Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Jan Měšťan

Jan Měšťan

Portrét: Jan Měšťan
Portrét: Jan Měšťan

Rok narození : 1991

www.jm-pisek.cz/osobni

Jan Měšťan se narodil v roce 1991 v Písku. Patří tedy mezi mladé, a jak se ukazuje i nadějné české astrofotografy. Jako student osmiletého píseckého gymnázia se zajímá hlavně o astronomii, astrofotografii, fyziku, sport a jazyky.

Astronomií se začal intenzivněji zabývat již ve svých 10 letech, avšak jeho skutečně prvním astronomickým zážitkem však bylo pozorování zatmění Měsíce již v roce 1996. V roce 1997 s rodiči a sestrou Katkou navštívil pražské planetárium. Tam shlédl pořad pro děti o „kometce Babetce“, tedy kometě Hale-Bopp, kterou mimochodem rovněž vizuálně pozoroval. Zájem o astronomii se prohluboval, nové astronomické knihy a časopisy. Na pozorování zatmění Slunce v roce 1999 či přechodu Venuše přes Slunce v roce 2004 již byl technicky vybaven.

V souvislosti s přechodem Venuše před Sluncem byl vyhlášen i Mezinárodní astronomický projekt Venus transit 2004. Pořádalo jej několik institucí včetně Evropské jižní observatoře ESO. Součástí projektu byla i soutěž o nejlepší videozáznam pozorování přechodu. Společně se sestrou Katkou se Honza této soutěže zúčastnil a s videozáznamem se dostali mezi 10 nejlepších videosnímků zaslaných do soutěže z celé Evropy. Mohli tak nakonec odletět do Paříže na závěrečné vyhlášení projektu, kde obdrželi zvláštní cenu poroty.

S postupem času se obohatilo i astronomické resp. astrofotografické vybavení. Oblohu pozoroval za pomoci triedru. Pokoušel se o afokální fotografie Měsíce, které postupem času dosáhly přijatelných kvalit. Se svým digitálním fotoaparátem se pokoušel i o panoramatické záběry oblohy (východ Měsíce, seskupení planet, apod.). Účast na astronomické expedici za pozorováním prstencového zatmění Slunce do Španělska 2005 Honzu vedla ke koupi slunečních filtrů. Kromě triedrů používal k pozorování také historický 50mm refraktor Gymnázia v Písku. Spojením digitálního fotoaparátu a tohoto refraktoru pořídil první snímky srpku Venuše. V roce 2006 Honza obsadil ve finále 3. ročníku Astronomické olympiády 3. místo a do vybavení tak přibyl triedr 12x60.

Dne 29. března 2006 proběhlo na území České republiky částečné zatmění Slunce. Se spolužákem Janem Kotkem ,za pomoci profesora Tyle uspořádali pozorování tohoto zatmění pro celé Gymnázium v Písku.

Za spolupráce pana profesora Tyle toto pozorování začlenili do vědecké práce „Výzkum a pozorování zatmění Slunce“. S touto prací, obohacenou o mnohé další informace týkající se zatmění Slunce, se jim podařilo zvítězit v mezinárodním vzdělávacím projektu „Catch a Star! 2007“ pořádaném Evropskou jižní observatoří a Evropskou asociací pro vzdělávání v astronomii EAAE. Odměnou byl týdenní pobyt v Chile spojený s návštěvou observatoře ESO Paranal.

Pobyt v poušti nerušený světelným Honza samozřejmě využil k fotografování oblohy. Do Chile si vezl lehký fotografický stativ a fotoaparát Zenit 11. Obě zařízení včetně filmu cestu přežila a tak mohl Honza začít „cvakat“ jižní oblohu při pohledu na Magellanova mračna či Mléčnou dráhu.

K fotografování používá rovněž svůj digitální fotoaparát spojený se 102mm refraktorem Celestron, který získal ve finále astronomické olympiády 2007. Rovněž se seznamuje s CCD technikou.

Astronomie je pro Honzu velice zajímává věda, ve které hrají kromě „pouhého“ hledění na oblohu roli i matematické výpočty. To platí i u astrofotografie. Do budoucna by se těmto aktivitám rád věnoval, ať už profesionálně či amatérsky. Je tu samozřejmě také škola ale i sport, jazyky či další obory, které jej také velice baví. A jsou tu také ti, kteří Honzovi pomáhají a podporují jej v jeho zájmu. A jim patří Honzův dík.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Zákryt Venuše Měsícem 18.6.2007. Autor: Jan Měšťan
Zákryt Venuše Měsícem 18.6.2007.
Autor: Jan Měšťan
Projekce částečného zatmění Slunce. Autor: Jan Měšťan
Projekce částečného zatmění Slunce.
Autor: Jan Měšťan
Částečné zatmění Měsíce 7. září 2006. Autor: Jan Měšťan
Částečné zatmění Měsíce 7. září 2006.
Autor: Jan Měšťan
Měsíc. Autor: Jan Měšťan
Měsíc.
Autor: Jan Měšťan


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »