Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Jan Měšťan

Jan Měšťan

Portrét: Jan Měšťan
Portrét: Jan Měšťan

Rok narození : 1991

www.jm-pisek.cz/osobni

Jan Měšťan se narodil v roce 1991 v Písku. Patří tedy mezi mladé, a jak se ukazuje i nadějné české astrofotografy. Jako student osmiletého píseckého gymnázia se zajímá hlavně o astronomii, astrofotografii, fyziku, sport a jazyky.

Astronomií se začal intenzivněji zabývat již ve svých 10 letech, avšak jeho skutečně prvním astronomickým zážitkem však bylo pozorování zatmění Měsíce již v roce 1996. V roce 1997 s rodiči a sestrou Katkou navštívil pražské planetárium. Tam shlédl pořad pro děti o „kometce Babetce“, tedy kometě Hale-Bopp, kterou mimochodem rovněž vizuálně pozoroval. Zájem o astronomii se prohluboval, nové astronomické knihy a časopisy. Na pozorování zatmění Slunce v roce 1999 či přechodu Venuše přes Slunce v roce 2004 již byl technicky vybaven.

V souvislosti s přechodem Venuše před Sluncem byl vyhlášen i Mezinárodní astronomický projekt Venus transit 2004. Pořádalo jej několik institucí včetně Evropské jižní observatoře ESO. Součástí projektu byla i soutěž o nejlepší videozáznam pozorování přechodu. Společně se sestrou Katkou se Honza této soutěže zúčastnil a s videozáznamem se dostali mezi 10 nejlepších videosnímků zaslaných do soutěže z celé Evropy. Mohli tak nakonec odletět do Paříže na závěrečné vyhlášení projektu, kde obdrželi zvláštní cenu poroty.

S postupem času se obohatilo i astronomické resp. astrofotografické vybavení. Oblohu pozoroval za pomoci triedru. Pokoušel se o afokální fotografie Měsíce, které postupem času dosáhly přijatelných kvalit. Se svým digitálním fotoaparátem se pokoušel i o panoramatické záběry oblohy (východ Měsíce, seskupení planet, apod.). Účast na astronomické expedici za pozorováním prstencového zatmění Slunce do Španělska 2005 Honzu vedla ke koupi slunečních filtrů. Kromě triedrů používal k pozorování také historický 50mm refraktor Gymnázia v Písku. Spojením digitálního fotoaparátu a tohoto refraktoru pořídil první snímky srpku Venuše. V roce 2006 Honza obsadil ve finále 3. ročníku Astronomické olympiády 3. místo a do vybavení tak přibyl triedr 12x60.

Dne 29. března 2006 proběhlo na území České republiky částečné zatmění Slunce. Se spolužákem Janem Kotkem ,za pomoci profesora Tyle uspořádali pozorování tohoto zatmění pro celé Gymnázium v Písku.

Za spolupráce pana profesora Tyle toto pozorování začlenili do vědecké práce „Výzkum a pozorování zatmění Slunce“. S touto prací, obohacenou o mnohé další informace týkající se zatmění Slunce, se jim podařilo zvítězit v mezinárodním vzdělávacím projektu „Catch a Star! 2007“ pořádaném Evropskou jižní observatoří a Evropskou asociací pro vzdělávání v astronomii EAAE. Odměnou byl týdenní pobyt v Chile spojený s návštěvou observatoře ESO Paranal.

Pobyt v poušti nerušený světelným Honza samozřejmě využil k fotografování oblohy. Do Chile si vezl lehký fotografický stativ a fotoaparát Zenit 11. Obě zařízení včetně filmu cestu přežila a tak mohl Honza začít „cvakat“ jižní oblohu při pohledu na Magellanova mračna či Mléčnou dráhu.

K fotografování používá rovněž svůj digitální fotoaparát spojený se 102mm refraktorem Celestron, který získal ve finále astronomické olympiády 2007. Rovněž se seznamuje s CCD technikou.

Astronomie je pro Honzu velice zajímává věda, ve které hrají kromě „pouhého“ hledění na oblohu roli i matematické výpočty. To platí i u astrofotografie. Do budoucna by se těmto aktivitám rád věnoval, ať už profesionálně či amatérsky. Je tu samozřejmě také škola ale i sport, jazyky či další obory, které jej také velice baví. A jsou tu také ti, kteří Honzovi pomáhají a podporují jej v jeho zájmu. A jim patří Honzův dík.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Zákryt Venuše Měsícem 18.6.2007. Autor: Jan Měšťan
Zákryt Venuše Měsícem 18.6.2007.
Autor: Jan Měšťan
Projekce částečného zatmění Slunce. Autor: Jan Měšťan
Projekce částečného zatmění Slunce.
Autor: Jan Měšťan
Částečné zatmění Měsíce 7. září 2006. Autor: Jan Měšťan
Částečné zatmění Měsíce 7. září 2006.
Autor: Jan Měšťan
Měsíc. Autor: Jan Měšťan
Měsíc.
Autor: Jan Měšťan


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »