Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Modré oko

Modré oko

Observatoř Blue Eye 600. Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově.
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XXII. V tomto dílu se vrátíme na observatoř v Ondřejově, kde na takzvané “radarové louce” stojí neobvyklá observatoř pojmenovaná Blue Eye neboli česky - Modré oko. V roce 2014 byl dokončen projekt observatoře s nepříliš poetickým názvem: „Vývoj technologií pro rychlé robotické observatoře a laserové komunikační systémy“, který vznikl s podporou Technologické agentury ČR ve spolupráci s Astronomickým ústavem Univerzity Karlovy a královéhradeckou firmou. Při konstrukci observatoře bylo progresivně využito robustních průmyslových automatů standardně instalovaných při řízení komplikovaných technologických procesů, například v pivovarech.

Jako její šéfkonstruktér se, krátce a technicky příšerným jazykem, pokusím oficiálně popsat tuto úplně novou robotickou hvězdárnu. Za pouhých 18 měsíců jsme vyprojektovali, postavili a instalovali plně robotickou observatoř, kterou jsme pojmenovali “Blue Eye 600“, česky – Modré oko 600. Na ultra rychlé alt-azimutální montáži, která dosahuje rychlosti přesunu až 90 úhlových stupňů za vteřinu v obou osách, byl instalován dalekohled optického systému Ritchey-Chrétien s průměrem zrcadla 600 milimetrů.

Pohled na zadní část dalekohledu s CCD kamerou. Observatoř Blue Eye 600, AsÚ AV ČR Ondřejov Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na zadní část dalekohledu s CCD kamerou. Observatoř Blue Eye 600, AsÚ AV ČR Ondřejov
Autor: Zdeněk Bardon

Montáž je tak rychlá, že může sledovat libovolné a rychle se pohybující objekty. To také bylo hlavním cílem, protože Evropská kosmická agentura (ESA), přesně takové aplikace vyhledávala pro sledování kosmického smetí. Observatoř využívá nejmodernější průmyslové řízení s pohony motorů typu direct-drive. Prakticky to znamená, že pohony nepoužívají převodovky. Principiálně stejné motory mají i ”lepší” pračky, ale v případě dalekohledu jde o řádově mnohem vyšší přesnost polohování. Řada meteorologických čidel, od detekce mraků až po déšť, se sama stará o naprostou “meteorologickou” bezpečnost celé observatoře. Zvláštností je nejen již popsaná rychlost, ale také fakt, že pro kotvení observatoře není nutné betonovat žádné pilíře. Srdce strojařů možná zaplesá, protože jsme použili pouze speciální patky. Absence stavebních prací předurčuje kompletní zařízení pro jednoduché a levné stěhování. S konstrukcí kopule jsem se nechal inspirovat průmyslnickou rodinou Ringhofferů a ondřejovskou hvězdárnou. Prvorepublikový strojař se svou konstrukcí odklápěcích střech vagónů byl prostě geniální. Stačilo se jen dívat a přemýšlet. Kopule tvarem i funkcí připomíná krovky českého brouka Roháče. Elegantně, tiše a hlavně rychle se dokáží otevřít a zavřít. 

Celkový pohled na otevřený kryt robotické observatoře Blue Eye 600. Autor: Zdeněk Bardon
Celkový pohled na otevřený kryt robotické observatoře Blue Eye 600.
Autor: Zdeněk Bardon

Prototyp observatoře Blue Eye je relativně přetechnizované zařízení, která má i jednu významnou „vychytávku” - automatickou tvorbu korekčního modelu. Zní to velmi sofistikovaně a o to lépe to ve skutečnosti pracuje, a tak se pokusím vše nějak lidově přiblížit. Každý větší dalekohled pro správnou funkci potřebuje takzvaný korekční model. To je důležité nejen pro nájezd na zvolené souřadnice, ale i pro korektní funkci pohonů. Aplikace precese, nutace, aberace, refrakce, průhybů tubusu a nekolmostí os montáže je důležitým předpokladem pro precizní nájezd dalekohledu na zvolené souřadnice. Tuto funkci, či spíše model, „vlastní” každý větší dalekohled. Ovšem, tato observatoř má instalovanou automatickou funkci pořizování dat s následnou aplikaci korekčního modelu. Dalekohled je schopen zcela sám vybrat hvězdy z katalogu, nasnímat patřičné snímky a následně i vypočítat hodnoty korekcí. Celá procedura zabere asi dvě hodiny času zatímco pozorovatel může v klidu popíjet kávu.
Observatoř byla slavnostně otevřena 07. října 2014. Pásku slavnostně přestřihl ředitel Astronomického ústavu AV ČR prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc., a prof. RNDr. Vladimír Baumruk, DrSc. z Matematicko Fyzikální Fakulty Univerzity Karlovy. Symbolickým klíčem odemkl observatoř emeritní generální tajemník IAU prof. Johannes Andersen z NBI v Kodani.

Slavnostní přestřižení pásky u příležitosti otevření nové observatoře. Zdeněk Bardon, prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc., prof. RNDr. Vladimír Baumruk, DrSc.a Pavel Suchan. Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin Archív Střediska společných činností AV ČR
Slavnostní přestřižení pásky u příležitosti otevření nové observatoře. Zdeněk Bardon, prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc., prof. RNDr. Vladimír Baumruk, DrSc.a Pavel Suchan.
Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin Archív Střediska společných činností AV ČR

Observatoř Blue Eye-600 využívá Astronomický ústav UK v Praze a jejím hlavním uživatelem byl náš kamarád a skvělý astronom Mgr. Martin Lehký, který každou jasnou noc pozoroval vzdáleně z Hvězdárny v Úpici zejména proměnné hvězdy, komety a planetky.
Cílem celého náročného vývoje a stavby bylo ověřit použití průmyslových komponent v kombinaci nových technologií řízení. Nicméně, nikdo z nás netušil, kdo všechno sleduje naše počínání a ani ve snu nás nenapadlo, že právě Modré oko nás dovede až na ostrov La Palma, kde stojí skutečně velký dalekohled nesoucí hrdé jméno - William Herschel Telescope (WHT). Ale o tom až příště.

Otevřená "kopule" observatoře Blue Eye 600 a pohled na teleskop. Autor: Zdeněk Bardon
Otevřená "kopule" observatoře Blue Eye 600 a pohled na teleskop.
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoř Blue Eye 600 v zimě. Radarová louka Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově Autor: Zdeněk Bardon
Observatoř Blue Eye 600 v zimě. Radarová louka Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově
Autor: Zdeněk Bardon

Dr. Johannes Andersen při slavnostním projevu u příležitosti otevření nové observatoře. AsÚ Ondřejov. Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin Archív Střediska společných činností AV ČR
Dr. Johannes Andersen při slavnostním projevu u příležitosti otevření nové observatoře. AsÚ Ondřejov.
Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin Archív Střediska společných činností AV ČR

Dr.Johannes Andersen slavnostně spouští novou observatoř. AsÚ Ondřejov. Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin Archív Střediska společných činností AV ČR
Dr.Johannes Andersen slavnostně spouští novou observatoř. AsÚ Ondřejov.
Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin Archív Střediska společných činností AV ČR


Příště: William Herschel Telescope




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie
  25. Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.

Štítky: Zdeněk Bardon


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »