Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dalekohled a medvědi na Rozhenu

Dalekohled a medvědi na Rozhenu

Dvoumetrový dalekohled ZEISS observatoře Rozhen, Bulharsko
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl V. Bulharská observatoř Rozhen se nachází jen patnáct kilometrů od městečka Chepelare v nadmořské výšce 1759 metrů. Dalo by se říci, že leží téměř na hranicích s Řeckem. Oficiální pojmenování je NAO-Rozhen (National Astronomical Observatory - Rozhen). Jak říkají místní lidé – Vítejte na pohostinné hoře Orfeus a Dionysius, starých Thráků, pyšných horolezců, božské přírody, magických písní a starověkých legend. Musím potvrdit, že hora porostlá mohutnými smrky, na které je observatoř umístěna, je skutečně kouzelná.

Snad každého návštěvníka už z velké dálky zaujme velmi vysoká budova se zářivě bílou kopulí vyčnívající nad vrcholky stromů. Vrchol dómu se nalézá ve výšce přibližně 31 metrů nad okolním terénem a její hmotnost je 210 tun.

Kopule dvoumetrového dalekohledu observatoře Rozhen, Bulharsko. Autor: Zdeněk Bardon
Kopule dvoumetrového dalekohledu observatoře Rozhen, Bulharsko.
Autor: Zdeněk Bardon
Hlavním přístrojem observatoře je opět dvoumetr instalovaný v roce 1980. Tedy v pořadí již čtvrtý dalekohled s průměrem zrcadla 2 metry od společnosti ZEISS. Oproti verzím z Tautenburgu, Shamakhy a Perkova dalekohledu doznal tento přístroj dost podstatné změny.

Hlavním rozdílem je použitá optika. Průměr zrcadla zůstal, ale optický design byl z klasického Cassegrain změněn na Ritchey-Chretien. Nejsem erudovaný optik, ale vím, že tato soustava je nesmírně náročná na přesnost tvaru vlnoploch, a to hlavně hlavního zrcadla. Velmi známou aplikací, využívající optiku Ritchey-Chretien je Hubble Space Telescope (HST).

Už na první pohled je zřejmé, že tubus dvoumetru je oproti svým sourozencům podstatně kratší. Korektní pojmenování dalekohledu je 2-m RCC (Ritchey-Chretien-Coude). Stejně jako jeho sourozenci používá Cassegrain a zároveň Coudé ohnisko, kde jsou umístěny CCD kamery.

Pohled na primární zrcadlo dvoumetrového dalekohledu observatoře Rozhen, Bulharsko Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na primární zrcadlo dvoumetrového dalekohledu observatoře Rozhen, Bulharsko
Autor: Zdeněk Bardon
Parametry optické konfigurace jsou následující – ohnisková vzdálenost Ritchey-Chretien soustavy je 16 metrů (f/8) a v Coudé 72 metrů (F/36).

Samozřejmě, že i paralaktická montáž doznala značné změny. Prostě každá konstrukční skupina vložila své nápady do další nové verze dalekohledu. Nejzajímavějším kusem byl pohon hodinové osy. Ocelová „krabice” o rozměrech přibližně 100x80x30 centimetrů obsahovala neuvěřitelné množství planetových převodovek a asi čtyři motory. Bohužel nikdo nevěděl, jak celé soustrojí přesně pracuje, a tak jsme mechanickou skříň nahradili jedním servomotorem. Nové řešení pohonu je mnohem jednodušší a funguje velmi přesně.
Hodinová osa je v jako v ostatních případech plovoucí na slabé vrstvičce hydraulického oleje a šnekové kolo pohánějí dva šneky. Proč dva? První je určen pro hlavní pohod a druhý je o něco zpožděný. Hlavním důvodem sofistikovaného řešení je vyrovnání mechanické vůle šnekového soukolí a nahrazuje dříve používanou metodu navinutého lana se závažím okolo hodinové osy.

Původní pohon hodinové osy dvoumetrového dalekohledu. Observatoř Rozhen, Bulharsko. Autor: Zdeněk Bardon
Původní pohon hodinové osy dvoumetrového dalekohledu. Observatoř Rozhen, Bulharsko.
Autor: Zdeněk Bardon
Zalesněný areál observatoře je relativně rozsáhlý, oplocený a tím pádem uzavřený. Není zde jen jeden dalekohled, ale několik dalších. Například ZEISS 0,6 metru a nebo 50/70-cm Schmidt dalekohled (fotografická komora). V administrativní budově lze nalézt přednáškový sál, ubytovnu a velkou kuchyni, takže o astronomy je zde postaráno. Ředitel hvězdárny nám ochotně ukázal i pěší stezku vedoucí hlubokým lesem do údolí včetně důrazného varování na možné setkání s medvědem. Jestli v těchto místech medvědi skutečně žijí potvrdit nemohu, ale slušně nás to vyděsilo.

Areál observatoře Rozhen z ochozu dvoumetrového dalekohledu Autor: Zdeněk Bardon
Areál observatoře Rozhen z ochozu dvoumetrového dalekohledu
Autor: Zdeněk Bardon
Na závěr povídání o dalekohledu si dovolím jeden smutný postřeh, který nesouvisí s observatoří, ale s místními obyvateli. V oblasti okolo observatoře je minimální zastoupení průmyslu a jedním ze zdrojů obživy byl chov lososů v kaskádách horských bystřin. Tento tradiční způsob obživy nemilosrdně zlikvidovaly norské farmy lososů a další pracovní příležitosti jsou zoufale malé. Ale i tak, jsou místní lidé navzdory velmi chudým poměrům nesmírně pohostinní.
Modernizovaný dalekohled byl předán do provozu v roce 2015 a slouží k naprosté spokojenosti místních astronomů do dnešních dnů.

Dvoumetrový dalekohled na bulharské observatoři Rozhen Autor: Zdeněk Bardon
Dvoumetrový dalekohled na bulharské observatoři Rozhen
Autor: Zdeněk Bardon

Pohled na vysokou budovu dvoumetrového dalekohledu. Observatoř Rozhen, Bulharsko. Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na vysokou budovu dvoumetrového dalekohledu. Observatoř Rozhen, Bulharsko.
Autor: Zdeněk Bardon

Pohled na převodovku pohonu hodinové osy dvoumetrového dalekohledu observatoře Rozhen Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na převodovku pohonu hodinové osy dvoumetrového dalekohledu observatoře Rozhen
Autor: Zdeněk Bardon

Původní výpočetní systém (upravený dálnopis) pro výpočet refrakce. Observatoř Rozhen, Bulharsko. Autor: Zdeněk Bardon
Původní výpočetní systém (upravený dálnopis) pro výpočet refrakce. Observatoř Rozhen, Bulharsko.
Autor: Zdeněk Bardon

Původní řídící systém dvoumetrového dalekohledu observatoře Rozhen Autor: Zdeněk Bardon
Původní řídící systém dvoumetrového dalekohledu observatoře Rozhen
Autor: Zdeněk Bardon

Administrativní budova observatoře Rozhen Autor: Zdeněk Bardon
Administrativní budova observatoře Rozhen
Autor: Zdeněk Bardon


Příště: Dvoumetr ve stínu Elbrusu




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie
  25. Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.

Štítky: Zdeněk Bardon


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »