Díl nultý: bačkorový astronom. Jmenuji se Zdeněk Bardon a jsem spolupracovníkem Hvězdárny v Úpici, dlouholetým členem České astronomické společnosti (ČAS), Slovenské svazu astronomů (SZA), Evropské astronomické společnosti (EAS), Foto ambasadorem ESO (Evropská jižní observatoř) a zakladatelem fotografické soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Přátelé mne znají spíše pod přezdívkou Bačkorový astronom. Proč právě „bačkorový” a jakou to má souvislost se seriálem, který touto předmluvou začíná?
Mléčná dráha a světelné znečištění mezi Hradcem Králové a Jaroměří. Autor: Zdeněk BardonBačkorový astronom, tedy já, je člověk sedící v teple obýváku a v bačkorách řídí svoji observatoř na dálku. Totiž mojí vášní a zároveň i prací jsou modernizace a robotizace astronomických observatoří. V roce 2005 jsem po osmi letech dokončil robotizaci svojí observatoře s průměrem kopule 1,2 metru, která jen o něco málo později dostala profesionální řídící systém velmi podobný tomu, jenž byl instalován na Perkově 2metrovém dalekohledu. Hlavním cílem bylo ověřit postupy pro mnohem větší hvězdárny po celém světě.
Mléčná dráha nad Hvězdárnou v Úpici. Autor: Zdeněk BardonNěco jako „pokusný králík”. Přebudovaná paralaktická montáž Losmandy G-11 zvládá nejen astrofotografii, ale i pozorování Slunce a nebo i sledování satelitů. Samozřejmě v automatickém režimu. Bohužel za patnáct let se situace se světelným znečištěním výrazně zhoršila a smysluplné pozorování je v místě mého bydliště už téměř nemožné. Velmi pravděpodobně jsem jedním z mála šťastlivců, kteří za svůj život mohli navštívit tak velké množství hvězdáren. Ovšem nejen v roli návštěvníka, ale jako technik modernizující profesionální pracoviště, a tak jsem v této poněkud ponuré době dostal nápad. Myslím tím fotografický výlet, respektive seriál o profesionálních observatořích. Prostě se podívat na místa, kam se lze dostat jen s obtížemi.
Panoramatický snímek oblohy zobrazující světelné znečištění mezi Hradcem Králové a Jaroměří. Autor: Zdeněk BardonZa dvacet let jsem navštívil hodně observatoří a nashromáždil velmi mnoho fotografií. V tomto pohnutém času, kdy nemůžeme cestovat, se alespoň prostřednictvím krátkého popisu a fotografií podíváme na astronomicky zajímavá místa naší planety. Nepůjde o vyčerpávající popis technického vybavení, ale spíše o drobné zajímavosti a zážitky „z natáčení”. Těšit se můžete například na pět dvoumetrů, observatoř ESO, La Silla v Chile, Vatikánskou observatoř v USA, obří dalekohled LBT na Mount Graham v Arizoně, legendární Kitt Peak, Mount Wilson, WHT na La Palma a další (poněkud „záhadné” zkratky vysvětlím v následujících dílech). Moje iniciativa není žádnou reklamou, ale spíše hrdostí, a snad potěší srdce milovníků astronomie či dalekohledů.
První ochutnávkou je krátké video z observatoří Ondřejov a Tautenburg.
Příště: Díl první - Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).
Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové