Maximum Geminid v roce 2004. Autor: Fred Bruenjes.Vážení zájemci o meziplanetární hmotu. Srdečně Vás zveme na letošní LEtní Pozorovatelskou EXpedici (tedy LEPEX), organizovanou ve spolupráci s Astronomickým klubem Juraja Bardyho a Považským Osvetovým Strediskom. Expedice, zaměřená převážně na meteorické roje, se bude konat v dnech 24. července až 2. srpna (pátek - neděle) v obci Vrcheplá u Považské Bystrici. Program zahrnuje taktéž pozorování komet, astrofotografii a víkendový seminář se zaměřením na meziplanetární hmotu.
Znak STS-127Přesně takto zní "krycí název" mise v oficiálním briefingu NASA. Jejím hlavním úkolem bude doručit na ISS poslední sekci japonské laboratoře Kibo, a sice externí plošinu pro uložení přístrojů a experimentů, které budou probíhat ve vakuu vně stanice. Start raketoplánu Endeavour se má uskutečnit v neděli 12. 7. v 01:39, přímý přenos na astro.cz vám nabídneme od 00:30.
Planetární mlhovina Helix. Autor: HSTZveme Vás na výstavu astronomických snímků z Evropské jižní observatoře v rámci Mezinárodního roku astronomie v Jihočeské vědecké knihovně (Lidická tř., přízemí) v červnu 2009. Tu pořádá Hvězdárna a planetárium České Budějovice od 1. do 30. června.
Pozorování proměnných hvězd patří mezi tradiční činnost astronomů amatérů. Ať už máte jen malý trieder nebo větší dalekohled s CCD kamerou či digitální zrcadlovkou, určitě si vyberete z dostupných pozorovacích programů a můžete se plnohodnotně zapojit do odborného pozorování vesmíru. Nejlepší způsob, jak začít pozorovat proměnné hvězdy a dokonce i extrasolární planety je zúčastnit se týdenního praktika v Krkonoších.
15. - 23. 8. 2009, Pec pod Sněžkou.
CAM 2009.05
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2009 obdržel snímek
"Od Eta Cygni po NGC 6888", jehož autorem je Jan Hovad z Červeného Kostelce.
Vítězný snímek květnového kola astrofotografické soutěže "Česká astrofotografie měsíce" by klidně mohl nést podtitulek s otázkou: "jakou barvu má vesmír?". Již letmý pohled na něj nám nabízí odpověď, že docela jistě červený.
Erupce na SlunciSluneční protuberance jsou bouřlivé jevy na Slunci. Některé jsou krátkodobé a malé, jiné dokážou vyvrhnout plazma až k Zemi a vyvolat polární záři. Obrovské smyčky plazmatu u slunečního disku známe asi všichni z mnoha fotografií. Jejich výzkumem se zabývá také Maciej Zapiór, student doktorského studia z polské Wroclavy, který právě ukončil svůj roční pobyt v Astronomickém ústavu AV ČR.
O životě hvězd vázaných ve dvojhvězdách diskutuje na 150 odborníků ze 30 zemí na mezinárodní konferenci v Brně. Konference "Dvojhvězdy jako klíč k pochopení vesmíru" se koná v rámci Mezinárodního roku astronomie a oslav 90. výročí založení Masarykovy univerzity ve dnech 8. - 12. června 2009 v prostorách její Přírodovědecké fakulty.
Západ Slunce nad Nullarborskou pouští
V časných ranních hodinách 21. července 2007 nad jihozápadní částí Austrálie prolétl velmi jasný
meteor. Bylo to nad Nullarborskou pouští, což je největší vápencová tabule světa o rozměru
200 000 km², která je jen velmi řídce obydlena. Naštěstí zrovna tato oblast je od roku 2005
sledována bolidovou sítí, na které se podílí Australané, Britové a Češi a dvě ze tří kamer české výroby
tento bolid zaznamenaly. Jak uvádí Pavel Spurný z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, po vyhodnocení
záznamu bylo jasné, že se jedná o kandidáta na meteorit.
Objev exoplanety u trpasličí hvězdy VB 10Dlouhotrvající pátrání po exoplanetách prostřednictvím astrometrické metody přineslo první úspěch - byla objevena exoplaneta podobná Jupiteru, obíhající kolem doposud nejmenší mateřské hvězdy.
Sluneční cykly č. 23 a 24Mezinárodní tým expertů vedený pracovníky NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) ve spolupráci s NASA publikoval novou předpověď pro následující sluneční cyklus. Podle expertů nastane maximum příštího cyklu č. 24 v květnu 2013 s nízkou úrovní maximálního relativního čísla slunečních skvrn.
Příjezd raketoplánu Endeavour na rampu 39ARaketoplán Endeavour byl vyvezen na rampu 39B Kennedyho kosmického střediska 17. dubna, aby zde byl připraven jako možný záchranný člun pro posádku poslední servisní mise k Hubbleovu teleskopu. Ta dopadla dobře a nyní přichází čas, aby se do vesmíru vydal i Endeavour. Sice to nebude vzrušující záchrana posádky raketoplánu Atlantis, půjde o klasický let k Mezinárodní kosmické stanici ale tím lépe.
Návštěvníci u stánku pardubické hvězdárnyRok se s rokem sešel a kromě neodvratně se blížícího léta a s ním spojených radovánek se blíží i mnohé akce pardubické hvězdárny a Astronomické společnosti Pardubice. Na tu nejbližší a snad nemálo zajímavou si Vás v rámci Mazinárodního roku astronomie dovolujeme nyní pozvat. Odehraje se o víkendu 6. - 7. června na pardubickém letišti.
Mezinárodní rok astronomie v Pardubicích. Autor: Petr KomárekAstronomie je věda krásná, vznešená, posouvá obzory našeho poznání. Nicméně o mnohé bychom byli ochuzeni, kdybychom ponechali mnohé z těch nevšedních a krásných objevů a obrazů vesmíru jen v povolaných a slovutných šedým vousem a kšticí porostlých pánů vědců. A to nic ve zlém páni vědci, však jste potřební stejně jako děti, jimž upřít krásu vesmíru by bylo téměř neodpustitelné.
Nerudovy Písně kosmické a astronaut A. Feustel v raketoplánuPo úspěšné misi letu amerického raketoplánu STS 125 k Hubbleovu kosmickému dalekohledu se posádka vrátila šťastně na Zemi a s ní také předměty v osobních balíčcích astronautů. Přinášíme Vám fotografii z paluby raketoplánu, na které je astronaut Andrew Feustel a v beztížném stavu vedle něj Nerudovy Písně kosmické.
Znak NASAPo čtyřech měsících bez ředitele NASA konečně dostala nového. 23. května jím Obama jmenoval bývalého čtyřnásobného astronauta Charlese Boldena, jeho zástupkyní se stala Lori Garverová, bývalá vysoká manažerka NASA. A jaké bude teď směřování americké kosmické agentury?
Jupiter a jeho měsíceV současné době na obloze probíhá velmi raritní podívaná, kterou si budeme moci vychutnávat nyní, v červenci a znovu na konci tohoto roku. Planeta Jupiter se na obloze ocitá v místech, kde leží i Neptun. Obě planety lze tak v určitých obdobích pozorovat velmi blízko sebe. A k pozorování postačí jen malý dalekohled, tedy například lovecký triedr.
Družice Kepler
13. května 2009 začala družice Kepler pořizovat vědecká data. Po více než dvou měsících testování a kalibrací přístrojů sondy začala tedy plnit svůj 3,5 roku dlouhý úkol, hledání planet mimo naši sluneční soustavu.
NLC nad Budapeští 15. července 2007. Autor: Viktor VeresJako každý rok lze s blížícím se příchodem letního slunovratu očekávat možnost pozorování velmi zvláštních jemných "elektricky" stříbřitých oblaků, které je možné pozorovat zhruba hodinu po západu Slunce či hodinu před jeho východem. Tyto podivuhodné oblaky nesoucí zkratku NLC (z angl. Noctilucent clouds) se nad severním obzorem objevily na konci devatenáctého století a je zřejmé, že jejich výskyt úzce souvisí i se sluneční aktivitou.
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan KlusáčekV pátek 29. května 2009 se v Praze uskutečnilo finále 6. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky šestých až devátých tříd základních škol a studenty ekvivalentních tříd gymnázií. 52 finalistů z celé České republiky se sjelo do Prahy, aby dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd řešili úlohy na Akademii věd, žáci 6. a 7. tříd se sešli na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 29. května 2009
Maximum Geminid v roce 2004. Autor: Fred Bruenjes.Nedávno jsem byl nepřímo požádán o korekturu textu pro Hvězdářskou ročenku. V této souvislosti jsem zjistil, že názvy některých meteorických rojů jsou neustálené dokonce i v anglických odkazech. Z titulu členství v Terminologické komisi ČAS jsem se rozhodl touto problematikou zabývat hlouběji.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
