Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Ivan Hubený

Ivan Hubený

Ivan Hubený. Autor: http://aegis.as.arizona.edu/~hubeny/
Ivan Hubený.
Autor: http://aegis.as.arizona.edu/~hubeny/

 

Rok narození : 1948

 

Nušlova cena za rok 2008

 

Prof. RNDr. Ivan Hubený, CSc. se narodil v r. 1948 v Praze. O astronomii se zajímal od školních let - od svých patnácti let docházel na Štefánikovu hvězdárnu a už v r. 1966 poprvé vystoupil v proslulém rozhlasovém pořadu Meteor. V témže roce maturoval na pražském Akademickém gymnáziu, načež studoval fyziku a astronomii na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze, kde absolvoval v r. 1971. Nastoupil pak jako vědecký aspirant do stelárního odd. Astronomického ústavu ČSAV v Ondřejově.  V r. 1974 získal na UK v Praze akademický titul RNDr. a v r. 1977 obhájil v ČSAV kandidátskou disertační práci v astrofyzice.

Po obhajobě se stal vědeckým pracovníkem stelárního odd., kde spolupracoval zejména s Ing. J. Hekelou, Dr. L. Kohoutkem, Dr. P. Heinzelem, Dr. S. Křížem, Dr. P. Harmancem a Dr. S. Šteflem na teoretických problémech hvězdných atmosfér. Vyvinul přitom samostatně unikátní program pro modely hvězdných atmosfér a akrečních disků i analýzu jejich spekter, známý pod kódovým označením TLUSTY, který dlouhodobě zdokonaloval, takže patří stále mezi nejlepší široce užívané programy v tomto oboru na světě.

Vzhledem ke svým politickým postojům byl šikanován tehdejším vedením Astronomického ústavu ČSAV, což ho vedlo k rozhodnutí odejít i s rodinou za dramatických okolností do exilu v r. 1986. Získal ihned místo v prestižní americké vědecké instituci Joint Institute for Laboratory Astrophysics na Universitě v Coloradu v Boulderu a od r. 1988 na  High Altitude Observatory, National Center for Atmospheric Research rovněž v Boulderu. Od r. 1990 do r. 2001 pracoval jako samostatný vědecký pracovník v NASA Goddard Space Flight Center v Greenbeltu, MD, kde se významně podílel na pozorování a zpracování údajů ze spektrografů GHRS a STIS Hubbleova kosmického teleskopu. Od r. 2001 pracuje v Tucsonu v Arizoně jako vedoucí vědecký pracovník na  National Optical Astronomy Observatory a také jako mimořádný profesor na  katedře astronomie Arizonské univerzity.

Již ve svých prvních pracech publikovaných během zaměstnání v Ondřejově osvědčil mimořádnou erudici v teoretické astrofyzice a zručnost v programování rozsáhlých výpočtů syntetických spekter jak v optické tak ultrafialové oblasti spektra.

Během 15 let práce v Ondřejově publikoval celkem 45 původních vědeckých prací, většinou samostatně nebo jako první autor. Kvalita i kvantita jeho vědecké produkce odchodem do ciziny výrazně vzrostla, jak o tom svědčí dosud publikovaných 370 (!) prací, které získaly zatím téměř  5 800 (!) citací, s indexem H = 39 a počtem přes 15 citací na jednu publikovanou práci. To jsou scientometrické hodnoty, které řadí Dr. Hubeného s převahou na historické první místo mezi všemi českými astronomy, ať už působili či působí doma nebo v cizině.

Největšího ohlasu ve světové vědecké literatuře dosáhly Hubeného práce, týkající se modelů atmosfér  a přenosu záření žhavých hvězd v tepelné nerovnováze, zahrnující údaje pro více než 10 milionů (!) spektrálních čar prvků od vodíku po železo a nikl. Tyto modely se postupně daří ověřovat v širokém spektrálním oboru od extrémní ultrafialové oblasti kolem 7 nm přes nejvýznamnější čáru vodíku Lyman-alfa (122 nm)  až po blízké infračervené pásmo. Své modely však úspěšně rozšířil také pro chladnější hvězdy hlavní posloupnosti, dvojhvězdy s akrečními disky, novy, bílé trpaslíky, rentgenové dvojhvězdy s akrečními disky kolem černých děr a kvasary (mj. společné práce se svou dcerou Veronikou). V poslední době autor dokázal modelovat také  atmosféry obřích extrasolárních planet a hnědých trpaslíků. Lze říci, že dnes již patří ke klasikům svého oboru.

Ivan Hubený přebírá Nušlovu cenu za rok 2008
Ivan Hubený přebírá Nušlovu cenu za rok 2008

Ivan Hubený přitom nikdy nezapomněl na svůj český původ. Publikoval v zahraničí práce s Prof. Miroslavem Plavcem, Prof. Petrem Harmancem a Dr. Jánem Budajem a jakmile to bylo možné po r. 1989, vrací se na semináře a delší přednáškové stáže zejména na svou Alma mater. Byl členem ČAS od r. 1966 do svého odchodu do exilu o 20 let později. V letech 1984-86 byl členem redakční rady mezinárodního časopisu Bulletin of the Astronomical Institutes of Czechoslovakia. Od r. 1977 je členem Mezinárodní astronomické unie (IAU), v níž v letech 1979-1985 a 1991-97 byl členem organizačního výboru 36. komise IAU  a nyní od r. 2004 je členem organizačního výboru 29. komise IAU. Od r. 1987 je členem Americké astronomické společnosti a v r. 2003 byl zvolen čestným členem Učené společnosti ČR.

 

Nušlova cena 2008

Nušlova cena za rok 2008 byla Ivanu Hubenému předána 7. listopadu 2008 v budově Akademi věd ČR v Praze na Národní ulici. Laureát při této příležitosti přednesl přednášku nazvanou Studium  exoplanet:  jeden  z  nejrychleji se rozvíjejících oborů moderní astrofyziky. Cenu předala předsedkyně České astronomické společnosti Dr. Eva Marková a čestný předseda České astronomické společnosti Dr. Jiří Grygar.

Doporučené odkazy

  • Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 123: Česká astronomická společnost udělila Nušlovu cenu 2008 (pdfdoc)
  • Ivan Hubený (The University of Arizona)
  • Nušlova cena


Štítky: Ivan Hubený, Nušlova cena


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »