Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Libor Richter

Libor Richter

Libor Richter
Libor Richter

Rok narození: 1975

biba75.webgarden.cz/

Nositel Ceny Jindřicha Zemana za rok 2012

Dodnes se neví, co táhlo praotci Čechovi hlavou, když z vrcholu hory Říp shlížel do žírného českého kraje, dnešního chmelařského Žatecka. Možná již pohledem vytahoval ze země hlavičky chmelových rostlinek k utišení žíznivého národa čekajícího pod horou. Téměř jistě ale netušil, že se zde, ve vsi Tuchořice, na sklonku roku 1975 narodí astrofotograf, který svými snímky oblohy potěší nejen sebe, ale i mnoho dalších obdivovatelů noční oblohy. Astrofotograf Libor Richter, kterého jeho přátelé a čtenáři Astro-fóra znají pod přezdívkou Biba.

Astronomií se kupodivu nezabýval od dětských let. Teprve až Saturn dokončil svůj oběh kolem Slunce, přinesl mu Ježíšek první astronomický dalekohled, mini Newton Bresser Venus 76/700. Ten ale záhy přestával být dostačujícím a tak přišel další z rodu Bresserů - Newton Galaxia 114/900 na montáži Astro 3 s pohonem RA osy. Toto byl ten zlom, kdy Libor začal s astrofotografií. K dalekohledu připevnil starší fotoaparát Praktika s objektivem 50 mm a začal se pokoušet o první pointované snímky. Začátky byly dost krušné, přinesly však mnoho zkušeností do budoucna.

Libor Richter přebírá cenu Jindřicha Zemana za astrofotografii roku 2012. Autor: Martin Mašek
Libor Richter přebírá cenu Jindřicha Zemana za astrofotografii roku 2012.
Autor: Martin Mašek

A vývoj šel dál. Inspirací se staly fotografie dalších českých astrofotografů , kteří fotili zatím nepředstavitelným ohniskem okolo 1 m. To byla pořádná výzva vyzkoušet to také. A tak v roce 2006 došlo k nákupu Newtona 203/900, opět od firmy Bresser, na paralaktické montáži EQ MON-2 s pohonem obou os. Zatím se fotografuje stále na klasický film. Ovšem v létě 2006 se situace mění. Po zjištění, co dokáže digitální zrcadlovka, Libor Richter opustil kinofilm a na podzim roku 2006 si pořídil digitální zrcadlovku Canon 350D. Netušil však, na jak trnitou cestu astrofotografie se dal. Jako první úskalí focení byl výtah, do původního nešel osadit komakorektor, který je pro astrofotografii newtonem nezbytný. Výtah byl vyměněn za 2“ Crayford. Další problém byl pointovat ručně ohnisko 900 mm s digitální zrcadlovkou v ohnisku na montáži EQ mon-2. A tak následovala výměna montáže za stabilnější a tužší HEQ-5 Skyscan. Další ránou pod pás bylo zjištění, že v používaném Newtonu je nekvalitní optika. Následovalo přebroušení a pokovení primárního zrcadla a výměna sekundárního zrcátka. Po této poslední úpravě Newtona se vše začalo otáčet k lepšímu. Konečně se to začalo podobat astrofotografii.

Došlo i na další vylepšení a doplňky – autoguider, modifikace Canona 350D na astro, nový refraktor s kratším ohniskem pro focení rozlehlejších polí a to SW-80/600 ED. K celé dnes používané sestavě Newton 185/900, refraktor SW-80/600ED, montáž HEQ-5 Skyscan, fotoaparát Canon 350Da a autoguider ve spojení s SW-70/500 chybí snad jíž jen rovnač pole a malé hvězdárnička na dvorku. Jinak Libor Richter zásadní obměnu vybavení nechystá. Zatím jej technika neomezuje a jeho snímky jsou snad důkazem, že i s digitální zrcadlovkou a poměrně jednoduchým příslušenstvím se dají pořídit krásné snímky tajemného vesmíru.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Mlhovina NGC 7380. Autor: Libor Richter
Mlhovina NGC 7380.
Autor: Libor Richter
Galaxie NGC 4565. Autor: Libor Richter
Galaxie NGC 4565.
Autor: Libor Richter
Galaxie M31. Autor: Libor Richter
Galaxie M31.
Autor: Libor Richter
Kometa Holmes 4.11.2007. Autor: Libor Richter
Kometa Holmes 4.11.2007.
Autor: Libor Richter


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Česká astrofotografie měsíce


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »