Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  František Martinek

František Martinek

František Martinek. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí.
František Martinek.
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí.

Rok narození : 1952

 

Littera astronomica za rok 2014

 

 

František Martinek se narodil 18. ledna 1952 ve Vsetíně. Byl dlouholetým pracovníkem Hvězdárny Valašské Meziříčí a od března 2014 užívá zaslouženého důchodu. O astronomii a kosmonautiku se zajímá od svých školních let. Po základní škole vystudoval v letech 1967-1971 Střední průmyslovou školu strojní ve Vsetíně a po absolvování základní vojenské služby nastoupil v roce 1973 do Tesly v Rožnově pod Radhoštěm jako konstruktér. Ovšem 1. 3. 1978 nastupuje, a už natrvalo, na Hvězdárnu Valašské Meziříčí jako odborný pracovník.

Jak šel čas a rozvíjela se raketová technika a kosmonautika, stále více se věnoval právě těmto oborům lidské činnosti. Kromě toho se pozorovatelsky věnoval dvojhvězdám a vícenásobným hvězdným systémům (pozičním měřením). Největší prostor však za svůj profesní život věnoval a věnuje popularizaci přírodních věd, astronomie a zejména kosmonautiky.

František Martinek ve svém živlu. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí.
František Martinek ve svém živlu.
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí.

Na Hvězdárně Valašské Meziříčí pracoval jako odborný pracovník a věnoval se řadě činností, od vedení astronomických kroužků, realizaci doplňkové výuky, přednáškové činnosti, pozorováním pro veřejnost, odborné činnosti a celé řadě dalších věcí. V roce 1998 byl pověřen řízením valašskomeziříčské hvězdárny a později se stal jejím ředitelem. V roce 2004 se opět vrací na svou pozici odborného pracovníka. Od roku 2013 je čestným členem České astronomické společnosti.

Závěrem je nutno zmínit také jeho zálibu, a to byla a je turistika. Z poklidných hor a klidné přírody je totiž ke hvězdám mnohem blíže.

Littera astronomica 2014

V profesním životě Františka Martínka dominovala a do značné míry ještě dominuje popularizační a publikační činnost, která je svým rozsahem opravdu mimořádná. Po příchodu na Hvězdárnu Valašské Meziříčí se nejprve zapojil do přípravy Programového letáčku, který hvězdárna začala vydávat již v roce 1976 a vydává do dnešních dnů. Nejprve přispíval jednotlivými články a zejména byl autorem řady perokreseb na úvodní straně programového letáčku, které jsou dnes již legendární. Později zcela přebral na několik desítek let kompletní přípravu tohoto programového letáčku a tuto činnost ukončil až svým odchodem do penze.

František Martinek je autorem řady populárně-odborných textů, které byly ve většině případů vydávány v menších nákladech. Jedná se například o následující tituly:

  • Existuje desátá planeta ve Sluneční soustavě? (Hvězdárna Valašské Meziříčí, více vydání od 1994 do 1996)
  • První planety mimo Sluneční soustavu objeveny! (Hvězdárna Valašské Meziříčí, více vydání – poslední 1996)
  • Výzkum Sluneční soustavy pomocí kosmických sond - současnost a budoucnost (Hvězdárna Valašské Meziříčí, 1996)
  • Umělé družice Země (Hvězdárna Valašské Meziříčí, 2000)
  • Stručná historie Hvězdárny Valašské Meziříčí (Hvězdárna Valašské Meziříčí, 2001)

Kromě těchto děl je autorem tří rozsáhlejších publikací:

  • Z historie a současnosti kosmických raketoplánů (Hvězdárna Valašské Meziříčí, 1997)
  • Putování Sluneční soustavou (Hvězdárna Valašské Meziříčí, 1999)
  • Zatmění Slunce a Měsíce a příbuzné úkazy 2003-2012 (Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran, 2003)
  • Putování Sluneční soustavou (Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran, 2004)

František Martinek při přebírání ceny Littera astronomica 2014 Autor: Mirek Dočekal
František Martinek při přebírání ceny Littera astronomica 2014
Autor: Mirek Dočekal

Tím však jeho publikační aktivity zdaleka nekončily. Byl editorem a přispěvatelem do mnoha desítek sborníků z nejrůznějších seminářů a akcí pořádaných Hvězdárnou Valašské Meziříčí. Byl editorem a také velmi aktivním autorem téměř 15 ročníků Zpravodaje Valašské astronomické společnosti. Věnoval se však také korekturám textů jiných autorů a byl supervizorem několika publikačních projektů (Astronomické cestování, Výstavou ke spolupráci a poznání aj.). Mnoho desítek až stovek populárně-vědeckých článků publikoval například v časopisech ABC, Kosmos, Svět, Tajemství vesmíru a dalších.

Zcela samostatná kapitola jeho publikační činnosti je spjata s elektronickými médii, především internetem a webovými stránkami. Zde je nutno zmínit dvě webové stránky. První z nich je webová stránka jeho domovské Hvězdárny Valašské Meziříčí, pro kterou kromě celé řady rubrik, které vedl, napsal téměř 1 800 článků.

Druhou ze stránek je národní astronomický portál astro.cz. Zde je autorem více než jedné tisícovky populárně-odborných článků a novinek, které publikoval z velké části jako překlady zahraničních aktualit a zajímavých informací. Díky této práci tak zpřístupnil a zpřístupňuje nejnovější astronomické poznatky, ale i informace ze soudobé kosmonautiky široké české i slovenské veřejnosti. Články jsou na vysoké odborné úrovni, překlady jsou překládány se znalostí a pochopením problematiky, s výbornou češtinou a dodržováním doporučené terminologie. Překládal z několika světových jazyků.

Nešlo vždy jen o odborné, populárně-odborné či populární články a texty, ale mnohdy také o pozvánky a anonce na akce, zprávy ze zajímavých akcí, tiskové zprávy, které vždy zpracoval s pečlivostí sobě vlastní, na nejvyšší možné odborné úrovni a přesto srozumitelně a atraktivně.

František Martinek za svůj profesní život odvedl na poli popularizace a publikační činnosti takové dílo, za které Česká astronomická společnost udělila cenu Littera astronomica.

František Martinek cenu Littera Astronomica převzal z rukou čestného předsedy ČAS Dr. Jiřího Grygara, ředitelky Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě Dr. Markéty Hejkalové a knihkupce Jana Kanzelsbergera dne 17. října 2014 u příležitosti konání 24. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Laureátská přednáška nesla název Hrst zajímavostí z astronomie a kosmonautiky.

 

Doporučené odkazy



Fotogalerie

Štítky: František Martinek, Littera astronomica


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »