Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jaká byla Astronomická expedice 2020?

Jaká byla Astronomická expedice 2020?

Noční obloha na Astronomické expedici 2020
Autor: Pavel Karas

Rok 2020 je pro všechny bezesporu náročný kvůli tomu, že vše je podřízeno opatřením proti šíření nemoci COVID-19. Avšak i přesto zde lze spatřit světlé momenty: SpaceX poprvé vyslala lidi do vesmíru pomocí lodi Crew Dragon, sondě Osiris Rex se podařilo odebrat vzorky hornin z planetky Bennu a NASA potvrdila přítomnost vody na Měsíci. Dalším světlým momentem bylo konání Astronomické expedice, která i přes nepříznivé podmínky probíhala s rekordním počtem účastníků. Jaká byla a co zajímavého se na ní dělo?

Bylo nebylo, psal se rok 2020...

Tento rok byl pro samotnou Astronomickou expedici náročný. Po mnoha letech její vedoucí rozhodli změnit její působiště a přesunuli dočasně expedici z Úpice do obce Vrchy nedaleko Fulneku. Přesun expedice však neubral na její kvalitě - naopak. To, že se celkem 52 nadšenců z České republiky i Slovenska rozhodlo strávit 16 dní pod noční oblohou to jenom dosvědčuje! Tito lidé se nenechali odradit ani hygienickými opatřeními, které jsme museli letos pro pořádání expedice dodržovat. Pořadatelem Astronomické expedice byla i letos Amatérská prohlídka oblohy, k níž se přidali dva další spolupořadatelé - Sekce proměnných hvězd a exoplanet a Fyzikální ústav AVČR.

 

Expedičníky hned první den čekal tradiční táborák, při kterém hlavní vedoucí Petr Scheirich zahájil Astronomickou expedici 2020. Hned další den byl odstartován astronomický kurz, který je veden samotnými vedoucími. Účastníci se tam naučili základní znalosti potřebné k pozorování noční oblohy. Tento kurz byl doplněn přednáškami z tzv. Kurzu moderní fyziky, který tvořily přednášky o speciální relativitě, částicové fyzice a úvodu do kvantové mechaniky, a který přednášel Martin Rybář z Ústavu částicové a jaderné fyziky MFF a Pavel Váňa z MFF. Nedílnou součástí expedice přednášky zvaných odborníků. Letos mezi nás zavital Jiří Grygar z FZÚ AVČR, Svatopluk Civiš z ÚFCH JH AVČR, Pavel Cejnar z ÚČJF MFF UK, Pavel Karas z Hap Brno, Filip Hroch z ÚTFA MU a Pavel Cagaš z Moravských přístrojů. 

 

Fotografie mlhoviny Severní Amerika (NGC 7000) od Jakuba Pelce ze skupiny Digitální astrofotografie. Autor: Jakub Pelc
Fotografie mlhoviny Severní Amerika (NGC 7000) od Jakuba Pelce ze skupiny Digitální astrofotografie.
Autor: Jakub Pelc

 

Celý program doplnily nejrůznější fyzikálně-chemické experimenty (děkujeme Báře Mikulecké z Úžasného divadla fyziky), ale také program samotných expedičníků - například Marco de Joode organizoval fyzikální počítání či experimentální určení délky občanského soumraku. Další volný program zaplnily semináře a workshopy věnované dennímu focení, analogové fotografii a zpracování fotometrických měření nebo astrofotografie.

 

Záznam pozorování Bodeho galaxií z deníku Milana Palíka. Autor: Milan Palík
Záznam pozorování Bodeho galaxií z deníku Milana Palíka.
Autor: Milan Palík

A co letošní úspěchy/neúspěchy?

Mezi letošní úspěchy lze zařadit přející počasí. Po celý první týden nám noci naservírovaly překrásnou jasnou oblohu Díky tomu se rozjely všechny skupiny na plné obrátky! Výsledky se začaly brzy dostavovat! CCD skupina proměřila jasnost několika proměnných hvězd (v souhvězdí Herkula dokonce objevil Petr Ulrich novou proměnnou hvězdu CzeV 2803), dvojice expedičníků ze skupiny Scientific Digifoto (Jiří Kohl a Tomáš Meduňa) rovněž objevila novou proměnnou hvězdu, která dostala označení CzeV2804 Cep. Při spolupráci skupin Scientific Digifoto a Digifoto se podařilo zaznamenat přelet Mezinárodní kosmické stanice přes sluneční disk. A co vizuální skupiny? Ty pozorovaly natolik, že jim brzy při zakreslování začaly docházet tužky. 

Mezi neúspěchy se dá řadit falešně pozitivní pozorování zákrytu hvězdy HIP 6509 transneptunickým tělesem 2003 QX111, což bylo prokázáno tím, že nikdo jiný zákryt nepozoroval. Dále nám problémy způsobila velká průtrž mračen, kterou provázely silné poryvy větru. Naštěstí to odneslo jen mokré oblečení, dva altány a kabeláž. Slovy Jiřího Grygara to byla první bouřka, která přerušila jeho přednášku. 

 

Přednáška Jiřího Grygara na Astronomické expedici 2020 v obci Vrchy. Autor: Michal Kroužel
Přednáška Jiřího Grygara na Astronomické expedici 2020 v obci Vrchy.
Autor: Michal Kroužel

 

Na závěr bychom chtěli poděkovat všem amatérským astronomům, kteří nám již řadu let půjčují přístroje, se kterými pozorujeme nebo fotografujeme. Děkujeme panu Zahajskému a firmě Supra Praha za zapůjčení malých montáží, Moravským přístrojům za zapůjčení CCD a CMOS kamer. Dále děkujeme Úžasnému divadlu fyziky za spoustu úžasných fyzikálních a chemických experimentů, které zpestřily letošní program. V neposlední řadě děkujeme Hvězdárně a planetáriu Brno, Planetáriu Ostrava a Masarykově univerzitě za podporu v této nelehké době a  zapůjčení techniky. Ale hlavně děkujeme vám, expedičníkům, díky kterým je každý ročník úžasný a nezapomenutelný!

 

Temná mlhovina B174 v souhvězdí Kefea od Lukáše Havláka ze skupiny Digitální astrofotografie. Autor: Lukáš Havlák
Temná mlhovina B174 v souhvězdí Kefea od Lukáše Havláka ze skupiny Digitální astrofotografie.
Autor: Lukáš Havlák

Co nás čeká dál?

Skupina vedoucích již nyní pracuje na přípravách Astronomické expedice 2021. Pokud vše půjde dle plánu, přesune se v příštím roce Astronomická expedice na trvalou základu do obce Sítiny v okresu Ústí nad Orlicí. Tato lokalita slibuje pěknou noční oblohu a spoustu dalších možností, kam se může expedice rozvinout, přinášet dále radost nadšeným amatérům a poskytnout prostředí pro budoucí mladé vědce. Chcete-li tedy být neustále v obraze, sledujte náš Facebook nebo naši webovou stránku.

 

Společná fotografie všech účastníků Astronomické expedice 2020. Autor: Michal Kroužel
Společná fotografie všech účastníků Astronomické expedice 2020.
Autor: Michal Kroužel

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Webová stránka Astronomické expedice
[2] Facebook Astronomické expedice
[3] Blog Astronomické expedice 2020



Seriál

  1. Astronomická expedice opět úřadovala
  2. Astronomická expedice 2024 – Staň se na 15 dní astronomem!
  3. Malé ohlédnutí za Astronomickou expedicí 2023
  4. Pozvánka - Astronomická expedice 2023
  5. Astronomická expedice 2022
  6. Pozvánka – Astronomická expedice 2022
  7. Astronomická expedice v Sítinách 2021
  8. Jaká byla Astronomická expedice 2020?
  9. Pozvánka - Astronomická expedice 2020
  10. Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2019
  11. Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2018
  12. Zahráli jsme si na oděvní návrháře a vyzkoušeli kyanotypii – historickou fotografickou techniku
  13. Astronomická expedice Úpice 2017 - nejlepších 16 dnů v roce
  14. Hon na Mezinárodní vesmírnou stanici
  15. Astronomická expedice 2017
  16. Lampička pro astronomy se superkondenzátorem
  17. Astronomická expedice: Modely raket
  18. Astronavigace na Astronomické expedici
  19. Experiment: rozbíjeli jsme “asteroid”
  20. Toužíte po letním dobrodružství? Pojeďte s námi na Astronomickou expedici!
  21. Astronomická expedice 2015
  22. Astronomická expedice Úpice 2014
  23. Astronomická expedice 2013
  24. Astronomická expedice 2012
  25. Astronomická expedice 2009 - Procestujte Galaxii
  26. Astronomická expedice 2008 – Mezi nebem a Zemí
  27. Astronomická expedice 2007 - Vaše cesta do vesmíru
  28. Astronomická expedice 2005 - Vesmír v hrsti
  29. Astronomická expedice - Váš první kontakt s vesmírem
  30. Astronomická expedice Úpice


O autorovi

Pavel Váňa

Pavel Váňa

Mgr. Pavel Váňa se narodil v roce 1997 v Uherském Hradišti. Jeho cesta k astronomii začala zkoumáním noční oblohy triedrem. V roce 2013 začal pracovat na Hvězdárně a planetáriu Brno jako demonstrátor a od téhož roku se každoročně zúčastňuje Astronomické expedice, kterou v roce 2024 vedl jako hlavní vedoucí. Studuje částicovou a jadernou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Od roku 2021 je předsedou Amatérské prohlídky oblohy.

Štítky: EXPA 20, Sekce proměnných hvězd a exoplanet, Amatérská prohlídka oblohy, Astronomická expedice


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »