Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Jiří Linet

Jiří Linet

Jiří Linet
Jiří Linet

Rok narození : 1963

www.nadnamaa.wz.cz

Astrofotograf roku 2009

Astrofotografem roku 2009 byl zvolen Jiří Linet z Havířova. Jeho cesta k tomuto titulu započala prakticky už v jeho dětství, kdy neustále snil o nekonečných dálkách vesmíru. Zůstal však tehdy pouze u snů. Objevování tajů noční oblohy muselo ještě chvíli počkat. Astronomii postupně nahradila jiná záliba a to entomologie a sport.

Svůj obrovský koníček z dětství však Jiří Linet uchovával v srdci stále. Po splnění povinností typu, postav dům, zasaď strom, zploď syna, došlo i k pořízení prvního astronomického dalekohledu. Stalo se tak až v roce 2007, kdy si autor zakoupil prakticky kompletní vybavení potřebné pro fotografování oblohy. Prvním dalekohledem se stal TAL-100R na paralaktické montáži EQ5. Jak již to tak ale bývá, nejprve přišlo na řadu pozorování objektů, o kterých Jiří Linet v dětství pouze snil. Tajemnost a krása dalekého vesmíru byla však natolik pestrá, že původně vizuálního pozorovatele odklonila k astrofotografii. Neozbrojené oko tak nahradila moderní technika v podobě digitální zrcadlovky EOS 350D. Během prvních pokusů s focením bylo zřejmé, že dalekohled, který přinesl krásné pohledy do hlubin vesmíru, není pro astrofotografii nejvhodnější. Stejně na tom byla paralaktická montáž EQ5 jejíž přesnost chodu a nosnost byla pro tyto účely nedostačující.

Netrvalo dlouho a hned další rok došlo k zakoupení velmi tuhé montáže EQ6 a velkého zrcadlového dalekohledu s průměrem zrcadla s parametry 250mm/1200mm. Právě díky této kombinaci velkého přístroje s poměrně dlouhým ohniskem můžeme díky Jiřímu Linetovi spatřit detaily objektů dalekého vesmíru, které by byly pomocí menších přístrojů na fotografiích jen těžko patrné. Tak velké dalekohledy ale vyžadují mnohem pevnější nervy i při samotném snímání, tuhou montáž a dobré atmosférické podmínky především. Právě z těchto důvodů je cesta astrofotografie, kterou Jiří Linet zvolil, velmi obtížná a každá rada od zkušených kolegů je k nezaplacení. Nyní se astrofotograf roku 2009 snaží vylepšit své vědomosti ve zpracování nasnímaných dat a to hlavně na Astronomickém fóru nebo webech českých astrofotografů.

Ze slov autora je však jasné, že pohledy do nebe, které nám v roce 2009 přinesl nejsou určitě poslední. Astrofotografie pana Lineta pohlcuje čím dál více a nám nezbývá než doufat, že se s podobně detailními záběry setkáme i v následujících letech.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Satelitní galaxie M110 Autor: Jiří Linet
Satelitní galaxie M110
Autor: Jiří Linet
Krabí mlhovina (M1) Autor: Jiří Linet
Krabí mlhovina (M1)
Autor: Jiří Linet
Kulová hvězdokupa M13 Autor: Jiří Linet
Kulová hvězdokupa M13
Autor: Jiří Linet
Detail hlavy mlhoviny Pelikán Autor: Jiří Linet
Detail hlavy mlhoviny Pelikán
Autor: Jiří Linet


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »