Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hranatá kopule dalekohledu NTT

Hranatá kopule dalekohledu NTT

Mléčná dráha na dalekohledem NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XIII. Na observatoři ESO, La Silla v Chile ještě zůstaneme, protože nelze nevzpomenout revoluční observatoř pojmenovanou - New Technology Telescope  (NTT). Stavba a hlavně konstrukce dalekohledu byla průlomem v oblasti designu teleskopů. Observatoř byla slavnostně otevřena v roce 1989, ale jen rok před tím, dne 13. června 1988 společnost ZEISS dokončila zrcadlo o průměru 3,58 metru s tloušťkou 240 milimetrů a světu představila první aktivní optiku, vyvinutou ESO (adaptivní optika je něco jiného).

Aktivní optika byla skutečnou revolucí v astronomii, protože primární zrcadlo vyrobené z materiálu Zerodur (lithium-aluminosilikátová sklokeramika) je flexibilní. Prakticky zrcadlo leží na 75 aktivních podporách, které umožňují pohyb ve třech osách. Poloha sekundárního zrcadla je také aktivně ovládána ve třech směrech. Tvar obou zrcadel je během pozorování aktivně nastavován akčními prvky řídícím počítačem na základě speciálního snímače obrazu (analyzátor obrazu).

Celkový pohled na dalekohled NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Celkový pohled na dalekohled NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Důvodem instalace aktivní optiky je omezení chvění obrazu zapřičiněného turbulencí atmosféry. Principy a zkušenosti s konstrukcí aktivní optiky byly převzaty pro stavbu Very Large Telescope (VLT) na Cerro Paranal a budou použity i na Extremely Large Telescope (ELT).
Příhradová konstrukce tubusu dalekohledu je instalována na alt-azimutální montáži. Konstrukční výhody takového řešení jsou zřejmé. Jde hlavně o hmotnost a jednodušší výrobu, obzvláště pro podstatně větší průměry zrcadel. Alt/Az montáž je „jednoduchá”, ale vzhledem ke stáčení obrazového pole oproti paralaktické montáži musí být použit derotátor. Velmi lidově to popíši asi takto - derotátor je velmi precizně vyrobený „okulárový” výstup dalekohledu, který řídí počítač a otáčí kamerou tak, aby na snímku byly hvězdy zobrazeny jako „tečky” a ne „čárky”.

Detailní snímek odrazné plochy zrcadla dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Detailní snímek odrazné plochy zrcadla dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Kopule dalekohledu, pokud to tak lze pojmenovat, je osmiboká a opět to byl technologický průlom v konstrukci. Hlavním důvodem relativně malé kopule je systém větracích klapek, které zajišťují nejen kompletní větrání, ale i plynulé směřování proudění vzduchu přes zrcadlo. Tím se snižují turbulence a výsledný efekt vede k ostřejším obrazům. V podstatě to už není klasická kopule, ale kryt dalekohledu.
Pozoruhodností celé konstrukce je to, že se kopule otáčí zároveň s dalekohledem. Uvnitř je místo pouze pro vertikální pohyb dalekohledu, nikoliv pro horizontální.
Instalovaných vědeckých přístrojů je více, ale já bych si dovolil připomenout jeden, který mne velmi zaujal. Infračervený spektrograf a kamera - SOFI. Kompletní název je sloučenina „hromady zkratek a souvislostí”. Tak tedy SOFI = Son OF ISAAC, přičemž ISAAC = Infrared Spectrometer And Array Camera. Popis tohoto přístroje jde nad rámec seriálu, ale pokud má někdo zájem o více informací, tak zde je odkaz: https://www.eso.org/public/teles-instr/lasilla/ntt/sofi/

Spektrograf SOFI na dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Spektrograf SOFI na dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Celá konstrukce observatoře NTT je monumentální a stejně jako v případě MPG, tak i zde konstruktéři přemýšleli hlavou a po „zádech” budovy vybudovali servisní rampu, ze které je možné snadno a jednoduše vyjmout zrcadlo určené každé tři roky k pokovení odrazné plochy. Zároveň byly pod nájezdovou rampou umístěny výkonové zdroje, a tak odpadní teplo neruší dalekohled v pozorování.

Mléčná dráha a souhvězdí Jižní kříž ve štěrbině dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Mléčná dráha a souhvězdí Jižní kříž ve štěrbině dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

CCD kamera v Nasmyth ohnisku dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
CCD kamera v Nasmyth ohnisku dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Spodní část zrcadla dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Spodní část zrcadla dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Zrcadlo o průměru 3,6 metru dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Zrcadlo o průměru 3,6 metru dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Dráhy hvězd nad kopulí dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Dráhy hvězd nad kopulí dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Kopule dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Kopule dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Příště: Dalekohled a čokoláda




O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem (www.bardon.cz) a jen za několik málo let oslaví půl století pod oblohou. Jeho vášeň k astronomii odstartovala kometa Kohoutek v roce 1973. Záhy navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo jakousi koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře. Tak krátký příklad za všechny: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), observatoř OGS na Tenerife (ESA) a Dánský 1,54 m dalekohled na observatoři ESO, La Silla v Chile.

Je „otcem“ zakladatelem a současným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM), také členem několika astronomických organizací: Česká astronomická společnost (ČAS), Slovenský zväz astronómov (SZA) a profesionální Evropské astronomické unie (EAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř Zdeňkovi udělila čestný titul ESO Photo Ambassador. Také je autorem knihy: Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA.

Štítky: Zdeněk Bardon


19. vesmírný týden 2021

19. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 5. do 16. 5. 2021. Měsíc bude v novu a na večerní obloze projde kolem Merkuru. Večer je vidět velmi obtížně také Venuše a výše než Merkur je Mars. Ráno jsou nejvýše Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Vysoko na obloze jsou dvě amatérsky dobře dostupné komety. SpaceX si připsala další milník v podobě prvního úspěšného letu a přistání Starship SN15, bez následné exploze. Mezitím dochází k budování sítě Starlink, jejíž družice vídáme večer jako vláčky teček na obloze. Čína opět nedokázala zajistit bezpečný návrat velkého stupně rakety CZ-5B. Ingenuity na Marsu poprvé přistál jinde, než v místě startu a vystoupal až 10 metrů vysoko. Před 160 lety byla objevena jasná Tebbuttova kometa 1861 a před 40 lety naposledy letěla loď Sojuz v původní verzi před vylepšením.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Rossete HST

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2021 obdržel snímek   „Rosetta HST“, jehož autorem je Peter Jurista ze Slovenska     Dubnové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. A my tu máme další její vítěznou fotografii. Čeká nás tedy snímek mlhoviny

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57 Prstenec

Další informace »