Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Ivan Majchrovič

Ivan Majchrovič

Ivan Majchrovič
Ivan Majchrovič

Rok narození : 1962

www.astrofoto.sk

Ivan Majchrovič byl k astronomii nasměrován svým bratrem, který ho nad březnovým ránem před 40 lety vzbudil, aby nepropásl okamžik, který máme šanci spatřit jen velmi zřídka. Kometa Bennet doslova zářila nad východním obzorem a tento nezapomenutelný zážitek se tak stal dokonalým impulzem pro další astronomické pozorování. Následovala stavba prvního dalekohledu z okulárových skel a také první nesmělé pokusy o astrofotografii, tehdy ještě na kinofilm. Zaznamenaná stopa družice byla spíše raritou, a radost, kterou z ní tehdejší astrofotografové měli, byla naprosto opačná, než nadšení astrofotografa doby současné.

První, dle autora lepší fotografie komety p/Halley v květnu 1986, byly zaznamenány vlastnoručně postavenou fotokomorou na dřevěném paralaktickém stolečku s ručním pohonem. Po delší pauze přišel opětovný popud k návratu v podobě úplného zatmění Slunce v roce 1999, které bylo pozorovatelné v Maďarsku. Náročnost na kvalitu fotografií se zvětšovala a tak začal Ivan Majchrovič rozšiřovat technické vybavení, experimentoval, zaznamenal řadu úspěchů ale i nezdarů a v neposlední řadě získal partu kamarádů, kteří se věnovali stejné problematice, astrofotografii (Roman Piffl, Miro Grnja). Z recese došlo k vytvoření operativního názvu „Bratislavská Pozorovateľská Úderka“ (BPÚ), s kterou se společně snažili vyhnout světelnému znečištění velkých měst a vyjížděli fotografovat do temných lokalit. Od kinofilmu postupně všichni přecházeli k digitálním zrcadlovkám a následně i ke kdysi nedostupným CCD kamerám. BPÚ už nebyla tvořena jen 3 členy, ale došlo k rozšíření. Při tranzitu Venuše přes disk Slunce vyfotografoval Tomáš Maruška unikátní záběr, kdy ve stejném čase objekt křížovala i stanice ISS. Společně s ním a Andrejem Mrázem vytvořili skupinku, sdružení bez poplatků, stanov a předpisů, jednoduše pro sebe. Zrodilo se astrofoto.sk. Díky vzájemné důvěře a možnosti zapůjčení techniky mezi členy vznikla řada dechberoucích fotografií, ale i možnost, kde načerpat a vyměnit získané zkušenosti. Díky rozmanité technice, kterou z části poskytl i zaměstnavatel Ivana Majchroviče, začala skupina zaznamenávat i jevy, které se v astrofotografii příliš nevyskytují. Zákryty hvězd planetkami, monitorování planetek či tranzity ISS přes disk našich sousedů, hlavně Měsíce a Slunce.

Ivan Majchrovič nebyl nikdy vášnivý vizuální pozorovatel vesmíru. Libuje si v hmatatelně zachyceném okamžiku a miluje dynamicky nasnímané procesy. Z toho důvodu se dal na snímání meteorů CCD kamerami a vytvořil tak několik skvělých záběrů jasných bolidů a obrovského množství drobného „smětí“, které na své pouti Sluneční soustavou zanechaly postupně tající komety.

Určitě se vyplatí připomenout i vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce z prosince roku 2009, v kterém Tomáš Maruška a Ivan Majchrovič chválihodně splnili tématické zadání soutěže pro rok 2009, „Čechy a Morava na obloze“ a vytvořili jedinečný přehled planetek nesoucích označení významných osobností České a Slovenské vědy. Velkým příslibem je i společná motivace všech autorů, kteří si i po celodenní práci dodávají sílu a vyjíždějí zachytit okamžiky, které většině lidem v pracovním shonu unikají.

Za porotu ČAM zbývá už jen popřát, aby se Ivanovi Majchrovičovi splnil jeho velký sen a objevil svůj vlastní asteroid. Než se tak stane, určitě se všichni budeme těšit na jeho další zaslané snímky.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Kometa 17P/Holmes Autor: Ivan Majchrovič
Kometa 17P/Holmes
Autor: Ivan Majchrovič
Bolid zaznamenaný ccd kamerou Autor: Ivan Majchrovič
Bolid zaznamenaný ccd kamerou
Autor: Ivan Majchrovič
Noční svítící oblaka Autor: Ivan Majchrovič
Noční svítící oblaka
Autor: Ivan Majchrovič
Souhvězdí Labuť s emisními mlhovinami Autor: Ivan Majchrovič
Souhvězdí Labuť s emisními mlhovinami
Autor: Ivan Majchrovič


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »