Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Dalibor Hanžl

Dalibor Hanžl

Portrét: Dalibor Hanžl
Portrét: Dalibor Hanžl

Rok narození : 1968

astro.sci.muni.cz

Dalibor Hanžl se k astronomii dostal v roce 1978, kdy jeho kamarád ze ZDŠ přišel s návrhem, jestli by se také nechtěl zapsat do astronomického kroužku na brněnské hvězdárně. Dodnes vzpomíná, že astronomický kroužek byl veden velmi zajímavou formou. Stalo se však to, že zatímco Dalibora astronomie nadchla, kamarád si asi během dvou let našel úplně jiného koníčka a hvězdárnu opustil.

Již tehdy Dalibor experimentoval s prvními pokusy o fotografování, včetně vlastního vyvolávání fotografií, a to i barevných, takže se snažil nastudovat co nejvíce o tom, jak by se dalo přes dalekohledy a přístroje na hvězdárně fotografovat. Brzy zjistil, že jeho levné a jednoduché fotoaparáty Smena 8M a Lubitel s neodnímatelnými objektivy nejsou pro tyto účely příliš vhodné a tak začal šetřit na vysněnou zrcadlovku. Zanedlouho se stal majitelem přístroje Praktica MTL5. Původní jednoduché fotoaparáty však sloužily dále pro snímkování stop meteorů, s nimiž v roce 1984 vyhrál soutěž Astrofoto 1983. Tyto snímky byly pak otištěny v časopise Kozmos v březnu 2004.

Přístroje na brněnské hvězdárně se tehdy používaly hlavně na vizuální pozorování, ale když vedení Klubu mladých astronomů (KMA), jak se tehdy astronomický kroužek nazýval, převzal RNDr. Zdeněk Pokorný a zařadil do osnov i teorii o astrofotografii s praktickou úlohou „nafotografovat libovolný objekt na obloze a zpracovat výsledek až do finální fotografie“, byl Dalibor nadšen. Zjistil nejen kolik dalších pomůcek je k astrofotografii potřeba, ale hlavně to, že na hvězdárně existují a je možné je využívat. Stejné nadšení pro astrofotografii sdílel tehdy také další člen KMA Jan Šafář, takže se většinou s fotoaparáty u dalekohledů setkávali.

Velkým přínosem bylo jejich setkání s tehdejším pracovníkem brněnské hvězdárny Dr. Zdeňkem Okáčem, který nejen že astrofotografii velmi podporoval, ale seznámil je s dalšími, „pro ně dosud utajenými“, astrokomorami, pracujícími vesměs na fotografické desky a známé jako „kořistná optika“. Ty pocházely z dob leteckého průzkumu ve druhé světové válce a byly na hvězdárně využívány hlavně v padesátých letech. Postupně se sehnaly i fotografické desky a oba budoucí astrofotografové mohli začít fotografovat. Jak Dalibor Hanžl vzpomíná, ty úplně nejlepší fotografické desky byly prošlé Kodaky z ondřejovské hvězdárny. Hlavní oporou obou mladých astrofotografů na hvězdárně byli Dr. Okáč, ale hlavně Dr. Hollan. A to zejména, když chtěli fotografovat dlouho do noci, nebo dokonce někdy přijít vyfotografovat např. ranní kometu.

Během několika let oprášili a oživili 15cm astrograf umístěný na 0.2-m refraktoru se kterým fotograficky zdokumentovali např. poslední návrat komety 1P/Halley.

Velkým snem však bylo získat vlastní přenosnou montáž, mít možnost opustit světelně znečištěné Brno a fotografovat pod kvalitní temnou oblohou. To se Daliboru Hanžlovi splnilo až v roce 2001, kdy jsem si pořídil první montáž typu GS 280 a poprvé tak mohl udělat pointované fotografie z mobilního stanoviště mimo Brno.

Postupně sbíral zkušenosti ohledně výběru pozorovacího místa a jak ukazují např. snímky komety C/2002 C1 Ikeya-Zhang (astro.sci.muni.cz/pub/fotogalerie/iz.html), která se nacházela nízko nad obzorem, někdy ani desítky kilometrů od Brna nebyly zárukou kvalitní, světelně neznečištěné oblohy.

Vynikající pozorovací podmínky u nás už prakticky neexistují, proto se fotograf v roce 2006 zúčastnil expedice StarLaPalma 2006. A bylo to dobré rozhodnutí. Na této expedici měl možnost pozorovat za podmínek, jaké nikde v Evropě dosud nezažil a tam také pořídil jeden z vítězných snímků ČAM.

V roce 2006 své fotografické vybavení rozšířil o montáž EQ6, 0.25-m a 0.2-m reflektor a digitální fotoaparáty Canon 20Da a 300D. Během roku se snaží vyjíždět (někdy sám, ale dost často s přáteli, zkušenými pozorovateli a astronomy) za tmou do našich hor.

Kromě astronomické fotografie se Dalibor Hanžl podílel také na výzkumu proměnných hvězd, nejprve vizuálně, a od roku 1988 pomocí fotoelektrického fotometru umístěného na 0.4-m reflektoru brněnské hvězdárny. Zabýval se problematikou zpracování fotometrických měření, určováním extinkce, problémem redukce fotometrických měření z instrumentálního na mezinárodní fotometrický systém UBV, zpracováním a publikací naměřených dat. Později přešel na CCD fotometrii proměnných, které se věnuje dodnes. Na poli výzkumu proměnných hvězd spolupracoval s ASÚ SAV v Tatranské Lomnici a nyní s ASÚ v Ondřejově.

V roce 1992 s kolegou, pracovníkem brněnské hvězdárny, RNDr. Petrem Hájkem založili Expresní astronomické informace (EAI), jejichž veřejně dostupná část je na astro.sci.muni.cz. Nejprve šlo jen o skupinkou několika zájemců o aktuální a rychlou distribuci astronomických novinek - zpráv o nových objevech komet, nov, supernov, apod. Později založili stejnojmenné občanské sdružení. EAI existují stále, jsou kolektivním členem ČAS, jen hlavní část distribuce „expresních“ informací přešla od klasické pošty na elektronickou.

Budoucnost vidí ve zdokonalení se ve zpracování digitálních snímků a velkým snem by byl automatizovaný teleskop umístěný nejlépe někde v lokalitě s kvalitou oblohy Bortle 1, vybavený kamerou pro vícekanálovou CCD fotometrii a také pro fotografii. Již nyní je mu však zřejmé, že bude stále snadnější pořídit kvalitnější techniku, ale naopak stále obtížnější najít pro ni vhodné pozorovací podmínky.

Kromě ocenění fotografií v soutěži ČAM byly jeho snímky v teletch 1983, 1984, 1985, 1987, 1992, 2004, 2006 oceněny v soutěžích Astrofoto.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Mlhoviny v okolí hvězdy Antares v souhvězdí Štíra. Autor: Dalibor Hanžl
Mlhoviny v okolí hvězdy Antares v souhvězdí Štíra.
Autor: Dalibor Hanžl
Kometa C/2006 P1 (McNaught) mezi mraky. Autor: Dalibor Hanžl, Kamil Hornoch
Kometa C/2006 P1 (McNaught) mezi mraky.
Autor: Dalibor Hanžl, Kamil Hornoch
Mlhovina Kosatec (Iris). Autor: Dalibor Hanžl
Mlhovina Kosatec (Iris).
Autor: Dalibor Hanžl
Mlhovina M8 Laguna. Autor: Dalibor Hanžl
Mlhovina M8 Laguna.
Autor: Dalibor Hanžl


Štítky: Síň slávy


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »