Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Luboš Brát

Luboš Brát

Luboš Brát na Pulkovské observatoři
Luboš Brát na Pulkovské observatoři

 

 

Rok narození : 1978

pod.snezkou.cz/altan/

Cena Zdeňka Kvíze za rok 2008

Bc. Luboš Brát (* 1978) se astronomií a vlastně i proměnnými hvězdami zabývá od roku 1992. O rok později se stal členem Sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS. Do roku 2000 napozoroval vizuálně přes 170 okamžiků minim a téměř 10 tisíc vizuálních odhadů fyzických proměnných hvězd. V roce 1996 byl zvolen členem výboru Sekce, od roku 2004 byl jejím místopředsedou a koncem roku 2005 se stal předsedou. V roce 1996 spoluzaložil skupinu MEDÚZA a dodnes je členem jejího vedení. V letech 1997 až 2000 studoval bakalářský obor Aplikovaná fyzika se zaměřením na astrofyziku na přírodovědecké fakultě Masarykovy Univerzity v Brně. 

Účastníci JENAM 2011. Zleva A. Paschke, N. N. Samus, L. Brát
Účastníci JENAM 2011. Zleva A. Paschke, N. N. Samus, L. Brát

Na poli proměnných hvězd působí především jako pozorovatel a programátor webových i jiných aplikací. Krátký výčet nejdůležitějších projektů: server http://var.astro.cz, webové stránky projektu B.R.N.O. a MEDÚZA, Univerzální vyhledávací brána, O-C brána, SQL grafické rozhraní pro databázi MEDÚZY i databázi minim BRNO, CzeV, SvkV, RafV listiny nových proměnných hvězd,  databáze  pozorování ALTAN.Observatory. Založil a je moderátorem diskusního fóra o proměnných hvězdách na www.astro-forum.cz. Dále napsal řadu programů pro práci s proměnářskými daty - např. XMedGraf, Phaser, OCParser, Differencer. Je autorem desítek článků o proměnných hvězdách v časopise Perseus a Cirkuláři skupiny MEDÚZA a spoluautor katalogu MEKA. Je držitelem ocenění Stříbrná MEDÚZA. Publikuje v odborné literatuře. Je autorem trenažéru pro pozorování zákrytových dvojhvězd.

Je spoluzakladatelem OEJV – (Open European Journal on Variable Stars). Díky jeho snaze byl tento internetový časopis koncem roku zahrnut do Smithsonian/NASA Astrophysics Data System (ADS). Všechny práce publikované v OEJV jsou tak nyní dohledatelné přes tuto univerzální internetovou bránu k astrofyzikálním pracím.

Od roku 2004 pozoruje v rámci projektu ALTAN.Observatory s CCD kamerou ST8 a dalekohledem zapůjčeným od České astronomické společnosti. Od té doby získal více než 70 přesných okamžiků minim a objevil 12 nových proměnných hvězd.

Cena Zdeňka Kvíze za rok 2008

Luboš Brát přebírá Kvízovu cenu z rukou předsedkyně ČAS Evy Markové
Luboš Brát přebírá Kvízovu cenu z rukou předsedkyně ČAS Evy Markové

Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2008 Bc. Luboše Bráta z Pece pod  Sněžkou zejména za jeho přínos v oboru studia proměnných hvězd, především za jeho přínos k modernizaci přístupu celé Sekce pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společnosti k pozorování proměnných hvězd prostřednictvím CCD techniky, k rychlému zpracování a katalogizaci výsledků i jejich dostupnosti široké komunitě pozorovatelů prostřednictvím webového rozhraní a tím i dostupnosti pro vědeckou komunitu, což se bezpochyby do budoucna projeví na užitečnosti získaných pozorování, i za jeho podíl na fungování časopisu Open European Journal on Variable Stars.

Slavnostní předání Ceny Zdeňka Kvíze proběhlo 12. dubna 2008 v Praze-Kolovratech na celostátním  setkání  poboček a odborných sekcí České astronomické společnosti a dalších astronomických institucí. 

Doporučené odkazy

 



Štítky: Luboš Brát, Cena Zdeňka Kvíze


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »