Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Lovec exoplanet

Lovec exoplanet

Dráhy hvězd nad kopulí dalekohledu ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XI. Observatoř ESO, La Silla v Chile ještě neopustíme, protože nelze vynechat dalekohled ESO 3,6. Rozměrná 30 metrů vysoká válcová budova s velkou kopulí o průměru 30 metrů je dominantou sedla hory La Silla (2 400 m), protože je umístěná na nejvyšším místě a zářivé bílá kopule je viditelná už i z dálnice. K dalekohledu samotnému se lze dostat po silnici, která jako šroubovice obepíná skalnatý vrchol na kterém byla budova postavena. Cestou si lze všimnou do skály zapuštěné rozvodny a výkonových zdrojů. To má svůj racionální důvod, a tím je odvod odpadního tepla mimo zorné pole dalekohledu.

Uvnitř kopule je dalekohled s průměrem zrcadla 3,6 metru na skutečné obří vidlicové paralaktické montáži. Dalekohled zahájil svá pozorování v roce 1977. Jako v mnoha dalších případech má i tento dalekohled svoje (téměř) dvojče, které je zároveň největším dalekohledem kontinentální Evropy. Stojí na španělské observatoři Calar Alto Observatory (CAHA). Oba dalekohledy vyrobila společnost ZEISS. Možná pro mladší generaci bude zajímavá informace, že před rokem 1989 existovaly dvě společnosti ZEISS. Ve východním, tehdy socialistickém Německu, to byla společnost Carl Zeiss Jena a v západním, kapitalistickém - ZEISS West v Oberkochenu. Po roce 1995 se opět znovu spojily do jedné značky ZEISS, která byla založena již v roce 1846.

Dalekohled ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Tubus dalekohledu obsahuje hlavní zrcadlo o průměru 3,58 metru a plochou 8,6 čtverečních metrů (m²). Dalekohled může používat tři různé ohniskové vzdálenosti v závislosti na použití několika sekundárních zrcadel. Rád bych se pozastavil u systému mechanických podpěr (vyvažování) hlavního zrcadla. To je relativně komplikovaný, ale v minulosti velmi používaný systém využívající závaží a páky. V podstatě jde o to, aby při jakémkoliv náklonu dalekohledu se hlavní zrcadlo (vlnoplocha) neprohýbala a neměla svůj tvar. U moderních dalekohledů se používá už pneumaticko-elektronický systém aktuátorů, ale k tomu se dostaneme v dílu o Large Binocular Telescope, (LBT).

Vyvažovací systém zrcadla dalekohledu ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Vyvažovací systém zrcadla dalekohledu ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Paralaktická vidlicová montáž je skutečně obří a s velkou pravděpodobností poslední svého druhu. Tím myslím výrobní náročnost a značnou hmotnost jednotlivých dílů. Hydraulický olejový systém nadnášející obě osy jsem již popisoval v několika minulých dílech a nemá smysl jej opakovat. Technickou zajímavostí je samotná kopule. Respektive její štěrbina. Není to klasická štěrbina, která se otevírá do stran, ale po jednotlivých segmentech se poskládá tak, aby vytvořila dostatečný průřez k pozorování. To není samoúčelné. Jedním z důvodů je hmotnost, ale i ochrana dalekohledu proti větru a tím omezení turbulencí. Na doprovodných snímcích je součástí velké kopule i druhá, mnohem menší. Otázka zní - co je uvnitř? Nyní je malá kopule prázdná, ale před instalací HARPSu byl zde dalekohled CAT (Coude Auxiliary Telescope) o průměru 1,4 metru a spektrograf. Bohužel existují nějaké dohady kam byl dalekohled přemístěn, ale to bych se pouštěl na tenký led dohadů.

Panorama části pouště Atacama s kopulí dalekohledu ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Panorama části pouště Atacama s kopulí dalekohledu ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

V podzemí observatoře je instalován lovec exoplanet. Není to nic jiného než špičkový echellé spektrograf The High Accuracy Radial Velocity Planet Searcher (HARPS), kterému se přezdívá - lovec exoplanet. 
Spektrograf má na svém kontě již značné množství objevených exoplanet a o jedné bych se rád zmínil. V roce 2012 dalekohled ESO3,6 a spektrograf HARPS objevil exoplanetu Proxima Cen b u hvězdy Proxima v souhvězdí Centaura. Proxima Centauri, a pro pořádek někdy bývá označena také jako alfa Centauri C, je náš nejbližší hvězdný soused. Je vzdálená „pouhých“ 4,23 světelných let. Nebo lidštěji - přibližně 40 trilionů kilometrů. Proxima Centauri je červený trpaslík spektrální třídy M a patří ke hlavní posloupnosti hvězd v Hertzsprung-Russellově diagramu. Její hmotnost je jen 12,3 % našeho Slunce s průměrem přibližně 1,7 násobku Jupitera. Má efektivní teplotu pouze kolem 3 050 kelvinů, svítivost 0,15 procenta sluneční záře a kolem své osy se otočí přibližně jednou za 83 dní. Obíhá okolo hvězdného systému Cen AB jednou za 500 tisíc roků po výstřední dráze a její věk je podobný našemu Slunci. To znamená asi 4,85 miliardy let. Za naší nejbližší hvězdu se považuje od roku 1917. Pro úplnost je nutné uvést, že je to proměnná hvězda s označením V 645 Cen a její jasnost je +11 magnitudy.

Poloha Proximy Centauri (červená šipka). ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Poloha Proximy Centauri (červená šipka). ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Vzhledem k tomu, že není možné ze severní polokoule pozorovat systém Alpha Centauri, tak přikládám ilustrační snímek všech našich tří nejbližších sousedů, které jsem vyfotografoval na observatoře La Silla. Tento snímek (bez označení) posloužil NASA jako průvodní snímek vědeckého článku rentgenového dalekohledu Chandra.
Dalekohled se ovládá vzdáleně z „centrálního velínu” a v kopuli samotné nikdo není. Tak jedna úsměvná perlička na závěr. Jednou jsem byl svědkem ochromení provozu dalekohledu na několik hodin. Jak se později ukázalo, tak za celou havárií byla malá myška, která překousala ethernetový kabel vedoucí do řídícího centra.

Mléčná dráha a Velké Magellanovo mračno nad kopulí dalekohledu ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Mléčná dráha a Velké Magellanovo mračno nad kopulí dalekohledu ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Kontrolní místnost pro dálkové řízení dalekohledu ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Kontrolní místnost pro dálkové řízení dalekohledu ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Přístrojové vybavení (rozvaděče) umístěné pod primárním zrcadlem dalekohledu ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Přístrojové vybavení (rozvaděče) umístěné pod primárním zrcadlem dalekohledu ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Dalekohled ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Kopule dalekohledu ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Kopule dalekohledu ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Budova pro vzdálené řízení dalekohledů ESO 3,6 m a MPG 2,2 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Budova pro vzdálené řízení dalekohledů ESO 3,6 m a MPG 2,2 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Příště: Znovuzrození dalekohledu E152




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem (www.bardon.cz) a jen za několik málo let oslaví půl století pod oblohou. Jeho vášeň k astronomii odstartovala kometa Kohoutek v roce 1973. Záhy navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo jakousi koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře. Tak krátký příklad za všechny: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), observatoř OGS na Tenerife (ESA) a Dánský 1,54 m dalekohled na observatoři ESO, La Silla v Chile.

Je „otcem“ zakladatelem a současným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM), také členem několika astronomických organizací: Česká astronomická společnost (ČAS), Slovenský zväz astronómov (SZA) a profesionální Evropské astronomické unie (EAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř Zdeňkovi udělila čestný titul ESO Photo Ambassador. Také je autorem knihy: Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA.

Štítky: Zdeněk Bardon


19. vesmírný týden 2021

19. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 5. do 16. 5. 2021. Měsíc bude v novu a na večerní obloze projde kolem Merkuru. Večer je vidět velmi obtížně také Venuše a výše než Merkur je Mars. Ráno jsou nejvýše Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Vysoko na obloze jsou dvě amatérsky dobře dostupné komety. SpaceX si připsala další milník v podobě prvního úspěšného letu a přistání Starship SN15, bez následné exploze. Mezitím dochází k budování sítě Starlink, jejíž družice vídáme večer jako vláčky teček na obloze. Čína opět nedokázala zajistit bezpečný návrat velkého stupně rakety CZ-5B. Ingenuity na Marsu poprvé přistál jinde, než v místě startu a vystoupal až 10 metrů vysoko. Před 160 lety byla objevena jasná Tebbuttova kometa 1861 a před 40 lety naposledy letěla loď Sojuz v původní verzi před vylepšením.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Rossete HST

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2021 obdržel snímek   „Rosetta HST“, jehož autorem je Peter Jurista ze Slovenska     Dubnové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. A my tu máme další její vítěznou fotografii. Čeká nás tedy snímek mlhoviny

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57 Prstenec

Další informace »