Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!

Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!

Česká vlajka na observatoři E152 u příležitosti zprovoznění dalekohledu, ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma – díl XXV. Na observatoři La Silla, která patří pod křídla Evropské jižní observatoře (ESO) a nachází se v chilské poušti Atacama, je samostatných hvězdáren relativně mnoho. Jednou z nich byla již léta opuštěná budova dalekohledu E152. Tato výrazná několikapatrová observatoř s velkou kopulí na počátku sedla hory La Silla byla před více jak dvaceti lety „vlajkovou lodí“ ESO s množstvím kanceláří, optických laboratoří a samotného dalekohledu. Proč byla? Odpověď je velmi snadná. Protože observatoř je po rekonstrukci a instalaci nového řídícího systému opět v perfektní kondici. Do testovacího provozu byla předána dne 3. dubna 2022. Vědeckým a současně i hlavním motorem zmrtvýchvstání observatoře je Dr. Petr Kabáth z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.  

Je překvapivé, že od myšlenky po úspěšný výsledek uplynulo šest let! Konstrukce E152 je dvojčetem identického stroje, který se nachází ve francouzské Observatoire de Haute-Provence a byl vyroben francouzskou firmou REOSC. Francouzský dalekohled v Provence sehrál svoji důležitou roli při hledání exoplanet. Astronomové Michel Mayor and Didier Queloz, kteří i s tímto přístrojem pozorovali, se v roce 2019 stali laureáty Nobelovy ceny za astrofyziku. Více v článku zde

V XXII. dílu tohoto seriálu s názvem Znovuzrození E152 jsem minulý rok (2021) dalekohled i observatoř téměř kompletně popsal, a tak nemá smysl činit opětovně. Pro zájemce lze využít tento odkaz

Dalekohled E152 uvnitř kopule. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled E152 uvnitř kopule. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Co vše se tedy odehrálo? Nejprve je nutné říci, že pandemie zamezila dřívější instalaci nového systému. Všechny observatoře ESO v Chile byly totiž totálně uzavřené a množství restrikcí zamezilo příjezd techniků. Teprve na přelomu let 2021/2022 se podařilo odeslat všechny transportní bedny. Tomu ale předcházela dodávka některých částí montáže do České republiky, protože bylo nutné udělat množství mechanických úprav, aby bylo možno instalovat nová čidla a motory. Přece jenom se technika za posledních čtyřicet let docela významně změnila. Opravené a zrekonstruované součásti se zpětně vrátily na observatoř La Silla. Také technici ESO se na La Silla pustili do práce, aby důkladně zrekonstruovali kopuli. Za dlouhou dobu odstávky bylo totiž nutné vyměnit pojezdová kola. Nutno podotknout, že každý jeden podvozek z celkových šesti má hmotnost více než 400 kg. Navíc posun kopule je založen na třecím principu, a tak důkladná generálka byla více než nutná.
Celá akce začala v únoru 2022 a nejprve bylo nutné odstranit všechny původní součásti elektrické výbavy. Bylo téměř k neuvěření, že „odpad” zaplnil celou korbu nákladního auta.
Instalace nových součástí probíhala po dobu osmi týdnů a po jejím dokončení i ředitel observatoře La Silla Dr. Ivo Saviane prohlásil, že dalekohled vypadá podstatně lépe.
Následující dva týdny probíhalo odlaďování programového vybavení. Dnes již s úlevou musím říci, že nastalo i několik horkých chvilek. Ovšem tomu při rekonstrukcích observatoří dochází celkem „pravidelně“.

Pohled na observatoř ESO, La Silla, Chile z ptačí perspektivy. V popředí  (dnes již česká) observatoř E152 s otevřenou kopulí. Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na observatoř ESO, La Silla, Chile z ptačí perspektivy. V popředí (dnes již česká) observatoř E152 s otevřenou kopulí.
Autor: Zdeněk Bardon

Shodou okolností byl před deseti lety uveden do provozu Dánský 1,54m dalekohled (také na La Silla), který po celou dobu dálkově ovládá skupina českých astronomů pod vedením Mgr. Petra Pravce. V roce 2012 jsme jako „první“ nebeský cíl zvolili fotogenickou galaxii Centaurus A. Pro dalekohled E152 jsme učinili to samé. Výsledek byl překvapením a úlevou obzvláště. Desetiminutová nepointovaná expozice „vyčarovala“ perfektní obrázek. 

V roce 2007 jsem byl lídrem modernizace největšího českého a dnes již Perkova dalekohledu v Ondřejově, a tak jak jsem zíral na snímek galaxie Cen A „vyprodukovaného” dalekohledem E152, se mi vybavila nezapomenutelná slova doc. Luboše Perka: „Kluci, funguje to opět jako za Zeisse.

Kopule Dánského 1,54 m dalekohledu z ptačí perspektivy. Tento přístroj je již deset let vzdáleně ovládán z České republiky Autor: Zdeněk Bardon
Kopule Dánského 1,54 m dalekohledu z ptačí perspektivy. Tento přístroj je již deset let vzdáleně ovládán z České republiky
Autor: Zdeněk Bardon

Ano, funguje to i v tomto případě. Tedy stejně jako když to v roce 1968 uvedla do chodu francouzská firma REOSC. Co je na tom tak udivující? Nadšenci do astrofotografie mi jistě porozuměli, protože perfektní snímek je z našeho pohledu srozumitelný důkaz o funkčnosti montáže a dalekohledu. Pro mne osobně je naprosto překvapující, že zrcadlo, které nebylo dvacet let pokovováno, má odrazivou plochu stále použitelnou. Samozřejmě, že nové pokovení je již „za rohem“, ale pro testy to postačilo.

První světlo z nově rekonstruovaného dalekohledu E152. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
První světlo z nově rekonstruovaného dalekohledu E152. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Na dalekohledu je nyní provizorně namontována CCD kamera, ale již na podzim 2022 zde bude instalován spektrograf PUCHEROS-N a další rok pak úplně nový PLATOSpec. Více informací zde.

Poslední noc na La Silla jsme spolu s Dr. Petrem Kabáthem zrealizovali ještě jednu patnáct let starou myšlenku, se kterou v roce 2007 přišel tehdejší vedoucí stelárního oddělení Dr. Pavel Koubský. Navrhoval přimontovat moji zrcadlovku na tubus Perkova dalekohledu a tím pointovat. Šílenost? Trochu asi ano, ale jak prohlásil Dr. Petr Kabáth – aby lidi viděli, že věda není jen „suchou” disciplínou. Tak jsme to vyzkoušeli s dalekohledem E152. Výsledkem je snímek galaxie Centaurus A a kulové hvězdokupy Omega Centauri v porovnání se snímkem z dalekohledu E152. Pro lidi, kteří se na La Silla nedostanou, je to tak alespoň zprostředkovaný pohled do vesmíru skrze štěrbinu kopule.

Česká vlajka se po zprovoznění observatoře E152 přestěhovala do centrálního velínu, kde zůstane už definitivně. Autor: Zdeněk Bardon
Česká vlajka se po zprovoznění observatoře E152 přestěhovala do centrálního velínu, kde zůstane už definitivně.
Autor: Zdeněk Bardon

Co bude vědeckým cílem „nového“ dalekohledu? Jednoduše řečeno nic menšího než hledání druhé Země.

Co říci na závěr? Z mého pohledu a se značnou mírou nadsázky a hrdosti se nemohu ubránit pocitu, že Česká republika se stala jistou astronomickou národní „velmocí“, protože na observatoři ESO, La Silla využívá již dva dalekohledy.
Přeji všem českým profesionálním astronomům mnoho vědeckých úspěchů, tisíce hodin bezporuchového provozu a hlavně jasné nebe!

Dalekohled E152 začíná pozorovat v testovacím provozu. Snímek byl pořízen těsně po západu Slunce. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled E152 začíná pozorovat v testovacím provozu. Snímek byl pořízen těsně po západu Slunce. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Detailnější snímek kopule observatoře E152 z dronu. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Detailnější snímek kopule observatoře E152 z dronu. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Pohled na observatoř ESO, La Silla, Chile z příjezdové cesty a při západu Slunce. Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na observatoř ESO, La Silla, Chile z příjezdové cesty a při západu Slunce.
Autor: Zdeněk Bardon

Mléčná dráha nad budovou dalekohledu E152. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Mléčná dráha nad budovou dalekohledu E152. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Ještě jeden pohled na observatoř E152 z ptačí perspektivy, ale směrem k ubytovacímu komplexu. ESO, La Silla, Chile
Ještě jeden pohled na observatoř E152 z ptačí perspektivy, ale směrem k ubytovacímu komplexu. ESO, La Silla, Chile

 
Příště: Lasery na VLT

 




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie
  25. Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.

Štítky: La Silla, 25_E152


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »