosmonautika

GRAVITY PROBE-B - 3 měsíce na oběžné dráze

GPB_circling.jpg
Měl pravdu Albert Einstein? 45 let po zrození myšlenky se družice Gravity Probe-B dostala na oběžnou dráhu kolem Země. Tyto dvě věty mohou vystihnout zrod a úkoly americké astronomické družice. Její start se uskutečnil 20. 4. 2004 pomocí nosné rakety Delta 2. Byla navedena na téměř kruhovou polární oběžnou dráhu kolem Země ve vzdálenosti 634,19 až 652,42 km se sklonem k rovníku 90,009°. Oběžná doba činila 97,654 minuty.
Ladislav Bálint Úkazy

Perzeidy

Sú asi najdlhšie pozorovaný meteorický roj. Pozorovali ho v starej Číne, v Japonsku a v Kórei. Najstaršie pozorovanie je z 21. júla 36 nášho letopočtu. Ďalšie záznamy o pozorovaniach sú z 8., 9., 10. a 11., 12. a 19. storočia. V žudových pranostikách sa tento roj nazýva "slzy svätého Vavrinca".

František Martinek Kosmonautika

ISS a záchrana raketoplánu

Plán záchrany poškozeného raketoplánu za využití Mezinárodní kosmické stanice ISS je velmi riskantní a s největší pravděpodobností skončí neúspěchem, pokud bude realizován. K takovýmto závěrům dospěla NASA podle neoficiálních zdrojů, které má k dispozici například list The New York Times.

Tomáš Metelka Úkazy

Slunce - velká skvrna přichází

Na východním okraji Slunce se dnes, z odvrácené strany, začíná vynořovat velká skvrna 649. Díky rotaci Slunce přejde přes k Zemi přivrácenou stranu mezi 13. a 17. červencem. Připomeneme i děje na Slunci z října minulého roku.
Úprava: 2004.07.13 10:49

František Martinek Kosmonautika

NASA a návrat na Měsíc

A16_LMfull.jpg
Představitelé NASA se jen usmívají nad pokusy milovníků senzací dokázat, že Američané nikdy na Měsíci nepřistáli. Seriózní vědci se ale zabývají jiným zajímavým problémem: jestli je možné, čistě teoreticky, při návratu astronautů na Měsíc do některého z míst dřívějších přistání využít zařízení, které bylo na Měsíci zanecháno v rámci programu Apollo.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Může Slunce za sucho na Marsu?

Na webové stránce NASA Goddard Space Flight Center, byl 8.7. uveřejněn článek o průběhu sledování a účincích tlakové vlny, vyvolané slunečními bouřemi s koronárním výtryskem hmoty (CMEs), z přelomu loňského října a listopadu.

Tomáš Metelka Exoplanety

HET nalezl svoji první planetu - nejrychleji na světě

hetgal_dome_dusk.jpg
McDonaldova observatoř pomocí dalekohledu Hobby-Eberly, našla svou první extrasolární planetu. Planeta je 2,84x hmotnější než Jupiter a její oběžná doba okolo mateřské hvězdy HD 37605 činí 54,23 dnů. Objevitelský tým použil na stanovení hmotnosti planety metodu měření radiálních rychlostí, techniku, při níž se hmotnost planety zjišťuje pomocí měření rychlosti při tom, když se planeta na své oběžné dráze pohybuje směrem k Zemi a od Země. Observatoř použila spektrograf s vysokým rozlišením, přístroj, který může změřit složení objektů s velkou přesností.
Tomáš Metelka Multimédia

Poslechněte si "krupobití" u Saturnu

Když sonda Cassini dosáhla Saturnu, závěrečný manévr vyžadoval 2x proletět skrz mezeru mezi prstenci. Ačkoli se tyto mezery mezi prstenci jevily jako prázdné, skutečnost byla jiná. Nesčíslné kousky prachu z prstenců tam čekaly na sondu, která jimi prolétala rychlostí přibližně 20 km/sec, to je asi 72 tis.km za hodinu.

Tomáš Metelka Vzdálený vesmír

Chandra prohlížela kosmický čtyřlístek

2004-0707chandra-full.jpg
Rentgenová observatoř Chandra našla galaxii, která působí jako gravitační čočka, která poskytuje neuvěřitelný pohled na kvasar vzdálený 11 miliard světelných roků. Tato přirozená čočka je tak silná, že dovolí astronomům vidět detaily asi 50.000x lépe než co by mohli vidět přímo Hubblovým teleskopem nebo Chandrou. Kvasar se navíc, díky gravitační čočce, jeví jako čtyři samostatné obrazy. Diky nim dostal kvasar také své jméno - Cloverleaf - Jetelový lístek - přeneseně Čtyřlístek.


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »