Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Luděk Hamr

Luděk Hamr

L. Hamr
L. Hamr

Rok narození : 1959

 

Astrofotograf roku 2010

Stejně jako astronomie je i astrofotografie rozlehlá disciplina s mnoha různými odvětvími. Ve většině případů se astrofotografové věnují snímání dalekého vesmíru a jen malá hrstka propadá kráse objektů, které jsou nám mnohem bližší. Jedním z nich je i Luděk Hamr, který nás neustále přesvědčuje o krásách naší sluneční soustavy.

Jeho cesta, která se zprvu ubírala spíše teoretickým směrem v podobě čtení knih, začala již na základní škole. Pozorování vesmíru dalekohledem muselo počkat a to až do nástupu na střední školu. První a zároveň na dlouhou dobu poslední přiblížení do hlubin vesmíru umožnil monokulár Turist 20×50mm, kterým Luděk Hamr poprvé na vlastní oči spatřil detaily Měsíce, prstence Saturnu či nepřehlédnutelnou strukturu galaxie v Andromedě.

Následovala velmi dlouhá astronomická pauza a to až do přelomového roku 1989, v kterém si Luděk Hamr koupil svůj první větší dalekohled, refraktor neznámé značky s nepříliš stabilním stativem. Nevalná technická kvalita však způsobila spíše zklamání, přístroj nešel zaostřit a po neúspěšné reklamaci skončil v popelnici. V roce 2003 byla už ale situace jiná. Astronomická technika doznala mnohem lepší kvality a také lokalita do které se p. Hamr přestěhoval přímo vybízela k pozorování krás vesmíru. Informovanost lidí stejného zájmu, ke které přispělo objevení astronomického fóra hostovaného Českou astronomickou společností, byla pro Luďka velkou motivací i zdrojem dříve tolik postrádaných rad. Během tří let přibylo do vozového parku hned několik přístrojů, přičemž každý poskytl vždy o trochu zajímavější a detailnější pohled do vesmíru. Zmínit můžeme například dalekohled Yukon 6-100×/100mm, 127mm Maksutov nebo velmi populární „Lidlskop“. Tím posledním, s pomocí kterého nás autor seznamuje s objekty Sluneční soustavy, se stal 10“ Newtonův dalekohled na azimutální montáži.

Touha po archivaci pohledů do nebe ho postupně přivedla také k planetární astrofotografii, která je v našich podmínkách k astrofotografům velmi nepříznivá. Geografická poloha přinášející velký vliv chvění atmosféry společně s malým počtem jasných nocí, umožňuje jen velmi těžce ostré zachycení tolik potřebných detailů. Velký průměr, který je v planetární astrofotografii také velmi užitečný kompenzovala na straně druhé absence hodinového stroje. Nutnost udržet objekt v záběru fotoaparátu Luďka Hamra přivedla ke stavbě tzv. Poncetovy plošiny. Cenné rady a inspiraci k její konstrukci načerpal od technicky zdatnějších uživatelů Astronomického fóra. Po jejím dokončení už s trochou trpělivosti nebránilo takřka nic v pořizování dlouhých a kvalitních videosekvencí, neroztřesených vlivem vlastnoruční kompenzace zemské rotace. V současné době zdokonaluje zpracování nasnímaných dat a přemýšlí i o prvních pokusech s fotografováním dalekého vesmíru. Přesvědčit se můžete snadno sami, stačí navštívit autorovy webové stránky.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Zachytitelné objekty sluneční soustavy Autor: Luděk Hamr
Zachytitelné objekty sluneční soustavy
Autor: Luděk Hamr
Plynný Saturn společně s nejjasnějšími měsíci Autor: Luděk Hamr
Plynný Saturn společně s nejjasnějšími měsíci
Autor: Luděk Hamr
Měsíční krátery v detailech Autor: Luděk Hamr
Měsíční krátery v detailech
Autor: Luděk Hamr
Zákryt Venuše Měsícem Autor: Luděk Hamr
Zákryt Venuše Měsícem
Autor: Luděk Hamr


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Astrofotograf roku


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »