Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  David Nesvorný

David Nesvorný

David Nesvorný Autor: http://www.boulder.swri.edu/~davidn/
David Nesvorný
Autor: http://www.boulder.swri.edu/~davidn/

 

Rok narození : 1969

http://www.boulder.swri.edu/~davidn/

Kopalova přednáška za rok 2013

 

RNDr. David Nesvorný, Ph.D. se narodil v roce 1969. Studoval fyziku se specializací astronomie na MFF UK v Praze v letech 1987 až 1992 a titul PhD získal na Univerzitě v Sao Paulo. Po absolvování dvouletého post-doktorálního pobytu na Observatoři v Nice působí od roku 2001 v oddělení kosmických studií Southwest Research Institute v Boulderu (Colorado, USA).

Kopalova přednáška za rok 2013

Dr. Nesvorný publikoval dosud více než 270 prací, které představují významný pokrok ve studiu soustavy planetek i vývoje Sluneční soustavy jako celku.
    
Jde zejména o tyto práce:

  • D. Nesvorný, W.F. Bottke, L. Dones and H.F. Levison, The recent breakup of an asteroid in the main-belt region, Nature 417, 720-771 (2002), kde autoři objevili první mladou rodinu planetek (Karin). Šlo o zásadní průlom v možnostech určování stáří rodin planetek.
  • D. Nesvorný, W.F. Bottke, L. Dones and H.F. Levison, Recent origin of the Solar System dust bands, Astrophys. J. 591, 486-497 (2003), kde autoři prokázali souvislost prachových pásů objevených družicí IRAS v infračervené oblasti spektra s velmi mladými rodinami planetek (Karin a Veritas). Šlo o významný posun v chápání této problematiky, neboť dříve se astronomové domnívali, že původem prachových pásů je aktivita velmi starých rodin planetek.
  • D. Vokrouhlický, D. Nesvorný and W.F. Bottke, The vector alignments of asteroid spins by thermal torques, Nature 425, 147-151 (2003), kde autoři vysvětlili anomální paralelismus rotačních os planetek v rodině Koronis. Šlo o první prokázaný observační vliv tepelných momentů sil (YORP jevu) v rotační dynamice planetek.
  • R. Jedicke, D. Nesvorný, D. Whiteley, Ž. Ivezić and M. Jurić, An age-colour relationship for main-belt S-complex asteroids, Nature 429, 275-277 (2004), kde autoři použili pozorování přehlídky SDSS ke kalibraci kosmického zvětrávání spekter planetek typu S. Šlo o první kvantitativní kalibraci tohoto druhu.
  • D. Nesvorný, D. Vokrouhlický and W.F. Bottke, The breakup of a main-belt asteroid 450 thousand years ago, Science 312, 1490 (2006), kde autoři objevili první rodinu planetek s věkem menším než jeden milión let (Datura). Šlo o zásadní posun směrem k ýzkumu velmi mladých rodin planetek.
  • D. Nesvorný, Young Solar System's fifth giant planet? Astrophys. J. Lett. 742, L22, (2011), kde autor představil zásadní a velmi elegantní myšlenku existence páté obří planety v raných fázích vývoje Sluneční soustavy. Tato představa dovoluje vysvětlit mnoho nedořešených detailů v architektuře Sluneční soustavy.
  • D. Nesvorný, D.M. Kipping, L.A. Buchhave, G.A. Bakos, J. Hartman and A.R. Schmitt, The detection and characterization of a nontransiting planet by Transit Timing Variations, Science 336, 1133-1136 (2012), kde autoři poprvé plně charakterizovali neviděnou planetu z analýzy variací transitů (TTV) pozorované jiné planety téhož exoplanetárního systému. Šlo o uplatnění Nesvorného metody semi-analytického řešení TTV signálu, doposud nejlepšího přístupu k danému problému.
  • D. Nesvorný, D. Vokrouhlický and A. Morbidelli, Capture of Trojans by jumping Jupiter, Astrophys. J. 768, 45 (2013), kde autoři vysvětlili původ Trojanů (souputníků) Jupiteru. Je to jediná hypotéza, která plně vysvětluje všechny vlastnosti Trojanů, včetně asymetrie těles obou oblaků (před a za Jupiterem vzhledem k jeho poloze v dráze).

           
Obvyklá scientometrie pomocí databáze ADS ukázala, že Dr. Nesvorný publikoval od r. 1994 do dubna 2013  celkem  272  prací v mezinárodních recenzovaných časopisech včetně Nature, Science a ApJ, z toho jen za první čtyři měsíce roku 2013 to bylo 9 prací a za poslední období od ledna 2009 celkem 95 prací. Řadu prací publikuje společně s dalšími českými astronomy. Jeho práce především  z  oboru  výzkumu  planetek  získaly  dosud přes 3 640 citací a má Hirschův index H = 33!

V roce 1999 byla po něm pojmenována planetka č. 7999. V roce 2005 mu sekce planetárních věd při Americké astronomické společnosti (AAS) udělila Ureyovu cenu určenou pro mladé vědce.

Dr. Nesvorný v současné době patří k nejaktivnějším světovým odborníkům ve výzkumu drobných těles Sluneční soustavy. Z těchto důvodů se RNDr. David Nesvorný, PhD. stal nositelem  ocenění Kopalovou přednáškou za rok 2013 České astronomické společnosti, historicky jejím sedmým nositelem.

Česká astronomická společnost udělila tuto čestnou Kopalovu přednášku na návrh Prof. RNDr. Davida Vokrouhlického, DrSc. z Astronomického ústavu UK a čestného předsedy České astronomické společnosti RNDr. Jiřího Grygara, CSc.  

Slavnostní přednesení čestné Kopalovy přednášky proběhlo 6. května 2014 v budově Akademie věd ČR v Praze na Národní třídě. Laudatio přednesl předseda České astronomické společnosti Ing. Jan Vondrák, DrSc. Laureátská  přednáška nesla název „Dynamický vývoj Sluneční soustavy“.  

Anotace laureátské přednášky:

Laureát Kopalovy přednášky za rok 2013  bude  ve  své  přednášce  diskutovat  různé teorie vzniku a pozdějšího dynamického vývoje Sluneční soustavy, s důrazem na teoretickou možnost,  že vnější planety prodělaly období dynamické nestability během LHB (měsíční Late Heavy Bombardment). Chce také ilustrovat,  jak  tato  nestabilita a pozdější radiální migrace planet pravděpodobně vedla k záchytu jupiterovských Trojanů a iregulárních satelitů a ovlivnila dynamickou strukturu Kuiprova pásu.

Pracoviště laureáta v době udělení Kopalovy přednášky: Planetary Science Directorate, Southwest Research Institute

Doporučené odkazy



Štítky: David Nesvorný, Kopalova přednáška


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »