Dalekohled Schmidt s průměrem zrcadla 1,2 m. Autor: Zdeněk Bardon
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl I. Německo - španělská observatoř CAHA (Centro Astronómico Hispano en Andalucía) se nachází asi 120 kilometrů od španělské Granady na úbočí pohoří Sierra Nevada v nadmořské výšce 2 168 metrů. Rozsáhlý prostor observatoře je domovem několika teleskopů. Největším místním a zároveň největším kontinentálním přístrojem je dalekohled s průměrem zrcadla 3,5 metru. Vyrobila jej firma ZEISS a jistě není bez zajímavosti, že jeho téměř identické dvojče stojí na observatoři ESO La Silla v Chile.
Ovšem, já bych se chtěl pozastavit u jednoho menšího přístroje, který jsem měl možnost důkladně prozkoumat. Vlastně to není klasický dalekohled, ale Schmidtův teleskop, nebo spíše fotografická komora. Max-Planck-Institute (Univerzita Heidelberg) dalekohled s průměrem zrcadla 1,2 metru a korekční deskou 0,8 metru (ohnisko 240 centimetrů) přemístil z observatoře v Hamburku a instaloval jej na observatoři CAHA. S tímto přístrojem pracoval i český astronom pan dr. Luboš Kohoutek, který v roce 1973 objevil kometu nesoucí jeho jméno - Kohoutek C/1973 E1.
Kopule dalekohledu Schmidt s průměrem zrcadla 1,2 m. Autor: Zdeněk BardonDalekohled pocházející z roku 1954 je umístěn na anglické vidlicové montáži Grubb-Parsons (1978) a její nectností byla drobná mechanická nestabilita. Fotografovalo se na skleněné desky o rozměrech 24x24 centimetrů s obrazovým polem 5,5 x 5,5 stupňů. Asi nejlepším zážitkem byl důmyslný mechanismus „nabíjení” fotografické kazety. Na druhou stranu vyměňovat desky za hluboké noci muselo být dost adrenalinovým procesem.
Držák fotografické kazety v ohnisku dalekohledu. Autor: Zdeněk BardonNavzdory dlouhé době, kdy byla observatoř odstavená z provozu, se nám podařilo doslova „znásilnit” původní elektroniku a s dalekohledem pohybovat jako v době „normálního” provozu. Budova observatoře byla precizně zařízená včetně parádní temné komory a zázemí pro pozorovatele. Drobnou pozoruhodností je stále fungující úklid. Pečlivě ustlaná a čistá postel je neustále připravená pro pozorovatele.
Bohužel k instalaci nového řídícího systému prozatím nedošlo, takže observatoř na svoje znovuzrození teprve čeká.
Pohled do tubusu dalekohledu a na korekční desku s průměrem 0,8 m. Autor: Zdeněk BardonKopule největšího kontinentálního dalekohledu. ZEISS 3,5 m. Autor: Zdeněk BardonPohled na tubusu dalekohledu Schnidt z vrcholu kopule. Autor: Zdeněk BardonŘídící panel dalekohledu. Autor: Zdeněk BardonUbytovací komplex observatoře CAHA. Autor: Zdeněk BardonPohled na observatoř CAHA z vrcholu kopule Schmidt 1,2 metru dalekohledu. Autor: Zdeněk Bardon
Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).
Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu