Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Pavel Mayer

Pavel Mayer

105746.jpg

 

Rok narození: 1932

Rok úmrtí: 2018

 

Nušlova cena za rok 2009

 

RNDr. Pavel Mayer, DrSc. se začal zajímat o astronomii během středoškolských studií na gymnáziu v Lounech, kde pracoval v astronomickém kroužku pod vedením prof. Karla Šimůnka. Vystudoval pak astronomii na MFF UK v Praze, kde poté celý život pracoval v Astronomickém ústavu UK a kde je dosud zaměstnán. Zde se také habilitoval a získal vědecké hodnosti CSc. a DrSc.  

Pod vlivem Doc. Linka se zprvu věnoval planetárním vlivům na Zemi a výzkumu Slunce. Svou první práci publikoval již jako osmnáctiletý student. Po příchodu prof. J. M. Mohra do Prahy však přešel k výzkumu hvězd a Galaxie.  Přitom  si všiml významu horkých hvězd třídy O a B pro určení průběhu spirálních ramen a to ho přivedlo k určování jejích fyzikálních parametrů ze světelných křivek a spektroskopie těsných dvojhvězd. Zde lze také spatřit těžiště vědeckého díla dr. Mayera, který publikoval až dosud přes 130 původních vědeckých prací jak sám tak také ve spolupráci se svými studenty i zahraničními kolegy. Objevil přitom několik nových zákrytových dvojhvězd, které pak podrobně studoval v široké mezinárodní spolupráci také s astronomy amatéry. 

Tím však výčet jeho přínosu pro astronomii není zdaleka vyčerpán. Dr. Mayer se celý život věnuje konstrukci  astronomických  přístrojů.   Jeho  dílem  je  zejména  0,6 m  reflektor,  umístěný  na  observatoři v Ondřejově, který už téměř půlstoletí slouží především fotometrii planetek, komet, ale i proměnných hvězd. Konstruoval rovněž fotoelektrické fotometry a podílel se na instalaci ešeletového spektrografu u ondřejovského 2m dalekohledu. Podobně se dr. Mayer podílel na vybudování 0,6m reflektoru na tehdejší čs.-jugoslávské observatoři na Hvaru, kde je dalekohled rovněž dosud v činnosti. 

Je činný v několika komisích IAU, kde zejména v komisi č. 42 byl členem redakční rady mezinárodního bulletinu pro zákrytové dvojhvězdy.  Byl kromě Doc. Perka a dvou exulantů jediným čs. astronomem, který v r. 1992 pozoroval na observatoři La Silla ESO v Chile. Jeho encyklopedické vědomosti v širokém oboru astronomických disciplín se staly neocenitelným zdrojem informací pro několik generací československých astronomů. Podílel se na překladu vysokoškolské učebnice P. Parenaga: "Hvězdná astronomie" a je spoluautorem encyklopedické knihy "Vesmír", která vyšla v nakl. Mladá fronta na přelomu osmdesátých let ve dvou vydáních. Je zkušeným recenzentem vědeckých prací pro mezinárodní vědecké časopisy a pracoval též v redakční radě Bull. Astron. Inst. Czechoslovakia. 

Dr. Mayer patřil k mimořádně skromným  osobnostem  české  astronomie,  takže  se  mu  vyhýbá  publicita i veřejné uznání. V Mezinárodním roce astronomie 2009 nastává vhodná příležitost, aby udělením Nušlovy ceny jmenovanému se širší česká veřejnost dozvěděla o jeho solidním životním díle, které ostatně stále pokračuje. 

Nušlova cena 2009

Slavnostní předání Nušlovy ceny a laureátská  přednáška proběhly ve středu 11. listopadu 2009 v budově Akademie věd v Praze na Národní třídě. Cenu předala předsedkyně České astronomické společnosti RNDr. Eva Marková, CSc. a čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc. Leureátská přednáška nesla název Z historie i současnosti výzkumu dvojhvězd.

Doporučené odkazy



Štítky: Pavel Mayer, Nušlova cena


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »