Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Jiří Borovička

Jiří Borovička

RNDr. Jiří Borovička, CSc. Autor: Astropis.
RNDr. Jiří Borovička, CSc.
Autor: Astropis.

 

Rok narození : 1964

http://www.astronom.cz/borovicka

Kopalova přednáška za rok 2014

 

RNDr. Jiří Borovička, CSc. se narodil 16. ledna 1964 v Praze. Astronomii se věnuje od roku 1977. Pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR v.v.i v Oddělení meziplanetární hmoty. 

Kopalova přednáška za rok 2013

Dr. Jiří Borovička při Kopalově přednášce; cenu předává předseda ČAS Dr. Jan Vondrák, v pozadí Dr. Pavel Spurný Autor: Astropis.
Dr. Jiří Borovička při Kopalově přednášce; cenu předává předseda ČAS Dr. Jan Vondrák, v pozadí Dr. Pavel Spurný
Autor: Astropis.

Jiří Borovička je erudovaným vědcem - astronomem, který je na vrcholu svých tvůrčích schopností a který v oboru výzkumu meziplanetární hmoty a především meteorů dosáhl velké řady významných výsledků. Nejlépe to dokumentuje mimořádný rozsah jeho publikační činnosti a jejího ohlasu, viz seznam hlavních publikací níže, jejichž kvalitu podtrhuje i velká citovanost – více než 1000 citací! Jeho poslední publikace se věnovaly pádu tělesa nad Čeljabinskem 15. února 2013, u kterého byl prvním autorem výpočtu dráhy a určení původu tělesa. Dr. Jiří Borovička patří ve svém oboru k nejuznávanějším odborníkům v celosvětovém měřítku. 

Slavnostní přednesení čestné Kopalovy přednášky proběhlo v sobotu 29. listopadu 2014 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě 3, Praha 1 v sále č. 206. Laudatio přednesl vedoucí Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR, první laureát Kopalovy přednášky a držitel Akademické prémie - Praemium Academiae RNDr. Pavel Spurný, CSc. Cenu předal předseda České astronomické společnosti Ing. Jan Vondrák, DrSc. a také čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc. Laureátská přednáška nesla název Jak vypadají meteoroidy?

Pracoviště laureáta v době udělení Kopalovy přednášky: Astronomický ústav AV ČR, v.v.i.

Stručný životopis (aktuální k datu udělení Kopalovy přednášky):

Jiří Borovička je předsedou Rady Astronomického ústavu AV ČR a zástupcem ředitele ústavu. V minulosti vykonával také funkci předsedy České astronomické společnosti.

  • 1964 narozen v Praze 16. 1. 1964
  • 1977 – 1987 amatérský astronom 
  • 1978 – 1982 studium na gymnáziu, Budějovická, Praha 
  • 1982 – 1987 studium fyziky a astronomie na Karlově univerzitě v Praze 
  • 1983 – 1987 studentský vědecký asistent v Astronomickém ústavu ČSAV, Ondřejov; práce s Dr. R. Hudcem o možných optických protějšcích gama záblesků 
  • 1983 – 1991 pozorování proměnných hvězd na Štefánikově hvězdárně v Praze 
  • 1984 publikoval první vědeckou práci
  • 1987 obhajoba diplomové práce "Optické záření doprovázející gama záblesky" a úspěšné zakončení studia astronomie na MFF Univerzity Karlovy, kde získal vědecký titul RNDr. 
  • 1987 – 1988 základní vojenská služba 
  • 1988 – 1993 postgraduální student na Astronomickém ústavu ve skupině Fyziky meteorů, kde pracoval (a pracuje dodnes) na analýze spekter meteorů 
  • 1993 obhájení disertační práce "Spektrální analýza meteorů" a získání titulu CSc. 
  • 1993 od tohoto roku zaměstnán jako vědecký pracovník na Astronomickém ústavu AV ČR 
  • 1994 přijat za člena Mezinárodní astronomické unie (IAU) 
  • 1997 obdržel juniorskou cenu Učené společnosti České republiky za práce na výzkumu záření meteorů v atmosférách Země a Jupiteru 
  • 1998 – 2001 předseda České astronomické společnosti 
  • 1998, 1999, 2002 se účastnil mezinárodních leteckých expedic pořádaných NASA na sledování velké činnosti meteorického roje Leonid 
  • 2000 – 2004 vedoucí Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie věd ČR 
  • 2002 obdržel prémii Otto Wichterleho od Akademie věd ČR 
  • 2004 – dosud, zástupce ředitele Astronomického ústavu Akademie věd ČR 
  • 2007 – dosud, předseda Rady Astronomického ústavu Akademie věd ČR 
  • 2012 zvolen viceprezidentem komise 22 Mezinárodní astronomické unie (IAU)

Seznam publikací

Doporučené odkazy





19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »