Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dalekohled a čokoláda

Dalekohled a čokoláda

Mléčná dráha nad kopulí Leonhard Euler Telescope. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XIV. Na observatoři ESO, La Silla v Chile ještě zůstaneme v posledním zastavení. Švýcarský 1,2m dalekohled Leonhard Euler na La Silla byl postaven v roce 1998 a je provozován Ženevskou observatoří na Université de Genève (Švýcarsko). Byl pojmenován na počest slavného švýcarského matematika Leonharda Eulera (1707–83). Uzavřený tubus dalekohledu obsahuje zrcadlo o průměru 1,2 metru z materiálu ZeroDur a sekundární zrcadlo o průměru 0,3 metru v optické konfiguraci Ritchey-Chrétien.

Hlavním vědeckým přístrojem je spektrograf CORALIE k provádění vysoce přesných měření radiální rychlosti, hlavně k hledání velkých exoplanet na jižní nebeské polokouli.
Spektrograf CORALIE, který zahájil svoji činnost v červnu 1998, byl vyvinut na základě spolupráce mezi Ženevskou observatoří a Haute Provence Observatory (OHP) ve Francii. Jedná se o vylepšenou verzi spektrografu ELODIE, která je nyní v provozu na OHP a s níž byla v roce 1995 nalezena první exoplaneta kolem hvězdy 51 Pegasi b. Tento objev si své konto připsali astronomové Michel Mayor a Didier Queloz. V roce 2019 získali Nobelovu cenu za fyziku. Oba pány nebudu popisovat, protože si o nich můžete přečíst více v článku Mgr. Jany Žďárské z Fyzikálního ústavu AV ČR na stránkách časopisu Československý časopis pro fyziku (01/2021) (odkaz dole).

Pohled na tubus dalekohledu Swiss 1,2 m spolu s přístrojovým vybavením. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na tubus dalekohledu Swiss 1,2 m spolu s přístrojovým vybavením. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Tato observatoř patří do skupiny národních observatoří a z mého pohledu je to nejhezčí místo na La Silla. S jistou dávkou nadsázky bych zdejší observatoř pojmenoval jako rodinný domek s hvězdárnou. První věcí, které si návštěvník všimne, je neuvěřitelný pořádek. V mechanické dílně jsou i lopaty na sníh srovnány podle velikostí, stejně jako šroubováky a všechny ostatní nástroje. Nejsilnějším dojem je kopule dalekohledu, tedy zejména instalace. Při vstupu jsem si připadal stejně provinile, jako bych v zablácených botách doma vstoupil na koberec v našeho obýváku.

Řídící místnost dalekohledu Swiss 1,2 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Řídící místnost dalekohledu Swiss 1,2 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Osobně nemám rád „divoké” instalace za využití kobercové pásky či stále populárnějších plastových „zdrhovaček”. Nic podobného zde nenajdeme. Naprosto precizně vyvázané kabely, dokonalá technika, perfektní nátěry a žádné stopy od ukápnutého oleje. O dokonalém úklidu  a až sterilní čistotě nemluvě. Prostě je to observatoř, kde se chodí v bačkorách.
Observatoř se řídí místně z velké kontrolní místnosti a astronom je zde sám. Ovšem také na pohodlí pozorovatele se myslí se vší důkladností. Odpočinková místnost dočasných obyvatel je něco jako obývák s dokonale zařízenou kuchyní a parádním výhledem na poušť Atacama. 
Moji pozornost přitáhla obří nerezová lednice. Téměř mi „upadla” brada, když jsem zjistil, že byla téměř z poloviny plná švýcarské čokolády. Pochopil jsem, že tady se o starají nejen o špičkovou  vědu, ale i člověka.

https://janazdarska.cz/51-pegasi-b-a-exoplanetarni-revoluce/

Kopule Leonhard Euler Telescope v přípravě na noční pozorování. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Kopule Leonhard Euler Telescope v přípravě na noční pozorování. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Pohled na část observatoře La Silla. (napravo od rampy dalekohledu NTT se nachází budova dalekohledu Swiss 1,2 m). ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na část observatoře La Silla. (napravo od rampy dalekohledu NTT se nachází budova dalekohledu Swiss 1,2 m). ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Kryt vývodů kabeláže i s logem mateřské observatoře na Swiss 1,2 m dalekohledu. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Kryt vývodů kabeláže i s logem mateřské observatoře na Swiss 1,2 m dalekohledu. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

"Pomocný" dalekohled (16") na tubusu dalekohledu Swiss 1,2 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
"Pomocný" dalekohled (16") na tubusu dalekohledu Swiss 1,2 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Výhled na poušť Atacama z odpočinkové místnosti Swiss 1,2 m observatoře. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Výhled na poušť Atacama z odpočinkové místnosti Swiss 1,2 m observatoře. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Příště: Porodnice zrcadel




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie
  25. Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.

Štítky: Zdeněk Bardon


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »