Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Laserová observatoř

Laserová observatoř

Observatoř Optical Ground Station (OGS) těsně před pozorováním. Observatoř Teide, Tenerife
Autor: Tomáš Turek

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl VII. Observatoř s oficiálním názvem – ESA Optical Ground Station (OGS) na španělském ostrově Tenerife není jen „obyčejná” hvězdárna, ale laserová stanice ve vlastnictví Evropské kosmické agentury (ESA). Špičkové vědecké pracoviště je zároveň součástí komplexu Teide observatory - španělsky Observatorio del Teide a leží v nadmořské výšce 2 390 metrů v těsném sousedství nejvyšší hory Španělského království Pico de Teide (3718 m n. m.). A jsme opět u firmy ZEISS, která vyrobila úplně poslední dalekohled o průměru 1 metr s originálním pojmenováním 1 m RCC ZEISS. Zajímavá je jeho pouť mezi národy. Totiž, tento dalekohled byl původně vlastnictvím SSSR a nebyl nikdy instalován. Nakonec jej koupila ESA a následně byl postaven na ostrově Tenerife.

Dalekohled není jednoznačně určen k astronomickým pozorováním, ale v podstatě slouží za obří reflektor laseru. Cílem výzkumu byla laserová komunikace mezi pozemní stanicí a satelity Artemis. Do experimentů byla zapojena i mezinárodní vesmírná stanice ISS. Kromě toho se OGS používá pro detekci vesmírných trosek, asteroidů a objektů blízkých Zemi (NEO). Proč laser a ne rádio? Protože pomocí laseru lze přenést mnohonásobně více informací, než po rádiovém kanálu. Od roku 2006 se dalekohled používá také jako přijímací stanice pro experimenty s kvantovou komunikací, přičemž vysílací stanice je 143 km daleko na observatoři ostrova La Palma, a to díky tomu, že dalekohled OGS lze namířit „pod” horizont. Což umožňuje konstrukce anglické paralaktické montáže.

Dalekohled ZEISS 1-m RCC v kopuli OGS, Observatoř Teide, Tenerife Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled ZEISS 1-m RCC v kopuli OGS, Observatoř Teide, Tenerife
Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled optické konstrukce Ritchey-Chretien/Cassegrain o průměru 1 metr a ohnisku 13,3 metru je instalován na anglické paralaktické montáži o dvou pilířích. Tato montáž byla v minulosti dosti využívaná, protože je konstrukčně výrazně levnější než klasická německá montáž. Osobně si myslím, že tato konstrukce řeší jeden z hlavních neduhů a to je chvění. Problém je v tom, že téměř každá montáž se musí takzvaně překládat z východní polohy do západní, jakmile tubus dalekohledu dosáhne zenitu. Ale zde je situace poněkud komplikovanější. Posláním dalekohledu je velmi přesně a zároveň rychle sledovat trajektorii satelitu. Během této operace jej nelze přeložit. Proto musí být připraven v nejvýhodnější pozici pro co nejdelší dobu sledování trajektorie satelitu. Jakékoliv „tanečky” musí být tabu. To samé platí o kopuli s průměrem 12,5 metru, která se oproti astronomickým aplikacím musí přesouvat velmi svižně a přesně. Jde o to aby, „nezacláněla” laserovému paprsku.

Pohled do tubusu a zrcadlo dalekohledu ZEISS 1-m RCC, OGS, Observatoř Teide, Tenerife Autor: Zdeněk Bardon
Pohled do tubusu a zrcadlo dalekohledu ZEISS 1-m RCC, OGS, Observatoř Teide, Tenerife
Autor: Zdeněk Bardon
Konstrukce paralaktické montáže je pro účely sledování satelitu výhodná v tom, že nedochází k přepínání převodovek z hrubého na jemný pohyb, ale vše se odehrává na „jedné hřídeli”. To znamená prostřednictvím jen jedné převodovky a příslušného šnekového převodu (myšleno pro každou osu zvlášť). Přesnost navigace stojí nejen na použitých čidlech a sofistikovaném chodu motoru, ale i na výjimečné kvalitě šnekového kola. Leštěné ozubení nemá větší mechanickou chybu než 7 úhlových vteřin! 

Detail šnekového kola hodinové osy dalekohledu ZEISS 1-M RCC, OGS, Observatoř Teide, Tenerife Autor: Zdeněk Bardon
Detail šnekového kola hodinové osy dalekohledu ZEISS 1-M RCC, OGS, Observatoř Teide, Tenerife
Autor: Zdeněk Bardon
Nejsložitější procedurou je nájezd montáže na souřadnice satelitu. V podstatě to znamená plynulý rozjezd do vysoké rychlosti na souřadnice rychle se pohybujícího satelitu, udržování trajektorie a následné plynulé zabrzdění celé soustavy. Přece jenom se hýbe soustrojí s hmotnosti přibližně 10 tun.

Kopule observatoře OGS a seeing monitor v noci Autor: Zdeněk Bardon
Kopule observatoře OGS a seeing monitor v noci
Autor: Zdeněk Bardon
V Coudé ohnisku není žádný astronomický přístroj, ale optická lavice s komplikovanou soustavou optiky, zrcadel a samozřejmě i výkonným laserem Nd:YAG (neodymový laser). Během experimentu se o zásobování elektrickou energií postará diesel-elektrický agregát Caterpillar s výkonem 30 kilowattů.
Samozřejmě, že po rekonstrukci řídícího systému se dalekohled stal v podstatě univerzálním přístrojem a získal více provozních režimů. Jednoduše řečeno, může být využíván jak pro účely kosmické agentury , tak i pro astronomická pozorování.

Dalekohled ZEISS 1-m RCC při pozorování v noci. OGS, Observatoř Teide, Tenerife Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled ZEISS 1-m RCC při pozorování v noci. OGS, Observatoř Teide, Tenerife
Autor: Zdeněk Bardon

Část observatoře Teide na ostrově Tenerife, ale pohledem od OGS. Autor: Zdeněk Bardon
Část observatoře Teide na ostrově Tenerife, ale pohledem od OGS.
Autor: Zdeněk Bardon

Část observatoře Teide na ostrově Tenerife. Napravo od středu - nafukovací kopule. Autor: Zdeněk Bardon
Část observatoře Teide na ostrově Tenerife. Napravo od středu - nafukovací kopule.
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoř Teide (Tenerife) Autor: Zdeněk Bardon
Observatoř Teide (Tenerife)
Autor: Zdeněk Bardon

Pico de Teide a Měsíc v první čtvrti Autor: Zdeněk Bardon
Pico de Teide a Měsíc v první čtvrti
Autor: Zdeněk Bardon

Příště: Česká stopa v astronomickém ráji




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie
  25. Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.

Štítky: Zdeněk Bardon


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »