Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hranatá kopule dalekohledu NTT

Hranatá kopule dalekohledu NTT

Mléčná dráha na dalekohledem NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XIII. Na observatoři ESO, La Silla v Chile ještě zůstaneme, protože nelze nevzpomenout revoluční observatoř pojmenovanou - New Technology Telescope  (NTT). Stavba a hlavně konstrukce dalekohledu byla průlomem v oblasti designu teleskopů. Observatoř byla slavnostně otevřena v roce 1989, ale jen rok před tím, dne 13. června 1988 společnost ZEISS dokončila zrcadlo o průměru 3,58 metru s tloušťkou 240 milimetrů a světu představila první aktivní optiku, vyvinutou ESO (adaptivní optika je něco jiného).

Aktivní optika byla skutečnou revolucí v astronomii, protože primární zrcadlo vyrobené z materiálu Zerodur (lithium-aluminosilikátová sklokeramika) je flexibilní. Prakticky zrcadlo leží na 75 aktivních podporách, které umožňují pohyb ve třech osách. Poloha sekundárního zrcadla je také aktivně ovládána ve třech směrech. Tvar obou zrcadel je během pozorování aktivně nastavován akčními prvky řídícím počítačem na základě speciálního snímače obrazu (analyzátor obrazu).

Celkový pohled na dalekohled NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Celkový pohled na dalekohled NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Důvodem instalace aktivní optiky je omezení chvění obrazu zapřičiněného turbulencí atmosféry. Principy a zkušenosti s konstrukcí aktivní optiky byly převzaty pro stavbu Very Large Telescope (VLT) na Cerro Paranal a budou použity i na Extremely Large Telescope (ELT).
Příhradová konstrukce tubusu dalekohledu je instalována na alt-azimutální montáži. Konstrukční výhody takového řešení jsou zřejmé. Jde hlavně o hmotnost a jednodušší výrobu, obzvláště pro podstatně větší průměry zrcadel. Alt/Az montáž je „jednoduchá”, ale vzhledem ke stáčení obrazového pole oproti paralaktické montáži musí být použit derotátor. Velmi lidově to popíši asi takto - derotátor je velmi precizně vyrobený „okulárový” výstup dalekohledu, který řídí počítač a otáčí kamerou tak, aby na snímku byly hvězdy zobrazeny jako „tečky” a ne „čárky”.

Detailní snímek odrazné plochy zrcadla dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Detailní snímek odrazné plochy zrcadla dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Kopule dalekohledu, pokud to tak lze pojmenovat, je osmiboká a opět to byl technologický průlom v konstrukci. Hlavním důvodem relativně malé kopule je systém větracích klapek, které zajišťují nejen kompletní větrání, ale i plynulé směřování proudění vzduchu přes zrcadlo. Tím se snižují turbulence a výsledný efekt vede k ostřejším obrazům. V podstatě to už není klasická kopule, ale kryt dalekohledu.
Pozoruhodností celé konstrukce je to, že se kopule otáčí zároveň s dalekohledem. Uvnitř je místo pouze pro vertikální pohyb dalekohledu, nikoliv pro horizontální.
Instalovaných vědeckých přístrojů je více, ale já bych si dovolil připomenout jeden, který mne velmi zaujal. Infračervený spektrograf a kamera - SOFI. Kompletní název je sloučenina „hromady zkratek a souvislostí”. Tak tedy SOFI = Son OF ISAAC, přičemž ISAAC = Infrared Spectrometer And Array Camera. Popis tohoto přístroje jde nad rámec seriálu, ale pokud má někdo zájem o více informací, tak zde je odkaz: https://www.eso.org/public/teles-instr/lasilla/ntt/sofi/

Spektrograf SOFI na dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Spektrograf SOFI na dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Celá konstrukce observatoře NTT je monumentální a stejně jako v případě MPG, tak i zde konstruktéři přemýšleli hlavou a po „zádech” budovy vybudovali servisní rampu, ze které je možné snadno a jednoduše vyjmout zrcadlo určené každé tři roky k pokovení odrazné plochy. Zároveň byly pod nájezdovou rampou umístěny výkonové zdroje, a tak odpadní teplo neruší dalekohled v pozorování.

Mléčná dráha a souhvězdí Jižní kříž ve štěrbině dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Mléčná dráha a souhvězdí Jižní kříž ve štěrbině dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

CCD kamera v Nasmyth ohnisku dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
CCD kamera v Nasmyth ohnisku dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Spodní část zrcadla dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Spodní část zrcadla dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Zrcadlo o průměru 3,6 metru dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Zrcadlo o průměru 3,6 metru dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Dráhy hvězd nad kopulí dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Dráhy hvězd nad kopulí dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Kopule dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Kopule dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Příště: Dalekohled a čokoláda




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie
  25. Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem (www.bardon.cz) a jen za několik málo let oslaví půl století pod oblohou. Jeho vášeň k astronomii odstartovala kometa Kohoutek v roce 1973. Záhy navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo jakousi koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře. Tak krátký příklad za všechny: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), observatoř OGS na Tenerife (ESA) a Dánský 1,54 m dalekohled na observatoři ESO, La Silla v Chile.

Je „otcem“ zakladatelem a současným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM), také členem několika astronomických organizací: Mezinárodní astronomická unie (čestný člen), Česká astronomická společnost (ČAS), Slovenský zväz astronómov (SZA) a profesionální Evropské astronomické unie (EAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř Zdeňkovi udělila čestný titul ESO Photo Ambassador. Také je autorem knihy: Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA.

Štítky: Zdeněk Bardon


17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězda Betelgeuse v souhvězdí Orionu

Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »