Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Pavel Pech

Pavel Pech

Pavel Pech
Pavel Pech

Rok narození: 1980

www.astrofotky.cz, blog.astrofotky.cz/pavelpech/

Nositel Ceny Jindřicha Zemana za rok 2015

Nositelem ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii za rok 2015 se stal amatérský astrofotograf Pavel Pech. Cenu uděluje každoročně Česká astronomická společnost na základě návrhu poroty soutěže Česká astrofotografie měsíce.

Že existuje i jiné souhvězdí než Velká medvědice (lépe řečeno Velký vůz, vzhledem k Pavlovým tehdejším znalostem) zjistil až v prosinci roku 2007, kdy si koupil svůj vůbec první astronomický dalekohled od firmy Orion (reflektor 203/1200 mm, Dobson). Začal se zajímat o tehdy naprosto novou disciplínu. Nejprve se věnoval pouze vizuálnímu pozorování, aby získal základní astronomické znalosti. Zhruba od března 2008 však propadl touze a lákadlům astrofotografie a od té doby, jak sám říká, nespí.

Jeho prvním fotografickým dalekohledem byl Borg 77 EDII, refraktor s průměrem objektivu 77 mm a délkou ohniska 510 mm. Používán byl na paralaktické montáži HEQ5 s reduktorem ohniska, který zvyšoval světelnost na F/4.3. Pavel patří mezi několik málo fotografů, kteří neměli tu čest začínat fotografovat s digitální zrcadlovkou, ale patří do skupiny ccd astrofotografů. Jeho první, tehdy 0.4 megapixelová kamera se tak stala prostředníkem pro první krůčky v oblasti astrofotografie. A nebyly jednoduché ... Pavel ihned poznal, že výjezdy za temnou oblohou budou nutností. S kolegou Davidem Kraftem tak zažíval svoje první tuhé mrazy uprostřed luk a polí, při kterých mnohdy řešil i prvotní technické problémy se svými přistroji. Následoval průzkum trhu s astrofotografickou technikou, automatizace techniky a pokukování po něčem „lepším“. S vidinou leteckých výletů za tmou Pavel zakoupil lehkou, transportovatelnou sestavu, fotodalekohled miniBorg 45EDII a jako alternativu k ccd kameře i DSLR Canon EOS 1000D, který je pro něho po modifikaci ideální na fotografování rozsáhlých souhvězdí. Hlavní směr byla pro Pavle ale ccd fotografie a tak se z klasické, barevné astrofotografie, vydal i směrem multispektrálních snímků na čarách H-alfa, OIII, SII. Jako jeden z prvních majitelů zakoupil o několik řádů lepší ccd kameru Atik 314L+ s regulovaným chlazením a montáž HEQ zaměnil za velmi kvalitní Losmandy G-11 s navigačním systémem Gemini. Pavel však zjistil, že každý astronomický objekt vyžaduje také optimální optiku a ccd kameru pro jeho zaznamenání. Do sbírky dalekohledů tak přibyl klasický 11“ Schmidt-Cassegrain a následně i jeho fotografická verze EDGE.

V současné době Pavel fotografuje s kamerou G3-11000, vrátil se z cesty za tmou v Chile, vytvořil ojedinělou databázi astrofotografií (astrofotky.cz) a určitě neustále plánuje další a další kompozice v hlubinách vesmíru. Porota ČAM se tak velmi těší na jeho další snímky, které přímo odrážejí velké usílí a pokrok v digitální astrofotografii, kterým si Pavel jako člověk, snažící se stáhnout celý vesmír do svého laptopu, prošel v tak krátkém období.

Doporučené odkazy

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Okolí hvězdy Sadr Autor: Pavel Pech
Okolí hvězdy Sadr
Autor: Pavel Pech
Multispektrální snímky mlhoviny IC 410 Autor: Pavel Pech
Multispektrální snímky mlhoviny IC 410
Autor: Pavel Pech
Star trails Autor: Pavel Pech
Star trails
Autor: Pavel Pech
Galaxie M81 Autor: Pavel Pech
Galaxie M81
Autor: Pavel Pech


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Pavel Pech, Síň slávy


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »