Články

15.03.2004 09:07 Roman Maňák Ostatní

Albert Einstein (1879 - 1955)

V letošním roce (konkrétně 14.3.) uplyne 125 let od narození jednoho z největších fyziků všech dob - Alberta Einsteina. Jistě nemusím připomínat, jak moc zasáhl do vývoje astronomie, když zveřejnil svou teorii relativity, ke které se nejdříve tehdejší svět stavěl odmítavě a skepticky. Její platnost však byla později potvrzena nejen na objektech vzdáleného vesmíru, ale také zde, na Zemi.

12.03.2004 14:18 Petr Sobotka Úkazy

Mimořádná viditelnost pěti planet v druhé polovině března

Tiskové prohlášení ČAS číslo 58

Ve sluneční soustavě je devět planet. Na jedné z nich žijeme, takže na obloze jich můžeme sledovat přirozeně jen osm. Jen pět z nich je natolik jasných, že je můžeme spatřit i bez použití dalekohledu. Jedná se o planety Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Zbývající tři - Uran, Neptun a Pluto - jsou již velmi daleko od Slunce a odrážejí zpět k Zemi jen malé množství slunečních paprsků. K pohledu na všech pět planet najednou budeme muset pod oblohu přijít večer, dokonce hned za soumraku, protože Merkur zapadá brzy po západu Slunce. Zatímco nejníže nad západem bude planeta Merkur, západnímu večernímu nebi bude vévodit Venuše. Jupiter najdeme zvečera na východě. Vysoko nad jižním obzorem bude svítit Saturn a také Mars.

12.03.2004 09:28 František Martinek Sluneční soustava

Saturn známý i neznámý

Planeta Saturn je zřetelně viditelná na obloze i pouhým okem. V dalekohledu spatříme její neodmyslitelnou "ozdobu" - soustavu prstenců. V současné době směřuje ke druhé největší planetě ve sluneční soustavě americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997). S postupným přibližováním k Saturnu sonda vysílá na Zemi snímky planety. Poslední snímek byl pořízen 16. 2. 2004 ze vzdálenosti 66,1 miliónu km.

11.03.2004 09:53 Jakub Kalista Úkazy

Vozítka Nasa pozorují zatmění Slunce marsovskými měsíci

Ačkoli část sondy Viking, která přistála na Marsu v sedmdesátých letech minulého století, pozorovala stín jednoho ze dvou marsovských měsíců, Phobose, jak se pohybuje krajinou a Mars Pathfinder 1997 zase vynoření stejného měsíce zpoza Marsu během noci, žádná z předchozích misí ještě nepozorovala z jiné planety přechod měsíce přes sluneční kotouč.

10.03.2004 19:58 František Martinek Vzdálený vesmír

Ultrahluboký pohled do vesmíru

Astronomové ze Space Telescope Science Institute (STSI) uveřejnili "nejhlubší" pohled do viditelného vesmíru, dosažený za existence lidstva. Snímek byl nazván HUDF (Hubble Ultra Deep Field). Byl pořízen pomocí Hubblova kosmického teleskopu (HST) během expozice trvající jeden milión sekund. Na snímku jsou zachyceny galaxie, které se objevily krátce po velkém třesku a kdy první hvězdy začaly "osvětlovat" vesmír. Fotografie může nabídnout nový pohled na to, jaké typy objektů existovaly ve vesmíru v jeho počátcích.

10.03.2004 09:50 František Martinek Kosmonautika

Noví roboti pro výzkum Marsu

V jižních polárních oblastech Země prováděla NASA zkoušky nového typu "planetochodu" (Tumbleweed rover), určeného k výzkumu povrchů planet či jejich měsíců. Robot má tvar nafukovacího míče o průměru přibližně 1,8 metru. Vyvinula jej Jet Propulsion Laboratory (NASA) v Pasadeně. Zkoušky začaly 24. ledna 2004 v blízkosti polární stanice Amundsen-Scott South Pole Station.

10.03.2004 09:47 Jana Tichá Sluneční soustava

Kameny z nebe na českobudějovické hvězdárně

Z nebe nemohou padat kameny - usnesla se Akademie věd v Paříži v 18. století. Přesto kameny z nebe padaly předtím i potom. Lidé si jich všímali už starověku a vědci se jimi zabývají dosud. Dnes už víme, že naše Země je kosmickými tělesy bombardována kontinuálně. Drtivá většina z nich má naštěstí velikost prachového zrnka, vypaří se v atmosféře a nanejvýš je spatříme jako jasný meteor. Občas je však mateřské těleso natolik velké, že odolá průletu zemskou atmosférou a jeho malá část dopadne na Zemi jako meteorit. Každoročně dopadne na Zem a je nalezeno několik kilogramů meteoritů. Mimořádnou událostí pak může být dopad skutečně velkého tělesa. Například pravděpodobnost střetu tělesa o velikosti několika desítek metrů se Zemí je jednou za několik tisíc let a vytvořilo by kráter o průměru až jeden kilometr.

09.03.2004 14:05 František Martinek Kosmonautika

SpaceShipOne - jednička v kosmické turistice

V den stého výročí prvního letu letadla bratří Wrightů (17. 12. 1903) zvláštní letoun SpaceShipOne (SS-1) neobyčejného tvaru předvedl, že realizovat nadzvukový let je v silách malé soukromé společnosti, která funguje bez státní podpory. Dne 17. prosince 2003 se uskutečnil již osmý zkušební let dopravního prostředku, který zkonstruovala společnost Scaled Composites za účelem účasti v soutěži o získání Ceny X (X-Prize). Jednalo se o první zkušební let s použitím raketového motoru.

09.03.2004 08:07 František Martinek Ostatní

LOFAR - nový evropský radioteleskop

Nový evropský radioteleskop s názvem LOFAR (Low Frequency Array), který je nyní připravován v Holandsku a částečně v Německu, bude po dohotovení v průběhu dvou let největším radioteleskopem svého druhu na světě. Jeho 15 000 samostatných nízkofrekvenčních antén bude rozmístěno v oblasti o průměru 350 km na severu Holandska a části Německa (viz obrázek). Jedna "stanice" radioteleskopu velikosti fotbalového hřiště bude tvořena více než stovkou samostatných antén. Radioteleskop LOFAR bude obsahovat více než 100 takovýchto stanic. Bude pracovat na nízké frekvenci 10 MHz. Jeho efektivní sběrná plocha dosáhne 1 kilometr čtvereční.

08.03.2004 14:56 Jiří Dušek Sluneční soustava

Provlhlý Mars

Jet Propulsion Laboratory vydala včera večer na první pohled šokující zprávu, že "v minulosti byla na Marsu voda a tedy i podmínky příhodné pro život". Informace se pak zcela samozřejmě prokopírovala jak do televize, tak i rádia a na přední strany českých deníků. Jednalo se ale skutečně o výjimečný nález nebo jen chytrý tah tiskového oddělení NASA?

08.03.2004 14:51 František Martinek Ostatní

Pozvánka na Hvězdárnu Valašské Meziříčí

Na Hvězdárně Valašské Meziříčí se bude vzpomínat. Odborný pracovník hvězdárny Ladislav Šmelcer připomene některé mimořádné astronomické události a objevy, ke kterým došlo v roce 2003. Při pohledu na úchvatné snímky polární záře nad Valašskem v listopadu loňského roku vysvětlí, co bylo příčinou jejich vzniku. Prostřednictvím počítačové prezentace bude informovat o nových objevech, týkajících se Měsíce, planety Mars, ale i o novinkách ze vzdáleného vesmíru. Nebude chybět povídání o tzv. blízkozemních planetkách, které se přibližují těsně ke dráze Země a hrozí tak případnou srážkou, jež by mohla vést k vážnému ohrožení života na naší planetě. Řeč bude také o tragédii australských astronomů, kteří přišli při požáru o svoji observatoř. Na závěr bude promítnuto několik zajímavých astronomických snímků uplynulého roku.

08.03.2004 07:09 František Martinek Kosmonautika

Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu - III

Na těchto stránkách jsme vás již dvakrát informovali (nástupce Sojuzu I, nástupce Sojuzu II) o probíhajícím vývoji nové ruské kosmické lodi pro pilotované lety - viz články "Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu" a "Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu - II". Přinášíme některé doplňující a shrnující údaje. Při přistávacím manévru může kabina tvaru vztlakového tělesa manévrovat - může se odchýlit od původní dráhy o 500 km vlevo či vpravo po směru letu. Tím může dojít k poměrně přesnému přistání ve zvolené oblasti. Povrchová teplota návratové kabiny na nejvíce tepelně namáhaných částech nepřekročí 3000°K.

07.03.2004 22:10 František Martinek Sluneční soustava

Ve stratosféře nalezen materiál starší než Země

Pracovníci Washington University v St. Louis provedli analýzu částic meziplanetárního prachu, zachyceného ve stratosféře Země. Sběr částic se provádí pomocí letounu ER-2, což je modifikovaná verze špionážního letounu U-2. Poprvé byl v tomto prachu objeven organický materiál, který evidentně vznikl ještě dříve, než se "zrodila" naše sluneční soustava. K tomuto závěru dospěli vědci po zjištění, že izotopová skladba uhlíku, který je součástí zachycených vzorků, se velice odlišuje od izotopového složení uhlíku na Zemi a na jiných tělesech sluneční soustavy. Poznámka: různé izotopy jednoho chemického prvku se navzájem odlišují různým počtem neutronů v atomovém jádru.

07.03.2004 22:04 Kamil Hornoch Hvězdy

Desátá nova

Vážení přátelé a kolegové, večer 3. března se mi podařilo objevit "jubilejní" desátou novu v galaxii M31. Jedná se o druhou letošní novu objevenou v této galaxii a pravděpodobně poslední pro tuto pozorovací sezónu.

03.03.2004 07:55 Karel Mokrý Sluneční soustava

Voda na Marsu?

Jedním z důkazů existence vody na Marsu jsou malé kuličky nalezené na povrchu kamene nedaloko místa přistání Opportunity (kámen byl pojmenován Guadalupe). Kuličky se nenacházejí v jedné vrstvě (což by odpovídalo vzniku mimo místo nalezení). Kuličky tedy pravděpodobně vznikly postupným nahromaděním minerálů pocházejících z vody nasáklé v kameni.

Zdroj: NASA

02.03.2004 16:32 František Martinek Kosmonautika

ROSETTA míří ke kometě Churyumov-Gerasimenko

Evropská kosmická sonda ROSETTA byla vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Slunce, která ji přivede do blízkosti komety 67P/Churyumov-Gerasimenko v roce 2014. Během desetileté cesty třikrát prolétne kolem Země a jednou kolem Marsu. Přiblíží se také minimálně k jedné planetce.

02.03.2004 12:20 František Martinek Kosmonautika

Japonsko a program pilotovaných letù

Pilotovaný program kosmických letů musí pozvednout vědeckou prestiž země "vycházejícího Slunce". To je výsledek vládního přehodnocení vědeckých priorit v rámci výzkumu a využití kosmického prostoru. O tomto záměru informoval tajemník japonského úřadu vlády Jasuo Fukuda. Dále oznámil, že start japonského kosmonauta do vesmíru je "na pořadu dne".

01.03.2004 14:14 Jana Tichá Ostatní

KLENOT V České astronomii

Asteroidy už dlouho nejsou jen objektem sci-fi, ale předmětem seriózního vědeckého zkoumání. V blízkosti Země se podle odhadů pohybuje nejméně tisícovka velkých asteroidů, větších než 1 kilometr, ale objeveno jich zatím bylo necelých sedm set, většina v rámci projektu Spaceguard amerických astronomů. Přestože pravděpodobnost srážky Země s asteroidem je velmi malá, není však nulová. Nebezpečné mohou být jak velké blízkozemní asteroidy, hrozící globální katastrofou, tak tělesa menší. A právě na ně se nyní chtějí zaměřit astronomové z americké NASA. Jak oznámili na minulý měsíc na konferenci v Orange County v Kalifornii, snaží se získat prostředky na hledání sub-kilometrových těles v okolí Země až do průměru 90 metrů.

01.03.2004 08:33 Karel Mokrý Sluneční soustava

Změť vláken

Šipky ukazují na tmavá vlákna a na kondenzovaný chladný materiál ze sluneční koróny (horká, tenká vnější vrstva sluneční atmosféry). Po kliknutí na snímek se Vám zobrazí video zobrazující Slunce pomocí různých přístrojů sondy SOHO. Nejdříve uvidíte snímek v bílém světle získaný přístrojem MDI - zřetelně uvidíte sluneční skvrny. Následuje snímek EIT zobrazující koronární plazmu o teplotě 1.5 milionu stupňů Celsia, rozeznáte slabé tmavé filamenty. Nakonec se zobrazí snímek EIT o teplotě mezi předchozími - zde filamenty uvidíte v plné síle.

29.02.2004 20:00 Petr Scheirich Sluneční soustava

Objevte si blízkozemní planetku!

V dnešní době existuje ve světě řada amatérů, kteří vlastní poměrně velký (na amatérské poměry) dalekohled - 40-centimetrový nebývá výjimkou, vybavený CCD kamerou. I v České republice se již začínajíobjevovat první vlaštovky, i když pro většinu našinců jsou takové přístroje ještě stále finančně nedostupné. Mnozí z amatérů ve světě již prokázali, že dokáží přispět i na poli objevů planetek (jakoukázkový příklad může posloužit americký amatér Bill Yeung se svými 1 732 objevy plantek, z čehož jednaje blízkozemní). Blízkozemní planetku dnes ale může objevit již každý z Vás, má-li dostatek času a bystré oči. Nevěříte?

Vyhledávání v článcích