Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Zdeněk Mikulášek

Zdeněk Mikulášek

Zdeněk Mikulášek
Zdeněk Mikulášek

Rok narození: 1947

http://www.physics.muni.cz/~mikulas/

 

Littera astronomica za rok 2008
Nušlova cena za rok 2016

 
 

Doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. se narodil v roce 1947 v Brně. O astronomii se začal zajímat od svých 14 let. Během středoškolských studií v Brně se velmi úspěšně  účastnil astronomických soutěží a expedicí a po maturitě studoval fyziku na Přírodovědecké fakultě MU v Brně, kde promoval v r. 1970. Externí vědeckou aspiranturu absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV, kde v r. 1980 obhájil kandidátskou disertaci na téma  Studium pekuliární hvězdy CQ UMa.  O  rok  později  získal  na UK v Praze akademický titul RNDr. 

Po ukončení vysoké školy nastoupil do zaměstnání jako asistent na VUT v Brně, odkud v r. 1972 přešel na Hvězdárnu a planetárium M. Koperníka v Brně jako odborný pracovník. Po převratu v r. 1990 vyhrál konkurz na místo ředitele této významné české astronomické odborné i popularizační instituce, jež zastával až do r. 2001. Od r. 1995 působil jako odborný asistent na MU  v  Brně,  kde  převzal  přednášky  a  praktika v oboru astronomie a astrofyziky na Přírodovědecké fakultě. V r. 2000 se habilitoval na Přírodovědecké fakultě MU v Brně prací Úvod do fyziky hvězd. Od r. 2002 zde pracuje v Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky, kde v současné době zastává funkci zástupce ředitele Ústavu.  Ve své výzkumné práci  se  zabývá  především  chemicky  pekuliárními  hvězdami a těsnými dvojhvězdami jakož i studiem astroklimatu na základě soustavné vícebarevné fotometrie standardních hvězd.  Zachoval si však i částečný úvazek na svém předešlém pracovišti, kde se věnuje popularizaci astronomie a astrofyziky.

Po Zdeňku Mikuláškovi byla v roce 2000 pojmenována planetka č. (11124) Mikulášek.

Littera astronomica 2008

Během celé své profesionální dráhy se Zdeněk Mikulášek soustavně zabývá rovněž didaktikou astronomie a s tím související popularizací astronomie a přírodních věd. Společně s historikem astronomie Dr. Zdeňkem Horským a svým kolegou a vrstevníkem Doc. Dr. Zdeňkem Pokorným  napsali v r. 1988 pozoruhodnou knihu „Sto astronomických omylů uvedených na pravou míru", která vyšla v nakladatelství Svoboda v dodnes nepřekonaném nákladu 135 tis. výtisků! Společně s Doc. Pokorným na ni pak v letech 1993-95 navázali pětidílnou sérií „Záludných otázek z astronomie“, která vyvrcholila objemnou knihou „220  záludných otázek z astronomie“ (Rovnost, Brno 1996), která měla své pokračování v knize „100+1záludných otázek – Astronomie“ (Aventinum,  Praha 2003).

Zdeněk Mikulášek patří k nejoblíbenějším českým autorům  populárně-vědeckých astronomických přednášek, které kromě odborné přesnosti vynikají poutavostí, jak o tom svědčí i jejich názvy, např. „Kosmologie v kostce“, „Ohnivé smrště a železné lijáky“, „Hvězdné srážky“,“Za blankytem neutronových hvězd“, „Jak na hvězdy?“, „Kosmické počasí a my“, „První a poslední hvězdy ve vesmíru“, „Obejdeme se bez hvězd?“, „Kde se ve vesmíru vzalo zlato?“  atd.

Zdeněk Mikulášek jak ve spolupráci se svým zesnulým vrstevníkem Doc. Z. Pokorným, tak i samostatně posunul úroveň české popularizace astronomie na kvalitativně vyšší úroveň. 

Cena Littera astronomica byla Zdeňku Mikuláškovi předána u příležitosti konání 18. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Laureát převzal cenu z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové a předsedkyně České astronomické společnosti RNDr. Evy Markové, CSc. Předání uvedl čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc.

Zdeněk Mikulášek u příležitosti předání Ceny pronesl laureátskou přednášku nazvanou Tři malá zamyšlení na téma "Hvězdy a my".

Doporučené odkazy

 

Nušlova cena za rok 2016

Prof. Mikulášek publikoval od r. 1969 do 2016 podle databáze ADS 155 vědeckých prací, které až dosud získaly 595 citací, tj. 3,8 citace na práci. Jeho Hirschův index H = 14. V řadě prací je prvním autorem a týmy, které se na publikacích podílejí, jsou často výrazně mezinárodní, tj. jeho spoluautory jsou slovenští, němečtí, čínští, ruští, italští, japonští, chorvatští, turečtí aj. astronomové. Brněnské univerzitní pracoviště se tak stalo významným současným českým vědeckým centrem, jak o tom svědčí i mezinárodní konference pořádané v Brně nebo brněnskými astronomy organizované např. v Litomyšli. Seznam všech prací najdete rozšířeném tiskovém prohlášení. Za tento přínos byl v roce 2016 oceněn Nušlovou cenou České astronomické společnosti.

Významný popularizátor astronomie

Prof. Mikulášek se rovněž významně zasloužil o popularizaci astronomie. Je jediným žijícím spoluautorem českého unikátu knihy „tří Zdeňků: „Sto astronomických omylů uvedených na pravou míru“ vydané nakl. Svoboda v roce 1988 v rekordním nákladu 135 tis. výtisků. Je však také oblíbeným řečníkem na veřejných přednáškách i astronomických konferencích, který dokáže doslova uhranout své posluchače originálními způsoby, jak jim přiblížit astrofyzikální tématiku. Právem také získal v roce 2008 cenu ČAS „Littera astronomica“. Od roku 2000 nese jeho jméno planetka číslo 11124.

Prof. Mikulášek je příkladem badatele se širokým rozhledem, který mohl uplatnit naplno své vědecké, pedagogické a řídící schopnosti teprve od svých 43 let. Stále pracuje na plný úvazek a stal se významnou postavou naší současné astronomie.

Doporučené odkazy

  • Nušlova cena
  • Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 230: Cena Františka Nušla za rok 2016 prof. Zdeňkovi Mikuláškovi  (pdf, doc)


Fotogalerie

Štítky: Zdeněk Mikulášek, Littera astronomica, Nušlova cena


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »