Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Český fotograf již po dvacáté uspěl v NASA

Český fotograf již po dvacáté uspěl v NASA

Jubilejní 20. snímek Petra Horálka publikovaný jako APOD 26. prosince 2019 zobrazuje jasné hvězdy zimní oblohy nad zasněženou Oravskou Lesnou na Slovensku.
Autor: Petr Horálek.

Světového úspěchu se dnes těší Petr Horálek, 33letý fotograf, spisovatel a popularizátor astronomie. Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) publikoval již dvacátou jeho fotografii jako prestižní Astronomický snímek dne. Horálek se tak zařadil do úzké skupiny fotografů z celého světa, kterým se takového milníku podařilo dosáhnout. Na jubilejním 20. snímku je pohádkově zasněžená krajina slovenské Oravské Lesné s uskupením jasných hvězd tzv. Zimního šestiúhelníku.

Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD) je prestižní ocenění nejzajímavější astronomické fotografie dne, kterou pro každý den pečlivě vybírají a následně doplňují osvětným popisem editoři prof. Jerry Bonnell (z Michiganské Technologiské Univerzity) a prof. Robert Nemiroff (z Univerzity v Marylandu), spolupracovníci NASA [1]. Mottem APODu [2] je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého typu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 světových jazyků včetně češtiny (o kterou se stará od roku 1999 Josef Chlachula) a na sociálních sítích je APOD sledován stamilióny návštěvníků denně.

Snímek malého prince učaroval editorům APODu před Vánoci roku 2016. Autor: Petr Horálek.
Snímek malého prince učaroval editorům APODu před Vánoci roku 2016.
Autor: Petr Horálek.
Za 24letou historii APODu se podařilo uspět ve výběru jen několika českým nebo slovenským autorům, mimo Petra Horálka jmenujme například Juraje Tótha (první slovenský úspěch z 8. prosince 1998), dr. Pavla Spurného (první český úspěch z 19. února 1999), prof. Miloslava Druckmüllera (druhý nejúspěšnější Čech), Pavla Cagaše, Lukáše Veselého, Pavla Štarhu, Vojtecha Rušina, Tomáše Slovinského (letošní vánoční APOD) nebo Ondreje Králika. Celý seznam českých a slovenských úspěchů najdete na adrese www.astro.cz/apod/about.

Dvacet snímků Petra Horálka publikovaných NASA zobrazuje nejrůznější astronomické jevy a noční pohledy zachycené po celém světě. Mezi publikovanými snímky je i 5, které vznikly v Česku (z toho 4 na Ústupkách u Sečské přehrady) a 4 na území Slovenska (právě i jubilejní dvacátý). Petr Horálek je tak autorem více jak poloviny všech publikovaných snímků NASA, které vznikly na česko-slovenském území. Celý seznam autorových snímků publikovaných jako APOD je níže. Odkazy vedou na stránky s českým překladem průvodních textů, které připravují prof. Bonnell nebo prof. Nemiroff.

 

poprvé si myslel, že jde o nevyžádanou poštu

Portál do vesmíru na Novém Zélandu. Tak vypadal první snímek, který Petru Horálkovi poblikovala v červenci 2014 NASA. Autor: Petr Horálek.
Portál do vesmíru na Novém Zélandu. Tak vypadal první snímek, který Petru Horálkovi poblikovala v červenci 2014 NASA.
Autor: Petr Horálek.
Když editoři APODu informovali Horálka o jeho úspěchu poprvé, myslel, že jde jen o nevyžádanou poštu.Bylo to 27. července 2014 a já byl zrovna na Novém Zélandu, znavený po dalším náročném dni plném sběru citrusů na sadech s ovocem. Seděl jsem před vchodem uzamčené veřejné knihovny v městě Gisborne, kde byl na dosah zdarma internet, což bylo na zélandské poměry dost vzácné, a  kontroloval příchozí poštu,“ vzpomíná na ten moment. „Mezi emaily byl jeden podivný – v předmětové kolonce měl odkaz a jinak byla zpráva úplně prázdná. Myslel jsem, že jde o spam, ale ta adresa mi v něčem přišla povědomá. Tak jsem to risknul, zkopíroval a vložil do prohlížeče. Najednou se objevila stránka s mým snímkem a textem, který má být o dva dny později publikován jako APOD. Chtělo se mi křičet radostí, ale na té ulici před knihovnou by nejspíš skončilo příjezdem policie,“ doplňuje s úsměvem Horálek. Šlo o celooblohový snímek rudé záře v atmosféře, tzv. airglow, nad vrchovinou Te Mata Peak, který tehdy editory zaujal pro svou nezvyklou atmosféru. 29. července pak vyšel pod názvem „Nebeský portál na Novém Zélandu“.

I když české veřejnosti je patrně nejznámějším Horálkovým záběrem, který skončil ve výběru snímku dne NASA, předvánoční „Malý princ“ u Sečské přehrady z 23. prosince 2016, autor má mezi publikovanými snímky jiného favorita. „Za nejvzácnější z publikovaných obrázků považuji záznam zásahu zatmělého Měsíce asteroidem 21. ledna 2019. Během pozorování beztak překrásného měsíčního zatmění na Boa Vistě se na jednom z obrázků během sekvenčního snímání zachytil i maličký záblesk způsobený dopadem asi 10kg tělesa na měsíční povrch. Původně jsem světlou skvrnku považoval za vadný pixel, internetem už ale kolovaly podobné snímky, a tak mi došlo, že jsem mimořádně vzácný úkaz zachytil také. Měl jsem velké štěstí, neboť jen asi minutu před samotným jevem byl ještě před Měsícem mrak,“ vzpomíná Horálek.

Zásah Měsíce při jeho zatmění 21. ledna 2019 malým asteroidem. Tohoto obrázku si Petr Horálek zatím považuje nejvíce. Autor: Petr Horálek.
Zásah Měsíce při jeho zatmění 21. ledna 2019 malým asteroidem. Tohoto obrázku si Petr Horálek zatím považuje nejvíce.
Autor: Petr Horálek.

S dvaceti vybranými fotografiemi se Horálek řadí k těm nejúspěšnějším astrofotografům světa, jejichž snímky NASA publikovala. Dodává však, že k těm nejuznávanějším má ještě daleko. „Mezi nejvíce publikované autory světa patří turecký fotograf Tunç Tezel, španělský fotograf Juan Carlos Casado nebo americký novinář a fotograf původem z Íránu, Babak Tafreshi. Tito všichni již mají na svém kontě přes neuvěřitelných 50 snímku dne NASA. Jejich skóre ovšem do značné míry ovlivňuje fakt, že byli aktivní už výrazně dříve, někteří od počátků APODu v roce 1995. Já do výběru NASA začal zasílat své fotografie až v roce 2012,“ vysvětluje Horálek.

Uspět ve výběru NASA je opravdu náročné. Editoři vybírají každý den z několika stovek i tisíců obrázků. „Do výběru snímku dne NASA jsem od roku 2012 zaslal již na 300 snímků, úspěch zaznamenalo 20 z nich,“ motivuje Horálek ostatní fotografy smyslem pro trpělivost. Dodává, že je nutné nejen se nevzdávat hned po prvním neúspěchu, ale rovněž sledovat dění v astronomii a na obloze – nejčastěji se totiž do výběru dostanou ty snímky, které reflektují aktuální dění.

O Petru Horálkovi

Petr Horálek pod hvězdami. Autor: Jeff Dai.
Petr Horálek pod hvězdami.
Autor: Jeff Dai.
Petr Horálek se narodil v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu a později v ní působil jako jeden z průvodců. V letech 2009-2017 byl vedoucím redaktorem serveru České astronomické společnosti Astro.cz. Během studií Teoretické fyziky a astrofyziky na Masarykově univerzitě v Brně začal pracovat jako astronom v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR. V té době propadl astrofotografii, a proto v roce 2014 Česko na rok opustil a vydal se na pouť po celém světě, aby poznal pravou krásu tmavé noční oblohy daleko od škodlivého světelného znečištění v Evropě a zlepšil se ve svých fotografických schopnostech. V roce 2015 se stal prvním českým a druhým nejmladším Fotoambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). V témže roce po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Je autorem či spoluautorem tří populárních knih: Tajemná zatmění (2015, dr. vydání 2018), Dobytí jižního hvězdnatého ráje (2016) a Nebeské symfonie (2017). Po návratu do Česka se věnuje zejména popularizaci astronomie prostřednictvím spisovatelské činnosti, přednáškové činnosti na školách a v knihovnách, učí fotografii na svých kurzech a pokračuje v astrofotografii, pomocí níž zachycuje (nejen) „perly astronomie“ (nejpozoruhodnější nebeské úkazy), aby se s nimi vzápětí podělil s veřejností po celém světě.

Poznámky

  1. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vznikl v roce 1958 a od počátku své činnosti informoval širokou veřejnost o svých aktivitách. Počátkem 80. let vzniklo pravidelné vysílání televizního kanálu NASA, které je v dnešní době dostupné všem prostřednictvím internetu. Internet samotný začal být v devadesátých letech dvacátého století využíván širokou veřejností a tak není divu, že NASA začala provozovat své veřejné webové stránky. Archívy NASA i dalších výzkumných organizací jsou plné dat, interpretace těchto dat je ovšem většinou doménou úzké skupiny vědců. Pokud se jedná o data obrazová, tak takové obrázky kromě své vědecké hodnoty mohou být krásné, informativní i inspirující pro širokou veřejnost. 
  2. Astronomové a spolupracovníci NASA, prof. Robert Nemiroff a prof. Jerry Bonnell, se v roce 1995 pustili do projektu Astronomický snímek dne NASA a z bohatých obrazových archívů NASA a dalších organizací i jednotlivců každý den zveřejňují jeden obrázek, někdy pohyblivý, s krátkým popisem. V době zahájení projektu byly snímky nekvalitní a bylo jich pomálu (projekt se spustil jen 5 let po spuštění prvního serveru World Wide Web). Dnes vybírají ze stovek obrázků denně. Od 1. dubna 1999 existuje rovněž český překlad APODu, o který se stará Josef Chlachula z České astronomické společnosti. Právě na jejím webu můžete každý den nový Snímek dne NASA s českým překladem najít, konkrétně na adrese www.astro.cz/apod.

Kontakty

Petr Horálek
Fotograf a popularizátor astronomie
Email: horalek.peter@gmail.com
GSM: +420 732 826 853

Pavel Suchan
Tiskový tajemník České astronomické společnosti
Email: suchan@astro.cz
GSM: +420 737 322 815

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Česká stránka Astronomického snímku dne NASA
[2] Rozhovor ESO: Petr Horálek – Fotograf pod tmavým nebem
[3] Rozhovor ČAS: Petr Horálek – O umění astrofotografie
[4] Webové stránky Petra Horálka



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Petr Horálek, Apod


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »