Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Jan Měšťan

Jan Měšťan

Portrét: Jan Měšťan
Portrét: Jan Měšťan

Rok narození : 1991

www.jm-pisek.cz/osobni

Jan Měšťan se narodil v roce 1991 v Písku. Patří tedy mezi mladé, a jak se ukazuje i nadějné české astrofotografy. Jako student osmiletého píseckého gymnázia se zajímá hlavně o astronomii, astrofotografii, fyziku, sport a jazyky.

Astronomií se začal intenzivněji zabývat již ve svých 10 letech, avšak jeho skutečně prvním astronomickým zážitkem však bylo pozorování zatmění Měsíce již v roce 1996. V roce 1997 s rodiči a sestrou Katkou navštívil pražské planetárium. Tam shlédl pořad pro děti o „kometce Babetce“, tedy kometě Hale-Bopp, kterou mimochodem rovněž vizuálně pozoroval. Zájem o astronomii se prohluboval, nové astronomické knihy a časopisy. Na pozorování zatmění Slunce v roce 1999 či přechodu Venuše přes Slunce v roce 2004 již byl technicky vybaven.

V souvislosti s přechodem Venuše před Sluncem byl vyhlášen i Mezinárodní astronomický projekt Venus transit 2004. Pořádalo jej několik institucí včetně Evropské jižní observatoře ESO. Součástí projektu byla i soutěž o nejlepší videozáznam pozorování přechodu. Společně se sestrou Katkou se Honza této soutěže zúčastnil a s videozáznamem se dostali mezi 10 nejlepších videosnímků zaslaných do soutěže z celé Evropy. Mohli tak nakonec odletět do Paříže na závěrečné vyhlášení projektu, kde obdrželi zvláštní cenu poroty.

S postupem času se obohatilo i astronomické resp. astrofotografické vybavení. Oblohu pozoroval za pomoci triedru. Pokoušel se o afokální fotografie Měsíce, které postupem času dosáhly přijatelných kvalit. Se svým digitálním fotoaparátem se pokoušel i o panoramatické záběry oblohy (východ Měsíce, seskupení planet, apod.). Účast na astronomické expedici za pozorováním prstencového zatmění Slunce do Španělska 2005 Honzu vedla ke koupi slunečních filtrů. Kromě triedrů používal k pozorování také historický 50mm refraktor Gymnázia v Písku. Spojením digitálního fotoaparátu a tohoto refraktoru pořídil první snímky srpku Venuše. V roce 2006 Honza obsadil ve finále 3. ročníku Astronomické olympiády 3. místo a do vybavení tak přibyl triedr 12x60.

Dne 29. března 2006 proběhlo na území České republiky částečné zatmění Slunce. Se spolužákem Janem Kotkem ,za pomoci profesora Tyle uspořádali pozorování tohoto zatmění pro celé Gymnázium v Písku.

Za spolupráce pana profesora Tyle toto pozorování začlenili do vědecké práce „Výzkum a pozorování zatmění Slunce“. S touto prací, obohacenou o mnohé další informace týkající se zatmění Slunce, se jim podařilo zvítězit v mezinárodním vzdělávacím projektu „Catch a Star! 2007“ pořádaném Evropskou jižní observatoří a Evropskou asociací pro vzdělávání v astronomii EAAE. Odměnou byl týdenní pobyt v Chile spojený s návštěvou observatoře ESO Paranal.

Pobyt v poušti nerušený světelným Honza samozřejmě využil k fotografování oblohy. Do Chile si vezl lehký fotografický stativ a fotoaparát Zenit 11. Obě zařízení včetně filmu cestu přežila a tak mohl Honza začít „cvakat“ jižní oblohu při pohledu na Magellanova mračna či Mléčnou dráhu.

K fotografování používá rovněž svůj digitální fotoaparát spojený se 102mm refraktorem Celestron, který získal ve finále astronomické olympiády 2007. Rovněž se seznamuje s CCD technikou.

Astronomie je pro Honzu velice zajímává věda, ve které hrají kromě „pouhého“ hledění na oblohu roli i matematické výpočty. To platí i u astrofotografie. Do budoucna by se těmto aktivitám rád věnoval, ať už profesionálně či amatérsky. Je tu samozřejmě také škola ale i sport, jazyky či další obory, které jej také velice baví. A jsou tu také ti, kteří Honzovi pomáhají a podporují jej v jeho zájmu. A jim patří Honzův dík.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Zákryt Venuše Měsícem 18.6.2007. Autor: Jan Měšťan
Zákryt Venuše Měsícem 18.6.2007.
Autor: Jan Měšťan
Projekce částečného zatmění Slunce. Autor: Jan Měšťan
Projekce částečného zatmění Slunce.
Autor: Jan Měšťan
Částečné zatmění Měsíce 7. září 2006. Autor: Jan Měšťan
Částečné zatmění Měsíce 7. září 2006.
Autor: Jan Měšťan
Měsíc. Autor: Jan Měšťan
Měsíc.
Autor: Jan Měšťan


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »