Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  František Martinek

František Martinek

František Martinek. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí.
František Martinek.
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí.

Rok narození : 1952

 

Littera astronomica za rok 2014

 

 

František Martinek se narodil 18. ledna 1952 ve Vsetíně. Byl dlouholetým pracovníkem Hvězdárny Valašské Meziříčí a od března 2014 užívá zaslouženého důchodu. O astronomii a kosmonautiku se zajímá od svých školních let. Po základní škole vystudoval v letech 1967-1971 Střední průmyslovou školu strojní ve Vsetíně a po absolvování základní vojenské služby nastoupil v roce 1973 do Tesly v Rožnově pod Radhoštěm jako konstruktér. Ovšem 1. 3. 1978 nastupuje, a už natrvalo, na Hvězdárnu Valašské Meziříčí jako odborný pracovník.

Jak šel čas a rozvíjela se raketová technika a kosmonautika, stále více se věnoval právě těmto oborům lidské činnosti. Kromě toho se pozorovatelsky věnoval dvojhvězdám a vícenásobným hvězdným systémům (pozičním měřením). Největší prostor však za svůj profesní život věnoval a věnuje popularizaci přírodních věd, astronomie a zejména kosmonautiky.

František Martinek ve svém živlu. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí.
František Martinek ve svém živlu.
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí.

Na Hvězdárně Valašské Meziříčí pracoval jako odborný pracovník a věnoval se řadě činností, od vedení astronomických kroužků, realizaci doplňkové výuky, přednáškové činnosti, pozorováním pro veřejnost, odborné činnosti a celé řadě dalších věcí. V roce 1998 byl pověřen řízením valašskomeziříčské hvězdárny a později se stal jejím ředitelem. V roce 2004 se opět vrací na svou pozici odborného pracovníka. Od roku 2013 je čestným členem České astronomické společnosti.

Závěrem je nutno zmínit také jeho zálibu, a to byla a je turistika. Z poklidných hor a klidné přírody je totiž ke hvězdám mnohem blíže.

Littera astronomica 2014

V profesním životě Františka Martínka dominovala a do značné míry ještě dominuje popularizační a publikační činnost, která je svým rozsahem opravdu mimořádná. Po příchodu na Hvězdárnu Valašské Meziříčí se nejprve zapojil do přípravy Programového letáčku, který hvězdárna začala vydávat již v roce 1976 a vydává do dnešních dnů. Nejprve přispíval jednotlivými články a zejména byl autorem řady perokreseb na úvodní straně programového letáčku, které jsou dnes již legendární. Později zcela přebral na několik desítek let kompletní přípravu tohoto programového letáčku a tuto činnost ukončil až svým odchodem do penze.

František Martinek je autorem řady populárně-odborných textů, které byly ve většině případů vydávány v menších nákladech. Jedná se například o následující tituly:

  • Existuje desátá planeta ve Sluneční soustavě? (Hvězdárna Valašské Meziříčí, více vydání od 1994 do 1996)
  • První planety mimo Sluneční soustavu objeveny! (Hvězdárna Valašské Meziříčí, více vydání – poslední 1996)
  • Výzkum Sluneční soustavy pomocí kosmických sond - současnost a budoucnost (Hvězdárna Valašské Meziříčí, 1996)
  • Umělé družice Země (Hvězdárna Valašské Meziříčí, 2000)
  • Stručná historie Hvězdárny Valašské Meziříčí (Hvězdárna Valašské Meziříčí, 2001)

Kromě těchto děl je autorem tří rozsáhlejších publikací:

  • Z historie a současnosti kosmických raketoplánů (Hvězdárna Valašské Meziříčí, 1997)
  • Putování Sluneční soustavou (Hvězdárna Valašské Meziříčí, 1999)
  • Zatmění Slunce a Měsíce a příbuzné úkazy 2003-2012 (Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran, 2003)
  • Putování Sluneční soustavou (Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran, 2004)

František Martinek při přebírání ceny Littera astronomica 2014 Autor: Mirek Dočekal
František Martinek při přebírání ceny Littera astronomica 2014
Autor: Mirek Dočekal

Tím však jeho publikační aktivity zdaleka nekončily. Byl editorem a přispěvatelem do mnoha desítek sborníků z nejrůznějších seminářů a akcí pořádaných Hvězdárnou Valašské Meziříčí. Byl editorem a také velmi aktivním autorem téměř 15 ročníků Zpravodaje Valašské astronomické společnosti. Věnoval se však také korekturám textů jiných autorů a byl supervizorem několika publikačních projektů (Astronomické cestování, Výstavou ke spolupráci a poznání aj.). Mnoho desítek až stovek populárně-vědeckých článků publikoval například v časopisech ABC, Kosmos, Svět, Tajemství vesmíru a dalších.

Zcela samostatná kapitola jeho publikační činnosti je spjata s elektronickými médii, především internetem a webovými stránkami. Zde je nutno zmínit dvě webové stránky. První z nich je webová stránka jeho domovské Hvězdárny Valašské Meziříčí, pro kterou kromě celé řady rubrik, které vedl, napsal téměř 1 800 článků.

Druhou ze stránek je národní astronomický portál astro.cz. Zde je autorem více než jedné tisícovky populárně-odborných článků a novinek, které publikoval z velké části jako překlady zahraničních aktualit a zajímavých informací. Díky této práci tak zpřístupnil a zpřístupňuje nejnovější astronomické poznatky, ale i informace ze soudobé kosmonautiky široké české i slovenské veřejnosti. Články jsou na vysoké odborné úrovni, překlady jsou překládány se znalostí a pochopením problematiky, s výbornou češtinou a dodržováním doporučené terminologie. Překládal z několika světových jazyků.

Nešlo vždy jen o odborné, populárně-odborné či populární články a texty, ale mnohdy také o pozvánky a anonce na akce, zprávy ze zajímavých akcí, tiskové zprávy, které vždy zpracoval s pečlivostí sobě vlastní, na nejvyšší možné odborné úrovni a přesto srozumitelně a atraktivně.

František Martinek za svůj profesní život odvedl na poli popularizace a publikační činnosti takové dílo, za které Česká astronomická společnost udělila cenu Littera astronomica.

František Martinek cenu Littera Astronomica převzal z rukou čestného předsedy ČAS Dr. Jiřího Grygara, ředitelky Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě Dr. Markéty Hejkalové a knihkupce Jana Kanzelsbergera dne 17. října 2014 u příležitosti konání 24. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Laureátská přednáška nesla název Hrst zajímavostí z astronomie a kosmonautiky.

 

Doporučené odkazy



Fotogalerie

Štítky: František Martinek, Littera astronomica


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »