Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Alena Hadravová

Alena Hadravová

Laureátka ceny Littera Astronomica 2017

Littera astronomica 2016: manželé Alena a Petr Hadravovi Autor: Mirek Dočekal
Littera astronomica 2016: manželé Alena a Petr Hadravovi
Autor: Mirek Dočekal
PhDr. Alena Hadravová, CSc. (* 1956) se narodila ve Velkém Meziříčí. V letech 1976–1981 studovala klasickou filologii a český jazyk na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnešní Masarykova univerzita). Po udělení doktorátu z filozofie (PhDr.) nastoupila v roce 1981 na roční studijní pobyt do Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská ČSAV (nynější Kabinet pro klasická studia AV ČR). Zde se v roce 1982 stala interní aspirantkou, v roce 1986 obhájila disertační práci (CSc.) a pracovala zde až do roku 2002. V tomto roce přešla do Výzkumného centra pro dějiny vědy AV ČR. Od roku 2002 působí v Kabinetu dějin vědy Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i. Je členkou řady vědeckých společností a odborných komisí.

Littera astronomica za rok 2016

Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2016 PhDr. Alenu Hadravovou, CSc., a Doc. RNDr. Petra Hadravu, DrSc. zejména pro jejich mimořádný a trvalý přínos v oblasti zpřístupňování antické, středověké a raně novověké astronomické vzdělanosti široké veřejnosti. Latinské edice a překlady manželů Hadravových doplněné rozsáhlými poznámkovými aparáty patří mezi stěžejní díla současného studia dějin vědy.

Slavnostní předání ceny proběhlo v pátek 14. října 2016 v 17:30 na 26. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Po předání ceny byla pronesena laureátská přednáška Galileiho Hvězdný posel a Keplerova Rozprava s ním.


Videozáznam: Petr Janovský, Jihlavská astronomická společnost.

Videozáznam předávání Littery astronomicy je dostupný na YouTube kanálu České astronomické společnosti.

Laudatio (Dr. Štěpán Kovář):

Vážená paní doktorko Hadravová, vážený pane docente Hadravo, vážené dámy a pánové, drazí přátelé,

jsem opravdu velice šťastný, že letošní návrh na cenu Littera astronomica, který jsem podal společně s Jiřím Grygarem, byl Českou astronomickou společností přijat. Je to radost a je krásné ji sdílet s vámi zde na tradičním havlíčkobrodském knižním veletrhu.

Rád bych hned v úvodu mého laudatia poděkoval oceněným, že Litteru astronomicu přijali - všichni si toho velmi vážíme a děkujeme vám.

Důvodem pro náš návrh a dnes mohu říci, že i důvodem pro udělení samotné ceny, je mimořádný a trvalý přínos manželů Hadravových v oblasti zpřístupňování středo- až novověké astronomické vzdělanosti široké veřejnosti. Jejich překlady doplněné rozsáhlými poznámkovými aparáty patří mezi stěžejní díla současného studia historie vědy.  

V letošním roce manželé Hadravovi připravili do tisku texty Galileo Galilea Hvězdný posel a Johannese Keplera Rozprava s Hvězdným poslem. A právě tento vynikající překlad - a knižní počin vůbec - nás s Jiřím Grygarem nezávisle na sobě upozornil, že je nezbytné na letošní Litteru astronomicu navrhnout Alenu a Petra Hadravovi. A tak jsme učinili.

Galileo Galilei ve zmíněné práci z roku 1610 popsal pozorování oblohy za pomoci dalekohledu a oznámil objev Jupiterových měsíců. Pro vědu se jedná o jeden z nejdůležitějších milníků na cestě za poznáním kosmu. Člověk obrátil dalekohled vzhůru k nebi a poprvé v dějinách pochopil, že počet hvězd na obloze není konečný. Řada historiků považuje objev dalekohledu a jeho první použití v astronomii za opravdovou vědeckou revoluci 17. století. Ostatně slavný francouzský matematik, astronom a filozof René Descartes v roce 1637 rozpoznal sílu klíčového vědeckého instrumentu a na jeho slovech do dnešních dnů není ani po 400 letech co změnit: “Tyto znamenité přístroje, dalekohledy, nám umožní dohlédnout daleko za hranice naší představivosti a otevřou cestu k hlubšímu a dokonalejšímu porozumění přírodě.”

Zpět ale k práci Hvězdný posel. Galileo Galilei poslal jeden výtisk svého textu dalšímu velikánovi tehdejší vědy - Johannesu Keplerovi. Ten na něj reagoval obsáhlým dopisem, který později vydal i tiskem pod názvem Rozprava s Hvězdným poslem. Oba útlé svazky výrazně vstoupily do dobové diskuse o kosmologickém uspořádání světa a zároveň jsou dnes mimořádnou ukázkou renesanční stylistiky. Oba texty patří mezi nejdůležitější astronomické práce všech dob. Kniha Aleny a Petra Hadravových přináší jejich překlad spolu se zasvěceným komentářem, který osvětluje podstatu Galileových objevů, stejně jako jejich dobové souvislosti. Navazuje tak na dřívější edici jiného významného díla Johannese Keplera “Sen, neboli Měsíční astronomie”, které manželé Hadravovi vydali v nakladatelství Paseka v roce 2004. V příloze našeho návrhu a samozřejmě i v dostupném tiskovém prohlášení České astronomické společnosti jsme s doktorem Grygarem předložili výběr systematického díla manželů Hadravových, které vydali především knižně. 

V neposlední řadě bych velmi rád zmínil, že výsledky publikační činnosti paní doktorky Hadravové a pana docenta Hadravy jsou zdrojem nedocenitelných informací při stavbě replik dávných astronomických přístrojů. Jako příklad lze uvést nedávno vystavenou přesnou repliku sextantu, kterým konal svá astronomická pozorování již zmíněný Johaness Kepler (soukromá sbírka, vystaven 6. 2. 2016 - 8. 5. 2016 v Regionálním muzeu v Litomyšli). 

Protože se nemohu dočkat zlatého hřebu dnešního dne zde na veletrhu - laureátské přednášky oceněných - dovolím si už jen krátce představit naše čerstvé laureáty ceny Littera astronomica:

Paní doktorka Alena Hadravová, CSc. pochází z Velkého Meziříčí. V letech 1976 - 1981 studovala klasickou filologii a český jazyk na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. A dnes působí řadu let v Ústavu soudobých dějin Akademie věd ČR.

O pět let starší pan docent Petr Hadrava, DrSc. se narodil v Praze, kde také vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. A od roku 1975 pracuje jako vědecký pracovník v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Děkuji za pozornost.

Doporučené odkazy

  • Littera astronomica
  • Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 225: Cena Littera Astronomica za rok 2016 udělena (pdfdoc)
  • Alena Hadravová (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.)


Fotogalerie

Štítky: Alena Hadravová, Littera astronomica


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »