Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Pavel Ambrož

Pavel Ambrož

Pavel Ambrož
Pavel Ambrož

Rok narození : 1941

www.asu.cas.cz/~sdsa/ambroz.html

Již sedmdesátkrát dokončila Země svůj oběh okolo Slunce od chvíle, kdy se na ní objevil malý človíček, který dostal do vínku jméno Pavel. Třeba již tehdy, když zvědavý sluneční paprsek polechtal novou malou tvářičku schovanou v bílé zavinovačce, malá dušička miminka zachytila jeho hebký dotek, který se mu stal osudným na celý život.

"Chlupaté sluníčko"
"Chlupaté sluníčko"
Uplynulo několik let. Z miminka se stal žák, student a nakonec významný vědec, jež celý svůj život zasvětil právě onomu zvědavému sluníčku. Role se však nyní obrátily. Zvědavým se stal človíček a Slunce mu pomalu, někdy více a někdy méně ochotně odkrývalo a stále odkrývá svá tajemství. Za tu dobu více než šestkrát pokrylo svou tvář velkými skupinami tmavých slunečních skvrn při maximu své činnosti, aby ji opět vyhladilo do čisté zářící a neposkvrněné koule. To vše zaujalo nyní již úspěšného slunečního fyzika, který se začal zabývat pro laika tak nepochopitelnými jevy jako je distribuce kinetické energie, diferenciální rotace Slunce a meridionální cirkulace a mnoho dalšími, snad ještě záhadnějšími. Jedna věc z vědecké práce dr. Ambrože však jistě osloví i úplného astronomického laika. „Chlupaté sluníčko“, odborně tedy „model struktury magnetického pole ve sluneční koróně“ se stal nezapomenutelným výsledkem jeho matematických modelací magnetických poměrů na Slunci.

Dr. Ambrož není ovšem pouze vědec. Pokud se s ním setkáte třeba u stejného stolu u večeře, přenesete se během několika okamžiků jako by zázrakem třeba do laboratoří v  Boulderu, k  dalekohledům hvězdárny v Kanzelhöhe, nebo na pozorování zatmění Slunce. Stejně poutavě však vypráví o svých dalekohledech, cestě do hor či o řezbářství.

V současné době se kromě své vědecké práce věnuje i české astrofotografii. Jako jeden z porotců soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ ovlivňuje výběr snímku, který pak získá titul „Astrofotografie měsíce“, stejně jako volbu „Astrofotografa roku“. Za to mu u příležitosti jeho životního jubilea celá porota ČAM moc děkuje a těší se na mnoho dalších let tak úspěšné spolupráce. A snad úplně na závěr – přistihli jsme dr. Ambrože i v roli starostlivého, trochu ustaraného, ale stále se usmívajícího dědečka. A moc mu to slušelo.



O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »