Obrazem: Proud meteorů z Persea nad kolonickou observatoří

Autor: Petr Horálek.
Před více jak dvěma měsíci se po téměř celém světě odehrálo každoroční meteorické divadlo známé jako Perseidy. Já jsem měl to štěstí úkaz znovu pozorovat z Astronomického Observatória na Kolonickom Sedle v Parku tmavej oblohy Poloniny. Poloninská oblast, ležící na hraničním trojbodu Slovenska, Polska a Ukrajiny, nabízí dost možná nejtmavší noční oblohu ve střední Evropě a díky velkému štěstí na dobré počasí se tak nabídla opravdu skvělá kosmická podívaná. Po dlouhých týdnech zpracování konečně mohu přinést i fotografické svědectví z celé této letní show.
Meteorický roj Perseid je v našich končinách mimořádně populární zejména pro svou maximální aktivitu ve druhé polovině letních prázdnin, kdy rovněž vrcholí dovolené a za příjemných nočních teplot jej lze pozorovat jen tak hezky vleže ze spacáku. Přitom není nejaktivnější ze všech těch, které se nám každoročně opakují – frekvencí meteorů ve střední Evropě málokdy přesáhne zhruba 70 za hodinu. Mezi fotografy je ovšem jednoznačně oblíbený i právě proto, že během jeho maxima se v průběhu noci krásně vyjímá nejjasnější úsek Mléčné dráhy, který roj činí jednoznačně nejfotogeničtějším.
Virtuální prohlídka...
Prohlídka funguje stejně jako na facebooku - chyťte myší libovolnou část obrazu a prohlížejte si jej po celém sférickém rozhledu. Můžete si rovněž oblasti nazvětšovat, vychutnat si prohlídku na celé obrazovce... Pokud se prohlídka nenačte nebo se zobrazí s chybami, stačí pouze obnovit stránku (klávesa F5).
Odkud přicházejí...
Meteoroidy pocházející z poměrně velkého, asi 25 kilometrového jádra komety 109P/Swift-Tuttle, vstupují do zemské atmosféry rychlostí téměř 60 kilometrů za sekundu, což činí meteory na obloze dosti rychlé. Typicky začínají zářit ve výšce 120 kilometrů nad zemí a pohasínají zhruba mezi 90-80 kilometry. Pochopitelně jsou zaznamenány případy, kdy Perseida prostoupila i do nižších výšek, zpravidla šlo o mimořádně jasný bolid s dlouhou rozpadovou dráhou. Ostatně jedním z případů je i mimořádně jasný bolid z letošního 12. srpna, rovněž zaznamenaný na celkové mozaice, který pohlasl po sérii výbuchů až ve výšce 74,2 kilometru nad zemí.
Autor: Petr Horálek.
Ze stejného směru... Nebo ne?
Pozorné oko si rovněž může všimnout, že ne všechny meteory na mozaice vylétají ze stejného směru, tzv. radiantu v souhvězdí Persea. No, ony vlastně vylétají, ale poloha radiantu se v průběhu oněch 8 dnů na obloze vlivem perspektivy proudu meteoroidů vůči Zeměkouli postupně měnila. A protože fotografování začalo již týden před maximem, první meteory – kterých bylo málo – vylétávaly z trošku jiného směru než těch mnoho posledních kolem maxima. Dá se tak z obrázku vyčíst i jistý příběh, tedy jak postupně stoupala frekvence meteorů s ohledem na polohu radiantu.
Památný bolid
Autor: Petr Horálek.
Observatoř pod tmavou oblohou
Jak už bylo zmíněno, obraz vznikl nad kolonickou observatoří, která leží na západním okraji dlouhého pásu s minimálním světelným znečištěním zejména nad ukrajinským územím. V rámci tohoto území byla na slovenské straně v roce 2010 při příležitosti Mezinárodního roku biodiverzity vyhlášena oficiální oblast s názvem „Park Tmavej oblohy Poloniny“. Pod patronátem prvního slovenského kosmonauta plk. Ing. Ivana Belly se stala právem velice populární pro astroturistiku, neboť podmínky v ní jsou skutečně na poměry celé střední Evropy bezpodmínečně nejlepší. Snímek přitom vznikal přímo na půdě Astronomického Observatória Kolonické Sedlo, které po modernizaci v roce 2012 letech doplnila architektonicky zajímavá budova planetária (která je zároveň ubytovnou pro návštěvníky sympózií nebo pozorovatele noční oblohy). V kopuli observatoře se nachází další unikát – jeden z největších slovenských dalekohledů – 1m Vihorlatský národný teleskop, který byl na observatoř dovezen z ukrajinské Oděsy v devadesátých letech.
Autor: Petr horálek.
Hodiny a hodiny práce
Na zpracování obrazu bylo užito celkem na 200 jednotlivých snímků, některé sloužily k vytvoření podkladové panoramatické celooblohové mozaiky, zbytek jsou pak snímky jednotlivých meteorů zachycených sekvenčně dvěma fotoaparáty Canon 6D s identickým nastavením a objektivem s 12mm ohniskem. Jeden z aparátů vždy mířil na sever, druhý na jih a oba dohromady tak dokázaly zabrat prakticky celou nebeskou klenbu a zároveň ještě poskytnout snímky meteorů v lepším rozlišení, než kdyby se fotilo na jediný aparát s celooblohovým objektivem. Samotné snímání v průběhu 8 nocí mezi 6. a 14. srpnem zabralo přes 50 hodin času, zpracování v počítači (tvorba podkladového snímku, barevné korektury, výběr meteorů, jejich zregistrování s podkladovou maskou a postupné přidávání do mozaiky pomocí vrstev) zhruba ještě dvojnásobek. Celkově tak práce na výsledném snímku přesáhla 140 hodin čistého času práce a jde tak jednoznačně o časově nejnáročnější fotografický projekt, jaký jsem doposud připravoval. Snad se vám tedy bude líbit :)
Rád bych touto cestou rovněž poděkoval RNDr. Pavlu Spurnému, CSc., z Oddělení MPH Astronomického ústavu Akademie věd za faktickou korekturu informací uvedených v textu.
Autor: Petr Horálek.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Bolid z Persea s dlouhotrvající stopou
[2] Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem
[3] Meteorický roj Perseidy má letos dokonalé podmínky (2018)
[4] Park Tmavej Oblohy Poloniny
[5] Astronomické Observatórium na Kolonicko sedle
Převzato: Stránky a fotogalerie Petra Horálka
Seriál
- Příběh fotografie: Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem
- Fotografie: Rojení Perseid nad Královou Studňou
- Obrazem: Tak jsem je viděl všechna...
- Obrazem: Nova nad Supernovou
- Obrazem: Unikátní planetární přehlídka na noční obloze
- Obrazem: Tři planety za slunovratu
- Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří
- Obrazem: Zelený i rudý záblesk nad zříceninou Lichnice
- Obrazem: Super a mikro zatmění roku 2018
- Obrazem: Barvy nejdelšího zatmění Měsíce
- Obrazem: Bolid z Persea s dlouhotrvající stopou
- Obrazem: Proud meteorů z Persea nad kolonickou observatoří
- Obrazem: Z Liptovské Mary k Marsu
- Obrazem: Protisvit v Beskydech
- Obrazem: Dvě úplná zatmění za sebou
- Obrazem: Geminidy a kometa nad pohádkovou Sečí
- Obrazem: Boa Vista – (Ne)dotčený ráj Atlantiku
- Obrazem: Kometa z rakety nad Maledivami
- Obrazem: Sbírka pozoruhodných měsíčních zatmění
- Obrazem: Kosmická stanice před Měsícem
- Obrazem: Den a noc na staveništi největšího dalekohledu světa
- Obrazem: Hvězdné nebe nad Broumovským klášterem
- Obrazem: Meteory z Kvadrantid okolo slabé Betelgeuze
- Obrazem: Nebe z obou polokoulí
- Obrazem: Před 100 lety byl objeven největší meteorit světa
- Obrazem: Celonoční mozaika Perseid
- Obrazem: Proměny komety NEOWISE nad Tatrami
- Obrazem: Hvězdné zrcadlo do minulosti