Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Obrazem: Z Liptovské Mary k Marsu

Obrazem: Z Liptovské Mary k Marsu

Z Liptovské Mary k Marsu.
Autor: Petr Horálek.

Pokud za jasného počasí vyhlédnete večer směrem k jihozápadnímu obzoru, ještě stále vás zaujme výrazná naoranžovělá „hvězdička“, která do dané hvězdné oblasti typicky nepatří. Je to totiž planetární „poutník“, rudá planeta Mars. Té se v letošním roce (oprávněně) věnovalo patřičné množství pozornosti, neboť se po dlouhých 15 letech octla nejblíže k Zemi. Ač od té doby už uplynulo pár měsíců, pro romantické chvíle na romantických místech je Mars pořád výsadním objektem večerní oblohy. A já k tomu vybral v tomto směru věhlasnou slovenskou Liptovskou Maru.

Jak se nad objemem největší slovenské přehrady jevil Mars během babího léta 13. října 2018? Začneme trochu s duší romantika: „Na břehu oblíbené slovenské přehrady Liptovská Mara se dva poutníci kochají vesmírem. Za nimi se klene Mléčná dráha, která na obraze vytváří oblouk jakési nebeské brány. Ač ten pohled stojí za to, oba pozorovatelé upínají své zraky docela jinam – k načervenalé hvězdě vlevo. Nejde o hvězdu, nýbrž planetu Mars, jejíž zář se také odráží na hladině tyrkysové vody.“

A ten prozaický popis není zas až tak vzdálený od reality. Jak již bylo zmíněno, rudá planeta se letos skutečně nejvíce přiblížila k Zemi za posledních 15 let; konkrétně 31. července 2018 ji od nás dělila vzdálenost 57,6 milionu kilometru. I když nešlo o největší přiblížení v tomto století (to nastalo v roce 2003 a znovu se odehraje až v srpnu 2287), „marťanský svět“ byl na pozemské obloze opravdu pozoruhodně viditelný. Dokonce na několik týdnů okolo své opozice se Sluncem, která nastala 27. července 2018, se Mars stal čtvrtým nejjasnějším nebeským objektem - hned po Slunci, Měsíci a planetě Venuši. Znovu takto výrazný bude až na konci léta roku 2035, kdy se bude blížit k Zemi o chlup více než letos. To se odehraje na zapamatovatelné datum 11. září 2035, přičemž fyzická opozice pak nastane o 4 dny později. Ten „chlup“ bude činit asi 700 tisíc kilometrů oproti letošku.

Mléčná dráha a Mars nad rybářským hauzbótem. Jasný objekt nad obzorem vpravo dole je zapadající mladý Měsíc a pohoří na obzoru jsou Nízké Tatry. Autor: Petr Horálek.
Mléčná dráha a Mars nad rybářským hauzbótem. Jasný objekt nad obzorem vpravo dole je zapadající mladý Měsíc a pohoří na obzoru jsou Nízké Tatry.
Autor: Petr Horálek.
Příjemně překvapující jsou rovněž podmínky na samotné Maře. Úchvatné slovenské vodní dílo jsem už dlouze toužil navštívit kvůli možným nočním fotografiím, ale přirozeně jsem se obával přemíry světelného znečištění. Mara sice leží mezi Nízkými a Vysokými Tatrami s poměrně svěžím smogem neznečištěným vzduchem, ale nedaleký Liptovský Mikuláš je žel město překypující klasickým špatným pouličním osvětlením (necílené, často bílé a nekryté), které výhledy ke hvězdám (a ne-li běžný život) dosti znehodnocují. Dokázal jsem si představit, že v letních měsících se na pobřeží opravdu hojně žije, takže i sezónní letoviska, restaurace a další zařízení jen dál degradují pohledy k výsostné letní Mléčné dráze. Ale nakonec tomu zas tak „černě“ (či vlastně přezářeně) nebylo.

Stačilo popojít dál od jihovýchodního cípu přehrady na úroveň Liptovského Trnovce, kde už je markantní vliv od Mikuláše upozaděn, a na čisté obloze se vesmír záhy pěkně vyjímal. Potěšili mne i rybáři, kteří na svých hausbótech jen decentně nasvěcovali stříšky svých zařízení slabými bodovkami a nezářili silným světlem do vody či i okolí, jak to bývá zvykem na jiných rybářských lokalitách. V dáli sice monotónně hučel provoz z dálnice, ale ani to nakonec zásadně nerušilo požitek v této báječné oblasti. Člověk tím spíš skutečně tu touženou romantiku cítil na každém kroku. A výhledy od Mary k Marsu byly vskutku pozoruhodné.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Marsovské opozice se Sluncem až do roku 2037
[2] EarthSky: Cykly marsovských opozic
[3] VisitLiptov: O nádrži Liptovská Mara
[4] Stránky a fotogalerie Petra Horálka
[5] Facebook Petra Horálka



Seriál

  1. Příběh fotografie: Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem
  2. Fotografie: Rojení Perseid nad Královou Studňou
  3. Obrazem: Tak jsem je viděl všechna...
  4. Obrazem: Nova nad Supernovou
  5. Obrazem: Unikátní planetární přehlídka na noční obloze
  6. Obrazem: Tři planety za slunovratu
  7. Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří
  8. Obrazem: Zelený i rudý záblesk nad zříceninou Lichnice
  9. Obrazem: Super a mikro zatmění roku 2018
  10. Obrazem: Barvy nejdelšího zatmění Měsíce
  11. Obrazem: Bolid z Persea s dlouhotrvající stopou
  12. Obrazem: Proud meteorů z Persea nad kolonickou observatoří
  13. Obrazem: Z Liptovské Mary k Marsu
  14. Obrazem: Protisvit v Beskydech
  15. Obrazem: Dvě úplná zatmění za sebou
  16. Obrazem: Geminidy a kometa nad pohádkovou Sečí
  17. Obrazem: Boa Vista – (Ne)dotčený ráj Atlantiku
  18. Obrazem: Kometa z rakety nad Maledivami
  19. Obrazem: Sbírka pozoruhodných měsíčních zatmění
  20. Obrazem: Kosmická stanice před Měsícem
  21. Obrazem: Den a noc na staveništi největšího dalekohledu světa
  22. Obrazem: Hvězdné nebe nad Broumovským klášterem
  23. Obrazem: Meteory z Kvadrantid okolo slabé Betelgeuze
  24. Obrazem: Nebe z obou polokoulí
  25. Obrazem: Před 100 lety byl objeven největší meteorit světa
  26. Obrazem: Celonoční mozaika Perseid
  27. Obrazem: Proměny komety NEOWISE nad Tatrami
  28. Obrazem: Hvězdné zrcadlo do minulosti


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Liptovská Mara, Petr Horálek, Opozice Marsu, Planeta Mars


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »