Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Observatoře očima bačkorového astronoma

Observatoře očima bačkorového astronoma

Bačkorová observatoř autora
Autor: Zdeněk Bardon

Díl nultý: bačkorový astronom. Jmenuji se Zdeněk Bardon a jsem spolupracovníkem Hvězdárny v Úpici, dlouholetým členem České astronomické společnosti (ČAS), Slovenské svazu astronomů (SZA), Evropské astronomické společnosti (EAS), Foto ambasadorem ESO (Evropská jižní observatoř) a zakladatelem fotografické soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Přátelé mne znají spíše pod přezdívkou Bačkorový astronom. Proč právě „bačkorový” a jakou to má souvislost se seriálem, který touto předmluvou začíná? 

Mléčná dráha a světelné znečištění mezi Hradcem Králové a Jaroměří. Autor: Zdeněk Bardon
Mléčná dráha a světelné znečištění mezi Hradcem Králové a Jaroměří.
Autor: Zdeněk Bardon
Bačkorový astronom, tedy já, je člověk sedící v teple obýváku a v bačkorách řídí svoji observatoř na dálku. Totiž mojí vášní a zároveň i prací jsou modernizace a robotizace astronomických observatoří. V roce 2005 jsem po osmi letech dokončil robotizaci svojí observatoře s průměrem kopule 1,2 metru, která jen o něco málo později dostala profesionální řídící systém velmi podobný tomu, jenž byl instalován na Perkově 2metrovém dalekohledu. Hlavním cílem bylo ověřit postupy pro mnohem větší hvězdárny po celém světě.

Mléčná dráha nad Hvězdárnou v Úpici. Autor: Zdeněk Bardon
Mléčná dráha nad Hvězdárnou v Úpici.
Autor: Zdeněk Bardon
Něco jako „pokusný králík”. Přebudovaná paralaktická montáž Losmandy G-11 zvládá nejen astrofotografii, ale i pozorování Slunce a nebo i sledování satelitů. Samozřejmě v automatickém režimu. Bohužel za patnáct let se situace se světelným znečištěním výrazně zhoršila a smysluplné pozorování je v místě mého bydliště už téměř nemožné. Velmi pravděpodobně jsem jedním z mála šťastlivců, kteří za svůj život mohli navštívit tak velké množství hvězdáren. Ovšem nejen v roli návštěvníka, ale jako technik modernizující profesionální pracoviště, a tak jsem v této poněkud ponuré době dostal nápad. Myslím tím fotografický výlet, respektive seriál o profesionálních observatořích. Prostě se podívat na místa, kam se lze dostat jen s obtížemi.

Panoramatický snímek oblohy zobrazující světelné znečištění mezi Hradcem Králové a Jaroměří. Autor: Zdeněk Bardon
Panoramatický snímek oblohy zobrazující světelné znečištění mezi Hradcem Králové a Jaroměří.
Autor: Zdeněk Bardon
Za dvacet let jsem navštívil hodně observatoří a nashromáždil velmi mnoho fotografií. V tomto pohnutém času, kdy nemůžeme cestovat, se alespoň prostřednictvím krátkého popisu a fotografií podíváme na astronomicky zajímavá místa naší planety. Nepůjde o vyčerpávající popis technického vybavení, ale spíše o drobné zajímavosti a zážitky „z natáčení”. Těšit se můžete například na pět dvoumetrů, observatoř ESO, La Silla v Chile, Vatikánskou observatoř v USA, obří dalekohled LBT na Mount Graham v Arizoně, legendární Kitt Peak, Mount Wilson, WHT na La Palma a další (poněkud „záhadné” zkratky vysvětlím v následujících dílech). Moje iniciativa není žádnou reklamou, ale spíše hrdostí, a snad potěší srdce milovníků astronomie či dalekohledů. 

První ochutnávkou je krátké video z observatoří Ondřejov a Tautenburg. 

Příště: Díl první - Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie
  25. Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.

Štítky: Zdeněk Bardon


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »