Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Kateřina Onderková

Kateřina Onderková

Kateřina Onderková
Kateřina Onderková

Rok narození : 1991

Astrofotografie je obor, který si mezi mladými bohužel nikterak závratné popularity nezískává a je vždy úžasné sledovat krásné snímky těch, kteří se tohoto trendu nedrží. Jasným důkazem je i vítězka prosincového kola v roce 2008, Kateřina Onderková, která do soutěže zaslala detailní pohled hvězdokupy v Perseovi.

Již na základní škole spatřila oblibu v planetách a výuce týkající se astronomie. Místní hvězdárna zrovna pořádala astronomický kurz, do kterého se autorka s velkou radostí přihlásila. Hloubější zkoumání vesmíru tak mohlo začít a podotkněme, že již v době, kdy bylo Kateřině Onderkové 15 let. Ihned po kurzu přešla do role demonstrátorky na hvězdárně, tzn. průvodce, který návštevníky provází a vysvětluje jim, co na obloze právě vidí. O fotografování se dozvěděla až od kolegů, kteří ji blíže seznámili s možnostmi astrofotografie dalekého vesmíru, pozorování jasnosti hvězd či tranzitů exoplanet. K tomu bylo nutné nastovat metodiky snímání a zpracování obrazových dat, které jsou v astrofotografii často podceňovány.

Zajímavé je, že Kateřina Onderková zvládá vše. Snaží se zdokonalovat focením dalekého vesmíru, chytá první proměnné hvězdy a doufá, že brzy pořídí zaznamenat svojí první exoplanetu. Doufejme, že si své snímky nenechá jen pro sebe, ale budou součástí některé z dalších galerií soutěže Česká astrofotografie měsíce.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Hvezdokupy v Perseovi Autor: Kateřina Onderková
Hvezdokupy v Perseovi
Autor: Kateřina Onderková
Souhvězdí Orion nad hvězdárnou Autor: Kateřina Onderková
Souhvězdí Orion nad hvězdárnou
Autor: Kateřina Onderková


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sirius (alpha Canis Majoris)

Snímek zachycuje Sirius (alpha Canis Majoris), nejjasnější hvězdu noční oblohy nacházející se v souhvězdí Velkého psa. S vizuální magnitudou -1,46 Sirius naprosto dominuje svému okolí. Jedná se o binární systém vzdálený pouhých 8,6 světelných let, skládající se z hlavní hvězdy typu A a bílého trpaslíka (Sirius B). Na snímku vyniká jeho brilantní modrobílá záře, která je typická pro hvězdy s vysokou povrchovou teplotou kolem 10 000 K.

Další informace »