Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Marek Wolf

Marek Wolf

Marek Wolf hostem pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV Noe
Marek Wolf hostem pořadu Hlubinami vesmíru.
Autor: TV Noe

 

Rok narození : 1957

http://astro.mff.cuni.cz/wolf/

Kopalova přednáška za rok 2011

 

Doc. RNDr. Marek Wolf, CSc. (nar. 1957) se zabývá již více než 15 let výzkumem apsidálních pohybů těsných dvojhvězd s excentrickými drahami a publikoval dosud na toto téma 25 prací, které znamenají významný pokrok pro studium vnitřní struktury hvězd, ale též pro ověřování efektů obecné teorie relativity. Po dobu několika desetiletí totiž existoval vážný a nevysvětlený rozpor mezi měřenými hodnotami apsidálních pohybů pro některé zákrytové dvojhvězdy a předpověďmi, které vyplývaly z teorie relativity. Šlo o velmi ožehavou záležitost, která dokonce vedla některé teoretiky k závěru, že v těsných dvojhvězdách postuláty obecné teorie relativity neplatí.

Kopalova přednáška za rok 2011

Česká  astronomická  společnost  udělila  čestnou  Kopalovu  přednášku  2011  Doc.  RNDr. Marku Wolfovi, CSc.  z Astronomického ústavu Karlovy univerzity za současné významné výsledky dosažené při výzkumu apsidálního pohybu těsných zákrytových dvojhvězd.

Marek Wolf se svými studenty, ale také v součinnosti s českými astronomy - amatéry ze Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti, jakož i v široké mezinárodní spolupráci dlouhodobě a trpělivě pořizoval co nejpřesnější pozorovací data a zasloužil se o jejich podrobnou interpretaci, což vedlo zejména v posledních dvou letech k publikaci zásadních prací, jež tento rozpor objasnila. Ukázalo se totiž, že „nehodné“ dvojhvězdy mají rotační osy složek šikmo skloněné k oběžné rovině. Tím vznikají přídavné efekty ve stáčení přímky apsid, po jejichž odečtení zmíněný rozpor zmizel.

Jde zejména o tyto práce:

Doc. Wolf publikoval od r. 1985 do května 2011 celkem 119 prací v mezinárodních recenzovaných časopisech, ale celkem téměř 260 studií, protože řadu pozorování uveřejnil v cirkulářích MPC, IAU, IBVS atp. Jeho práce především z oboru výzkumu dvojhvězd a blízkozemních planetek  získaly dosud cca 840 citací a Hirschův index H = 15.

Z těchto důvodů se Doc. RNDr. Marek Wolf, CSc. stal nositelem letošního ocenění Kopalovou přednáškou České astronomické společnosti, historicky jejím pátým nositelem.

Navrhovatel udělení této ceny za rok 2011, Dr. Jiří Grygar, uvádí: „Úspěch prací Doc. Wolfa spočívá podle mého názoru v tom, že navázal na průkopnické studie apsidálních pohybů ve dvojhvězdách z pera Prof. Z. Kopala a Prof. M. Plavce, využil přesnějších pozorovacích prostředků současné astronomie a soustavně se věnoval závažnému nerozřešenému problému hvězdné astrofyziky ve spolupráci s kompetentními astronomy - amatéry i studenty, kterým tak poskytoval výborné náměty pro jejich diplomové i disertační práce. Domnívám se proto, že jeho ocenění Kopalovou přednáškou bude i povzbuzením pro všechny, kdo pod vedením Doc. Wolfa pečlivě pozorovali  a  zpracovávali  naměřené  údaje.  Jde  nepochybně  o  příkladnou  souhru  profesionálů a amatérů v oborech, kde se mohou uplatnit i skromnější pozorovací zařízení.“ 

Slavnostní přednesení čestné Kopalovy přednášky proběhlo 26. listopadu 2011 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě. Laudatio přednese čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc. z Fyzikálního ústavu AV ČR. Laureátská přednáška nela název Relativistické efekty těsných dvojhvězd.

Pracoviště laureáta v době udělení Kopalovy přednášky: Astronomický ústav Univezity Karlovy

Doporučené odkazy

 





19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »