Dvoumetr pod Elbrusem

Služba astronoma trvá celý týden a začíná „horolezeckým” výstupem na vrchol. Podstata spočívá v tom, dostat se z městečka až úplně nahoru. Samozřejmě pěšky. Žádná lanovka na observatoř nevede, a nebo v době naší návštěvy nebyla. Překonat 1 300 metrů výškového rozdílu v hlubokém sněhu není snadné. Součástí služby je donést, samozřejmě na vlastních zádech, chleba a čerstvou zeleninu. Funguje to podobně jako při horolezeckém výstupu. Základna v městečku oznámí krátkovlnnou vysílačkou personálu observatoře počátek výstupu astronoma. Pokud za šest hodin observatoř nepotvrdí úspěšný výstup, tak se rozeběhne záchranná akce. Nezapomeňme, že na vrcholu hory bývá v zimě i -30°C. Není to vůbec žádná legrace, protože helikoptéra úplně nahoře nemůže přistát. Je to příliš vysoko.

Možná některé čtenáře napadne, proč je nezbytná osobní návštěva observatoře. Odpověď je snadná. Totiž v drtivé většině neexistuje aktuální dokumentace a informace na internetu jsou chaotické a někdy až závádějící. Takže je nutná osobní technická návštěva a v některých případech i více než jedna. Pokud návštěvník observatoře Terskol není místní, tak musí projít procedurou aklimatizace. To znamená jeden týden strávený na základně v městečku Terskol (Těrskol). Každodenní tréning aklimatizace představuje výlet lanovkou do nadmořské výšky 3 000 metrů, kde se musí trávit několik hodin. Teprve po týdnu je povolen výstup na observatoř.
Dalekohled byl dodán někdy v letech 1988 - 1990, ale po událostech roku 1989 nebyly peníze na finální montáž. Podařilo se to až v roce 1996. Observatoř provozuje Ruská akademie věd a Národní akademie věd Ukrajiny.

Parametry optické konfigurace jsou stejné jako na bulharské observatoři Rozhen – ohnisková vzdálenost Ritchey-Chretien soustavy je 16 metrů (f/8) a v Coudé 72 metrů (F/36). Téměř všechny speciality, které jsem mohl volně zveřejnit, jsem již uvedl v minulých dílech. Tedy až na jednu. Protože dalekohled pracuje v relativně extrémních klimatických podmínkách, je nezbytné věnovat značnou péči hydraulickému oleji. Respektive jeho ohřevu a čistotě. Každý dvoumetr má instalovaný ohřev, ale zde je nutná zvláštní pozornost. Olej neslouží pouze jako mazivo, ale je určený hlavně k „nadnášení” hodinové osy. Navíc je to speciální olej, který tuhne až při -50°C. Je relativně řídký, ale vykazuje vysokou hodnotu viskozity. Podobné mazivo se používá v dopravních letounech. Kdo sleduje seriál o dalekohledech si nejspíše pomyslí, že neustálé omílání problému s olejem je nuda. Opak je pravdou. Právě hydraulická ložiska na hodinové ose jsou tím nejnáročnějším a nejsložitějším strojařským problémem celé paralaktické montáže. Hodinová osa musí unést hmotnost 85 tun a jedním z nejkritičtějších ložisek je to úplně spodní, neboli axiální. To má podobu rozříznutého „míče” rozděleného na kvadranty s množstvím drážek. Po natlakování hydraulickým olejem se osa nadzvedne a „vysune” o 0,03 milimetru. Pak se dalekohled může volně otáčet.

Jeden z doprovodných snímků zobrazuje měřící čidla hodinové osy. Samozřejmě snímačů je více než jeden, a to hlavně z důvodů redundance snímaných hodnot, které se neustále kontrolují, aby nedošlo k chybám v měření. Úkolem jedné z „krabiček” plné obyčejných spínačů je signalizace polohy. Důvodem je riziko překroucení kabelů vedoucích hodinovou osou. Kritická hodnota natočení / úhlu pro všechny dvoumetry je 270 stupňů.
Observatoř vlastní jednu dost kuriózní věc, kterou nikde jinde nenajdeme. Armádní protiletecký kanón s dostatkem munice. V tomto případě se nejedná o žádný vojenský konflikt, protože hvězdárna je mírumilovné místo, ale jde o jistou a dost nezbytnou službu. Odstřel nebezpečných sněžných lavin, které ohrožují bezpečný výstup či sestup lidí z vrcholu hory. Prostě toto místo je klimaticky velmi náročné a lidé se musejí o sebe starat. Jinak to nejde.
První díly seriálu s názvem dvoumetry jsem poskládal dle roku zrodu dalekohledů, ale ne podle roku modernizace. Dalekohled na Terskolu byl modernizován v letech 2008 / 2009. Tedy necelý rok po Perkově dalekohledu. Tento přístroj je nejmodernějším 2 metrovým dalekohledem, který firma ZEISS postavila. Bohužel, také jejím posledním. Divize astronomických dalekohledů byla po roce 1989 zrušena.

Příště: Laserová observatoř ESA