Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Luboš Brát

Luboš Brát

Luboš Brát na Pulkovské observatoři
Luboš Brát na Pulkovské observatoři

 

 

Rok narození : 1978

pod.snezkou.cz/altan/

Cena Zdeňka Kvíze za rok 2008

Bc. Luboš Brát (* 1978) se astronomií a vlastně i proměnnými hvězdami zabývá od roku 1992. O rok později se stal členem Sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS. Do roku 2000 napozoroval vizuálně přes 170 okamžiků minim a téměř 10 tisíc vizuálních odhadů fyzických proměnných hvězd. V roce 1996 byl zvolen členem výboru Sekce, od roku 2004 byl jejím místopředsedou a koncem roku 2005 se stal předsedou. V roce 1996 spoluzaložil skupinu MEDÚZA a dodnes je členem jejího vedení. V letech 1997 až 2000 studoval bakalářský obor Aplikovaná fyzika se zaměřením na astrofyziku na přírodovědecké fakultě Masarykovy Univerzity v Brně. 

Účastníci JENAM 2011. Zleva A. Paschke, N. N. Samus, L. Brát
Účastníci JENAM 2011. Zleva A. Paschke, N. N. Samus, L. Brát

Na poli proměnných hvězd působí především jako pozorovatel a programátor webových i jiných aplikací. Krátký výčet nejdůležitějších projektů: server http://var.astro.cz, webové stránky projektu B.R.N.O. a MEDÚZA, Univerzální vyhledávací brána, O-C brána, SQL grafické rozhraní pro databázi MEDÚZY i databázi minim BRNO, CzeV, SvkV, RafV listiny nových proměnných hvězd,  databáze  pozorování ALTAN.Observatory. Založil a je moderátorem diskusního fóra o proměnných hvězdách na www.astro-forum.cz. Dále napsal řadu programů pro práci s proměnářskými daty - např. XMedGraf, Phaser, OCParser, Differencer. Je autorem desítek článků o proměnných hvězdách v časopise Perseus a Cirkuláři skupiny MEDÚZA a spoluautor katalogu MEKA. Je držitelem ocenění Stříbrná MEDÚZA. Publikuje v odborné literatuře. Je autorem trenažéru pro pozorování zákrytových dvojhvězd.

Je spoluzakladatelem OEJV – (Open European Journal on Variable Stars). Díky jeho snaze byl tento internetový časopis koncem roku zahrnut do Smithsonian/NASA Astrophysics Data System (ADS). Všechny práce publikované v OEJV jsou tak nyní dohledatelné přes tuto univerzální internetovou bránu k astrofyzikálním pracím.

Od roku 2004 pozoruje v rámci projektu ALTAN.Observatory s CCD kamerou ST8 a dalekohledem zapůjčeným od České astronomické společnosti. Od té doby získal více než 70 přesných okamžiků minim a objevil 12 nových proměnných hvězd.

Cena Zdeňka Kvíze za rok 2008

Luboš Brát přebírá Kvízovu cenu z rukou předsedkyně ČAS Evy Markové
Luboš Brát přebírá Kvízovu cenu z rukou předsedkyně ČAS Evy Markové

Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2008 Bc. Luboše Bráta z Pece pod  Sněžkou zejména za jeho přínos v oboru studia proměnných hvězd, především za jeho přínos k modernizaci přístupu celé Sekce pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společnosti k pozorování proměnných hvězd prostřednictvím CCD techniky, k rychlému zpracování a katalogizaci výsledků i jejich dostupnosti široké komunitě pozorovatelů prostřednictvím webového rozhraní a tím i dostupnosti pro vědeckou komunitu, což se bezpochyby do budoucna projeví na užitečnosti získaných pozorování, i za jeho podíl na fungování časopisu Open European Journal on Variable Stars.

Slavnostní předání Ceny Zdeňka Kvíze proběhlo 12. dubna 2008 v Praze-Kolovratech na celostátním  setkání  poboček a odborných sekcí České astronomické společnosti a dalších astronomických institucí. 

Doporučené odkazy

 



Štítky: Luboš Brát, Cena Zdeňka Kvíze


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »