Jindřich Suchánek, laureát ceny Littera astronomica 2017 Autor: Miloš PodařilJindřich Suchánek (* 1. 4. 1954) je absolventem Pomaturitního studia astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Věnuje se dlouhodobě popularizaci astronomie. Před deseti lety, v roce 2007, inicioval v ostravské TV Noe vznik televizního seriálu Hlubinami vesmíru, který má dvě složky. Jednu tvoří obsáhlé rozhovory s českými i slovenskými astronomy i specialisty na kosmonautiku v trvání 45 minut, ve kterých už vystupovalo mnoho desítek osobností. Druhou částí jsou kulaté stoly vysílané živě v trvání 90 minut, v nichž debatují obvykle tři odborníci na aktuální témata a do vysílání mohou vstupovat diváci telefonicky nebo pomocí SMS a e-mailu. Jindřich Suchánek tento pořad doslova vydupal ze země, přichází s tipy na účinkující a především píše scénáře. Pořady také moderuje a doplňuje obrazovými materiály. Každý díl má v TV Noe premiéru v primárním vysílacím čase ve 20 hodin a dvě reprízy během příslušného měsíce. Pak je pořad uložen do archivu, kde je trvale k dispozici zájemcům a tak výrazně narůstá počet diváků.
RNDr. Jiří Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru Autor: TV NoeV prvním roce seriálu v něm vystupoval od února 2007 každý měsíc RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D., ale od roku 2008 se začali hosté střídat. Mezi nejvýznačnějšími hosty pořadu byly takové osobnosti jako Josip Kleczek (dvojnásobný laureát ceny Littera Astronomica), Luboš Perek, Jan Palouš, Antonín Vítek (laureát ceny Littera Astronomica), Petr Kulhánek (laureát ceny Littera Astronomica) nebo Jan Kolář. Často však dostali prostor i mladší čeští a slovenští astronomové a fyzikové, např. Pavel Gábor, Soňa Ehlerová, Michael Prouza, Vladimír Wagner, Richard Wunsch, Ladislav Šmelcer, Petr Horálek a další.
TV Noe vysílá pro celé Česko i Slovensko, takže v současné době jde patrně o jedinečnou stanici, která věnuje popularizaci astronomie nejvíce prostoru v hlavním vysílacím čase. Zvláštní lahůdkou byl přímý přenos z úplného zatmění Slunce 13. 11. 2012 v Austrálii, komentovaný z ostravského studia Petrem Kulhánkem z ČVUT a Miroslavem Bártou z Astronomického ústavu AV ČR a "zopakování" přímého přenosu i ze zatmění 21. 8. 2017 v USA.
Littera astronomica 2017
Jindřich Suchánek, laureát ceny Littera astronomica 2017 přebírá cenu z rukou Pavla Suchana, místopředsedy ČAS Autor: Miloš PodařilPočátkem roku 2017 oslavil pořad Hlubinami vesmíru desetileté jubileum, a v přípravě jsou už další díly pro příští rok. Jde o jedinečný přínos pro popularizaci astronomie, který navíc představuje obrazem i řadu představitelů naší astronomie. Scénáře pořadů by dnes už vydaly na tlustou knihu. Z těchto důvodů byla udělena cena Littera astronomica za rok 2017 Jindřichovi Suchánkovi, a to jak za vlastní popularizaci, tak jako uznání za dramaturgii ostravské TV Noe.
Slavnostní předání ceny proběhlo v pátek 20. října 2017 v 17:00 na 27. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Po předání ceny se konala beseda s laureátem s názvem Astronomie prostřednictvím televize.
Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264
LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka.
Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu.
Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť.
Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy.
Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú.
Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
16.3. až 25.4.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
