Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Pavel Pech

Pavel Pech

Pavel Pech
Pavel Pech

Rok narození: 1980

www.astrofotky.cz, blog.astrofotky.cz/pavelpech/

Nositel Ceny Jindřicha Zemana za rok 2015

Nositelem ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii za rok 2015 se stal amatérský astrofotograf Pavel Pech. Cenu uděluje každoročně Česká astronomická společnost na základě návrhu poroty soutěže Česká astrofotografie měsíce.

Že existuje i jiné souhvězdí než Velká medvědice (lépe řečeno Velký vůz, vzhledem k Pavlovým tehdejším znalostem) zjistil až v prosinci roku 2007, kdy si koupil svůj vůbec první astronomický dalekohled od firmy Orion (reflektor 203/1200 mm, Dobson). Začal se zajímat o tehdy naprosto novou disciplínu. Nejprve se věnoval pouze vizuálnímu pozorování, aby získal základní astronomické znalosti. Zhruba od března 2008 však propadl touze a lákadlům astrofotografie a od té doby, jak sám říká, nespí.

Jeho prvním fotografickým dalekohledem byl Borg 77 EDII, refraktor s průměrem objektivu 77 mm a délkou ohniska 510 mm. Používán byl na paralaktické montáži HEQ5 s reduktorem ohniska, který zvyšoval světelnost na F/4.3. Pavel patří mezi několik málo fotografů, kteří neměli tu čest začínat fotografovat s digitální zrcadlovkou, ale patří do skupiny ccd astrofotografů. Jeho první, tehdy 0.4 megapixelová kamera se tak stala prostředníkem pro první krůčky v oblasti astrofotografie. A nebyly jednoduché ... Pavel ihned poznal, že výjezdy za temnou oblohou budou nutností. S kolegou Davidem Kraftem tak zažíval svoje první tuhé mrazy uprostřed luk a polí, při kterých mnohdy řešil i prvotní technické problémy se svými přistroji. Následoval průzkum trhu s astrofotografickou technikou, automatizace techniky a pokukování po něčem „lepším“. S vidinou leteckých výletů za tmou Pavel zakoupil lehkou, transportovatelnou sestavu, fotodalekohled miniBorg 45EDII a jako alternativu k ccd kameře i DSLR Canon EOS 1000D, který je pro něho po modifikaci ideální na fotografování rozsáhlých souhvězdí. Hlavní směr byla pro Pavle ale ccd fotografie a tak se z klasické, barevné astrofotografie, vydal i směrem multispektrálních snímků na čarách H-alfa, OIII, SII. Jako jeden z prvních majitelů zakoupil o několik řádů lepší ccd kameru Atik 314L+ s regulovaným chlazením a montáž HEQ zaměnil za velmi kvalitní Losmandy G-11 s navigačním systémem Gemini. Pavel však zjistil, že každý astronomický objekt vyžaduje také optimální optiku a ccd kameru pro jeho zaznamenání. Do sbírky dalekohledů tak přibyl klasický 11“ Schmidt-Cassegrain a následně i jeho fotografická verze EDGE.

V současné době Pavel fotografuje s kamerou G3-11000, vrátil se z cesty za tmou v Chile, vytvořil ojedinělou databázi astrofotografií (astrofotky.cz) a určitě neustále plánuje další a další kompozice v hlubinách vesmíru. Porota ČAM se tak velmi těší na jeho další snímky, které přímo odrážejí velké usílí a pokrok v digitální astrofotografii, kterým si Pavel jako člověk, snažící se stáhnout celý vesmír do svého laptopu, prošel v tak krátkém období.

Doporučené odkazy

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Okolí hvězdy Sadr Autor: Pavel Pech
Okolí hvězdy Sadr
Autor: Pavel Pech
Multispektrální snímky mlhoviny IC 410 Autor: Pavel Pech
Multispektrální snímky mlhoviny IC 410
Autor: Pavel Pech
Star trails Autor: Pavel Pech
Star trails
Autor: Pavel Pech
Galaxie M81 Autor: Pavel Pech
Galaxie M81
Autor: Pavel Pech


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Pavel Pech, Síň slávy


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »