Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Josip Kleczek

Josip Kleczek

Josip Kleczek
Josip Kleczek

 

Rok narození: 1923

Rok úmrtí: 2014

 

Littera astronomica za rok 2002 

Nušlova cena za rok 2003 

Littera astronomica za rok 2011

Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. se narodil v roce 1923 na území tehdejšího Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (tedy v pozdější Jugoslávii) ve smíšeném manželství. Ještě v útlém dětství se přestěhoval s matkou na Vysočinu do její rodné obce Štěpánov nad Svratkou, kde vychodil i základní školu. Vystudoval matematiku, fyziku a astronomii na Karlově univerzitě a po absolutoriu od roku 1949 pracoval  v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, kde se věnoval především sluneční fyzice. 

Dr. Josip Kleczek je jednou z nejvýznamnějších osobností československé a později české astronomie u nás i v zahraničí. Je autorem řady vědeckých prací týkajících se sluneční fyziky, autorem čtyřsvazkového díla Space Sciences Dictionary, několika monografií, učebnic a knih pro nejširší čtenářskou obec, z nichž nejznámější jsou Naše souhvězdí, Vesmír a člověk a Velká encyklopedie vesmíru. Známé jsou jeho strhující přednášky věnované Slunci. Tématika Slunce se prolíná veškerou rozsáhlou vědeckou i popularizační činností Dr. Kleczka, výjimkou jsou snad jen vynikající publikace encyklopedického charakteru, kde Slunce netvoří většinovou část. Široké veřejnosti jsou známé i jeho rozhlasové příspěvky. 

Byl prezidentem komise pro výuku astronomie při Mezinárodní astronomické unii, založil a po dvacet let vedl Mezinárodní školu pro mladé astronomy při UNESCO a Mezinárodní astronomické unii, přednášel na Karlově univerzitě v Praze a působil i na univerzitách mnoha dalších zemí. Byl také předsedou Sluneční sekce Československé astronomické společnosti. Na jeho počest byla pojmenována planetka (2781) Kleczek. V roce 2002 obdržel čestné občanství obce Štěpánov nad Svratkou. V roce 2009 byl oceněn skleněnou medailí Kraje Vysočina. Josip Kleczek je příkladem skromné vědecké osobnosti světového významu.

V roce 2011 vydalo nakladatelství Paseka novou Kleczkovu knihu s názvem Život se Sluncem a ve vesmíru. Jde o strhující pohled na Slunce z nejrůznějších úhlů pohledu a každý čtenář si zde najde to své. Kniha začíná významem Slunce pro různé civilizace, historickými souvislostmi, pokračuje zasvěcením do tajů současné sluneční fyziky, řeší složité vztahy mezi Sluncem a Zemí a zejména jejich význam pro člověka samotného. Opomenuty nejsou ani vztah Slunce a okolního vesmíru, interakce s kosmickým zářením a další jevy. Velkým překvapením jsou pasáže, kde se autor zamýšlí nad samotnou podstatou života, při jehož vzniku hrálo Slunce rozhodující roli. Knížka je tak prvním úvodem do bioastronomie na českém knižním trhu. Záběr knihy je obrovský a autor mistrně a s lehkostí provází čtenáře různými vědeckými obory, jejichž společným jmenovatelem je Slunce. Knížka takového formátu nemá v české ani zahraniční astronomické literatuře konkurenta. Skutečná kvalitní autorská tvorba je v současném nelehkém období exploze informačních technologií nesmírně důležitou jistotou pro českého čtenáře.

Littera astronomica 2002

Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc.
Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc.

Doc. Josip Kleczk je autorem desítek vědeckých prací ze sluneční fyziky, čtyřsvazkového díla Space Sciences Dictionary, několika monografií, učebnic i populárních publikací. Poslední vydanou publikací je jeho Velká encyklopedie vesmíru (Academia, 2002). Byl prezidentem komise pro výuku astronomie při Mezinárodní astronomické unii (IAU), založil a po dvacet let vedl Mezinárodní školu pro mladé astronomy při UNESCO a IAU, přednášel na Karlově univerzitě v Praze i na univerzitách mnoha dalších zemí. 

Josip Kleczek je historicky prvním laureátem ceny Littera astronomica.

Cena Littera astronomica byla předána 18. října 2002 u příležitosti konání 12. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Laureátská přednáška nesla název Konec světa z pohledu astronoma.

Nušlova cena 2003

Vědecká práce doc. Kleczka se po celý jeho život soustřeďuje na výzkum Slunce a vztahů Slunce - Země. Přitom dosáhl už na počátku své vědecké dráhy mimořádných úspěchů, když se soustředil na výzkum slunečních erupcí a protuberancí. Už počátkem 60. let minulého století zavedl objektivní míru mohutnosti erupcí a na jejich základě sestavil katalog erupční činnosti Slunce, který byl hojně citován dlouhou řadu let. V r. 1964 při svém studijním pobytu na observatoři Sacramento Peak v USA objevil, že plazma do smyčkových protuberancí vtéká z chromosféry, na rozdíl od tehdejší představy, že protuberance kondenzují z koróny. Také tato práce vzbudila světový ohlas a stala se klasickou. Je jedním z prvních českých odborníků, který se začal již před třemi desetiletími věnovat otázkám helioenergetiky, a to jak v teoretických studiích tak při prosazování praktických aplikací.

Slavnostní předání Nušlovy ceny proběhlo ve středu 10. září 2003 v budově Akademie věd ČR v Praze. Laureát při této příležitosti pronesl přednášku na téma Zánik světa z hlediska astronomie.

Littera astronomica 2011

Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. Autor: Mirek Dočekal
Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc.
Autor: Mirek Dočekal

Josip Kleczek se stal vůbec prvním nositelem ceny Littera Astronomica v roce 2002. Od té doby uběhlo dlouhých devět let naplněných pilnou prací vynikajícího astronoma, pro kterého se jakoby zastavil čas. Za rozsáhlou a neutuchající popularizační činnost a zejména za poslední publikaci Život se Sluncem a ve vesmíru Česká astronomická společnost udělila letošní cenu Littera Astronomica Dr. Josipu Kleczkovi. 

Josip Kleczek: Život se Sluncem a ve vesmíru

Energie - a zvláště energie sluneční, ať už přímá (záření) či nepřímá (biomasa, vítr, teplo oceánů, vlny apod.) či fosilní (uhlí, ropa, zemní plyn) - rozhoduje o našem životě individuálním i společenském. Nejen život náš, ale i život celé biosféry je na ní naprosto závislý. Proto zcela udivuje obecná neznalost o Slunci jako zdroji této životodárné energie. A právě o tom, jak se ze Slunce uvolňuje energie, jak se přenáší z jeho jádra až na naši Zemi, jak sluneční energie utváří životní prostředí a udržuje život celé biosféry a jak se jeho energie mění v energii tepelnou, chemickou, elektrickou a mechanickou, vypráví tato kniha. 

Život na Zemi s hvězdou Sluncem je nepatrným článkem vývoje vesmíru. Planetárních soustav kolem hvězd slunečního typu jsou jen v Mléčné dráze miliardy. A protože všude ve vesmíru vládnou stejné zákony, mohl život vzniknout i na planetách u jiných hvězd. Na všechny tyto otázky hledá odpověď nová věda - bioastronomie. 

Cena Littera astronomica byla předána 21. října 2011 u příležitosti konání 21. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Laureát převzal cenu z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové a místopředsedy České astronomické společnosti Pavla Suchana. Laudatio pronesla předsedkyně Sluneční sekce České astronomické společnosti a  bývalá předsedkyně České astronomické společnosti Dr. Eva Marková. Laureátská předáška nesla název Člověk a vesmír

Doporučené odkazy



Štítky: Josip Kleczek, Nušlova cena, Littera astronomica


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »