Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hranatá kopule dalekohledu NTT

Hranatá kopule dalekohledu NTT

Mléčná dráha na dalekohledem NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XIII. Na observatoři ESO, La Silla v Chile ještě zůstaneme, protože nelze nevzpomenout revoluční observatoř pojmenovanou - New Technology Telescope  (NTT). Stavba a hlavně konstrukce dalekohledu byla průlomem v oblasti designu teleskopů. Observatoř byla slavnostně otevřena v roce 1989, ale jen rok před tím, dne 13. června 1988 společnost ZEISS dokončila zrcadlo o průměru 3,58 metru s tloušťkou 240 milimetrů a světu představila první aktivní optiku, vyvinutou ESO (adaptivní optika je něco jiného).

Aktivní optika byla skutečnou revolucí v astronomii, protože primární zrcadlo vyrobené z materiálu Zerodur (lithium-aluminosilikátová sklokeramika) je flexibilní. Prakticky zrcadlo leží na 75 aktivních podporách, které umožňují pohyb ve třech osách. Poloha sekundárního zrcadla je také aktivně ovládána ve třech směrech. Tvar obou zrcadel je během pozorování aktivně nastavován akčními prvky řídícím počítačem na základě speciálního snímače obrazu (analyzátor obrazu).

Celkový pohled na dalekohled NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Celkový pohled na dalekohled NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Důvodem instalace aktivní optiky je omezení chvění obrazu zapřičiněného turbulencí atmosféry. Principy a zkušenosti s konstrukcí aktivní optiky byly převzaty pro stavbu Very Large Telescope (VLT) na Cerro Paranal a budou použity i na Extremely Large Telescope (ELT).
Příhradová konstrukce tubusu dalekohledu je instalována na alt-azimutální montáži. Konstrukční výhody takového řešení jsou zřejmé. Jde hlavně o hmotnost a jednodušší výrobu, obzvláště pro podstatně větší průměry zrcadel. Alt/Az montáž je „jednoduchá”, ale vzhledem ke stáčení obrazového pole oproti paralaktické montáži musí být použit derotátor. Velmi lidově to popíši asi takto - derotátor je velmi precizně vyrobený „okulárový” výstup dalekohledu, který řídí počítač a otáčí kamerou tak, aby na snímku byly hvězdy zobrazeny jako „tečky” a ne „čárky”.

Detailní snímek odrazné plochy zrcadla dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Detailní snímek odrazné plochy zrcadla dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Kopule dalekohledu, pokud to tak lze pojmenovat, je osmiboká a opět to byl technologický průlom v konstrukci. Hlavním důvodem relativně malé kopule je systém větracích klapek, které zajišťují nejen kompletní větrání, ale i plynulé směřování proudění vzduchu přes zrcadlo. Tím se snižují turbulence a výsledný efekt vede k ostřejším obrazům. V podstatě to už není klasická kopule, ale kryt dalekohledu.
Pozoruhodností celé konstrukce je to, že se kopule otáčí zároveň s dalekohledem. Uvnitř je místo pouze pro vertikální pohyb dalekohledu, nikoliv pro horizontální.
Instalovaných vědeckých přístrojů je více, ale já bych si dovolil připomenout jeden, který mne velmi zaujal. Infračervený spektrograf a kamera - SOFI. Kompletní název je sloučenina „hromady zkratek a souvislostí”. Tak tedy SOFI = Son OF ISAAC, přičemž ISAAC = Infrared Spectrometer And Array Camera. Popis tohoto přístroje jde nad rámec seriálu, ale pokud má někdo zájem o více informací, tak zde je odkaz: https://www.eso.org/public/teles-instr/lasilla/ntt/sofi/

Spektrograf SOFI na dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Spektrograf SOFI na dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Celá konstrukce observatoře NTT je monumentální a stejně jako v případě MPG, tak i zde konstruktéři přemýšleli hlavou a po „zádech” budovy vybudovali servisní rampu, ze které je možné snadno a jednoduše vyjmout zrcadlo určené každé tři roky k pokovení odrazné plochy. Zároveň byly pod nájezdovou rampou umístěny výkonové zdroje, a tak odpadní teplo neruší dalekohled v pozorování.

Mléčná dráha a souhvězdí Jižní kříž ve štěrbině dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Mléčná dráha a souhvězdí Jižní kříž ve štěrbině dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

CCD kamera v Nasmyth ohnisku dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
CCD kamera v Nasmyth ohnisku dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Spodní část zrcadla dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Spodní část zrcadla dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Zrcadlo o průměru 3,6 metru dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Zrcadlo o průměru 3,6 metru dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Dráhy hvězd nad kopulí dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Dráhy hvězd nad kopulí dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Kopule dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Kopule dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Příště: Dalekohled a čokoláda




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie
  25. Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.

Štítky: Zdeněk Bardon


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »