Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Josip Kleczek

Josip Kleczek

Josip Kleczek
Josip Kleczek

 

Rok narození: 1923

Rok úmrtí: 2014

 

Littera astronomica za rok 2002 

Nušlova cena za rok 2003 

Littera astronomica za rok 2011

Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. se narodil v roce 1923 na území tehdejšího Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (tedy v pozdější Jugoslávii) ve smíšeném manželství. Ještě v útlém dětství se přestěhoval s matkou na Vysočinu do její rodné obce Štěpánov nad Svratkou, kde vychodil i základní školu. Vystudoval matematiku, fyziku a astronomii na Karlově univerzitě a po absolutoriu od roku 1949 pracoval  v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, kde se věnoval především sluneční fyzice. 

Dr. Josip Kleczek je jednou z nejvýznamnějších osobností československé a později české astronomie u nás i v zahraničí. Je autorem řady vědeckých prací týkajících se sluneční fyziky, autorem čtyřsvazkového díla Space Sciences Dictionary, několika monografií, učebnic a knih pro nejširší čtenářskou obec, z nichž nejznámější jsou Naše souhvězdí, Vesmír a člověk a Velká encyklopedie vesmíru. Známé jsou jeho strhující přednášky věnované Slunci. Tématika Slunce se prolíná veškerou rozsáhlou vědeckou i popularizační činností Dr. Kleczka, výjimkou jsou snad jen vynikající publikace encyklopedického charakteru, kde Slunce netvoří většinovou část. Široké veřejnosti jsou známé i jeho rozhlasové příspěvky. 

Byl prezidentem komise pro výuku astronomie při Mezinárodní astronomické unii, založil a po dvacet let vedl Mezinárodní školu pro mladé astronomy při UNESCO a Mezinárodní astronomické unii, přednášel na Karlově univerzitě v Praze a působil i na univerzitách mnoha dalších zemí. Byl také předsedou Sluneční sekce Československé astronomické společnosti. Na jeho počest byla pojmenována planetka (2781) Kleczek. V roce 2002 obdržel čestné občanství obce Štěpánov nad Svratkou. V roce 2009 byl oceněn skleněnou medailí Kraje Vysočina. Josip Kleczek je příkladem skromné vědecké osobnosti světového významu.

V roce 2011 vydalo nakladatelství Paseka novou Kleczkovu knihu s názvem Život se Sluncem a ve vesmíru. Jde o strhující pohled na Slunce z nejrůznějších úhlů pohledu a každý čtenář si zde najde to své. Kniha začíná významem Slunce pro různé civilizace, historickými souvislostmi, pokračuje zasvěcením do tajů současné sluneční fyziky, řeší složité vztahy mezi Sluncem a Zemí a zejména jejich význam pro člověka samotného. Opomenuty nejsou ani vztah Slunce a okolního vesmíru, interakce s kosmickým zářením a další jevy. Velkým překvapením jsou pasáže, kde se autor zamýšlí nad samotnou podstatou života, při jehož vzniku hrálo Slunce rozhodující roli. Knížka je tak prvním úvodem do bioastronomie na českém knižním trhu. Záběr knihy je obrovský a autor mistrně a s lehkostí provází čtenáře různými vědeckými obory, jejichž společným jmenovatelem je Slunce. Knížka takového formátu nemá v české ani zahraniční astronomické literatuře konkurenta. Skutečná kvalitní autorská tvorba je v současném nelehkém období exploze informačních technologií nesmírně důležitou jistotou pro českého čtenáře.

Littera astronomica 2002

Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc.
Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc.

Doc. Josip Kleczk je autorem desítek vědeckých prací ze sluneční fyziky, čtyřsvazkového díla Space Sciences Dictionary, několika monografií, učebnic i populárních publikací. Poslední vydanou publikací je jeho Velká encyklopedie vesmíru (Academia, 2002). Byl prezidentem komise pro výuku astronomie při Mezinárodní astronomické unii (IAU), založil a po dvacet let vedl Mezinárodní školu pro mladé astronomy při UNESCO a IAU, přednášel na Karlově univerzitě v Praze i na univerzitách mnoha dalších zemí. 

Josip Kleczek je historicky prvním laureátem ceny Littera astronomica.

Cena Littera astronomica byla předána 18. října 2002 u příležitosti konání 12. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Laureátská přednáška nesla název Konec světa z pohledu astronoma.

Nušlova cena 2003

Vědecká práce doc. Kleczka se po celý jeho život soustřeďuje na výzkum Slunce a vztahů Slunce - Země. Přitom dosáhl už na počátku své vědecké dráhy mimořádných úspěchů, když se soustředil na výzkum slunečních erupcí a protuberancí. Už počátkem 60. let minulého století zavedl objektivní míru mohutnosti erupcí a na jejich základě sestavil katalog erupční činnosti Slunce, který byl hojně citován dlouhou řadu let. V r. 1964 při svém studijním pobytu na observatoři Sacramento Peak v USA objevil, že plazma do smyčkových protuberancí vtéká z chromosféry, na rozdíl od tehdejší představy, že protuberance kondenzují z koróny. Také tato práce vzbudila světový ohlas a stala se klasickou. Je jedním z prvních českých odborníků, který se začal již před třemi desetiletími věnovat otázkám helioenergetiky, a to jak v teoretických studiích tak při prosazování praktických aplikací.

Slavnostní předání Nušlovy ceny proběhlo ve středu 10. září 2003 v budově Akademie věd ČR v Praze. Laureát při této příležitosti pronesl přednášku na téma Zánik světa z hlediska astronomie.

Littera astronomica 2011

Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. Autor: Mirek Dočekal
Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc.
Autor: Mirek Dočekal

Josip Kleczek se stal vůbec prvním nositelem ceny Littera Astronomica v roce 2002. Od té doby uběhlo dlouhých devět let naplněných pilnou prací vynikajícího astronoma, pro kterého se jakoby zastavil čas. Za rozsáhlou a neutuchající popularizační činnost a zejména za poslední publikaci Život se Sluncem a ve vesmíru Česká astronomická společnost udělila letošní cenu Littera Astronomica Dr. Josipu Kleczkovi. 

Josip Kleczek: Život se Sluncem a ve vesmíru

Energie - a zvláště energie sluneční, ať už přímá (záření) či nepřímá (biomasa, vítr, teplo oceánů, vlny apod.) či fosilní (uhlí, ropa, zemní plyn) - rozhoduje o našem životě individuálním i společenském. Nejen život náš, ale i život celé biosféry je na ní naprosto závislý. Proto zcela udivuje obecná neznalost o Slunci jako zdroji této životodárné energie. A právě o tom, jak se ze Slunce uvolňuje energie, jak se přenáší z jeho jádra až na naši Zemi, jak sluneční energie utváří životní prostředí a udržuje život celé biosféry a jak se jeho energie mění v energii tepelnou, chemickou, elektrickou a mechanickou, vypráví tato kniha. 

Život na Zemi s hvězdou Sluncem je nepatrným článkem vývoje vesmíru. Planetárních soustav kolem hvězd slunečního typu jsou jen v Mléčné dráze miliardy. A protože všude ve vesmíru vládnou stejné zákony, mohl život vzniknout i na planetách u jiných hvězd. Na všechny tyto otázky hledá odpověď nová věda - bioastronomie. 

Cena Littera astronomica byla předána 21. října 2011 u příležitosti konání 21. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Laureát převzal cenu z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové a místopředsedy České astronomické společnosti Pavla Suchana. Laudatio pronesla předsedkyně Sluneční sekce České astronomické společnosti a  bývalá předsedkyně České astronomické společnosti Dr. Eva Marková. Laureátská předáška nesla název Člověk a vesmír

Doporučené odkazy



Štítky: Josip Kleczek, Nušlova cena, Littera astronomica


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »