Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Jana Olivová

Jana Olivová

Mgr. Jana Olivová Autor: Mirek Dočekal
Mgr. Jana Olivová
Autor: Mirek Dočekal

 

 

Rok narození : 1960

 

Littera astronomica za rok 2015

 

 

Mgr. Jana Olivová se narodila 19. ledna 1960. Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor překladatelství - tlumočnictví. V letech 1984 – 1992 pracovala v Československém rozhlase, od roku 1993 do roku 2002 v Českém rozhlase, z toho převážnou část doby v redakci Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu, kde připravovala mimo jiné pořady zabývající se popularizací vědy, informovala posluchače o nejnovějším pokroku ve vědě a technice u nás i v zahraničí, přičemž značnou část věnovala právě astronomii. Za zavedení a přípravu těchto pořadů byla v roce 2001 odměněna cenou programového ředitele Českého rozhlasu.

V roce 1999 se v USA zúčastnila stáže amerického ministerstva zahraničí zaměřené na problematiku životního prostředí a oteplování klimatu. V roce 2002 přešla do Tiskového odboru Akademie věd ČR, kde se podílela na přípravě akcí popularizujících vědu (např. Týden mozku, Týden vědy a techniky) a psala články do Akademického bulletinu. V roce 2003 se opět vrátila do Českého rozhlasu na stanici Vltava, kde připravovala až do počátku r. 2015 v Tvůrčí skupině popularizace vědy a techniky pořady popularizující vědu, např. pravidelně připravovala rubriku o vědě Mozaika pro Český rozhlas Vltava a spolupodílela se na přípravě pořadu Magazín Leonardo na stanici Český rozhlas Plus. Rubrika „Ze světa vědy“ obsahuje již více než 2000 pětiminutových relací. Mezi úspěšné projekty většího rozsahu mj. patří též pořady u příležitosti Mezinárodního roku astronomie 2009.  Natáčela a zpracovávala rozhovory s vědci a dalšími odborníky z různých zemí, včetně cca 20 nositelů Nobelových cen.

Mezi její zájmy patří především astronomie a fyzika, je dlouholetou členkou České astronomické společnosti, kde působí v Pražské pobočce a kde byla po řadu let velice aktivní jako redaktorka v jejím měsíčníku Corona Pragensis. Je rovněž členkou Rady pro popularizaci vědy AV ČR. V roce 2004 se v rámci národního organizačního výboru podílela na rozsáhlém evropském vzdělávacím projektu Venus Transit 2004. V roce 2006 působila v redakci novin Dissertatio cum nuncio sidereo III, vydávaných během Valného zasedání IAU v Praze. V té době také pořídila řadu interview s významnými světovými astronomy. Byla členkou organizačního výboru Mezinárodního heliofyzikálního roku 2007 (IHY 2007) v ČR a podílela se na přípravě podkladových materiálů národního kola soutěže, která byla v rámci IHY 2007 vyhlášena.

Mezi další její popularizační aktivity patří příspěvky do časopisů Vesmír, Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, Corona Pragensis (měsíčník Pražské pobočky České astronomické společnosti), překlady některých článků do české verze časopisu Scientific American apod.

Mgr. Jana Olivová získala v roce 2007 ocenění od České fyzikální společnosti za významný čin v popularizaci fyziky za soubor rozhlasových pořadů a článků věnovaných fyzice, v roce 2014 pak získala od AV ČR Čestnou oborovou medaili Vojtěcha Náprstka Za zásluhy v popularizaci vědy.

Littera Astronomica 2015

Mgr. Jana Olivová přebírá cenu Littera Astronomica 2015 z rukou čestného předsedy ČAS Dr. Jiřího Grygara Autor: Mirek Dočekal
Mgr. Jana Olivová přebírá cenu Littera Astronomica 2015 z rukou čestného předsedy ČAS Dr. Jiřího Grygara
Autor: Mirek Dočekal
Za dlouholetou činnost Jany Olivové v oblasti orální literatury, popularizující vědu jako takovou, se zvláštním důrazem na astronomii a astrofyziku jí Česká astronomická společnost v roce 2015 udělila cenu Littera astronomica. 

Dr. Jiří Grygar, který cenu spolu s dalšími předával a s laureátkou vedl rozhovor, říká: „V životě jsem potkal jen dva novináře, kteří mně dokázali právem sepsout. První byl někdejší výkonný redaktor časopisu Vesmír Bohumil Bílek, který mi můj článek o objevu kvasaru v r. 1963 poručil celý přepsat. A druhou byla v rádiu právě Jana Olivová, která se mnou točila ve studiu rozhlasu kolikrát na záznam, sama si to téma vyžádala a pak klidně v půlce záznam stopla, řekla „takhle ne“ a musel jsem začít znovu a lépe.“

Laureátka převzala cenu 9. října 2015 u příležitosti konání 25. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky 25. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové a čestného předsedy České astronomické společnosti Dr. Jiřího Grygara, CSc. Laudatio přednesl předseda České astronomické společnosti Ing. Jan Vondrák, DrSc., Dr.hc.

 

Doporučené odkazy



Fotogalerie

Štítky: Littera astronomica, Jana Olivová


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »