Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Jaroslav Jašek

Jaroslav Jašek

Portrét: Jaroslav Jašek
Portrét: Jaroslav Jašek

Rok narození : 1962

Jaroslav Jašek - pro přátele Jarek je jedním z úspěšných a originálních fotografů soutěže ČAM. Spatřiv světlo světa v roce 1962, se začal učiti chápat tento podivný svět okolo nás. Záhady vesmíru nevyjímaje. V 5. třídě ZDŠ si při výuce zeměpisu v kapitole o astronomii uvědomil, že tento obor je TO ONO. Začal navštěvovat přednášky CMA (club mladých astronomů) na brněnské hvězdárně, které vedlo několik nyní známých osobností v tomto zajímavém a záhadném oboru lidského vědění. (Zdeněk Pokorný, Mikulášek a další ….) Během svého mladistvého vývoje se naštěstí začal intenzivně věnovat chemii, fyzice a elektronice , což se v budoucnu ukázalo jako velice moudré a důležité rozhodnutí. Nadšení pro elektroniku vykrystalizovalo v rozhodnutí vyučit se v Brněnské Zbrojovce mechanikem organizační a výpočetní techniky. Kromě toho se stal členem ČAS a snažil se proniknout do tajů astronomické techniky pod vedením tehdejšího technika brněnské hvězdárny pana Jehličky. Po skončení CMA 1 a CMA 2 Jarek až do počátku výkonu povinné vojenské služby přednášel v brněnské kopuli jako demonstrátor pro veřejnost. Po vojně se oženil a musel své zájmy o astronomii utlumit na minimum. To znamená asi tolik, že se účastnil přednášek pořádaných brněnskou hvězdárnou pouze jako velmi zanícený posluchač. V tomto období dokončil večerní střední školu elektro na Sokolské ulici v Brně. Protože jej nadále přitahovala problematika výpočetní techniky, rozhodl se podat přihlášku na VŠ elektro se zaměřením na počítače. Po roce 1989 se jej osud nejen zavál až na brněnskou periferii do Ořešína, ale i ze Zbrojovky mezi „osoby samostatně výdělečně činné“.

Zde si s rodinou vybudoval nejen nové bydlení, ale i malou soukromou observatoř. Po roce 2000 začal pracovat na výrobě paralaktické montáže německého typu . Na ni umístil dalekohled typu Newton o průměru 400 mm a F 2000mm z dílny p. Drbohlava. Postupně na robustní plechový tubus navěšel další optická zařízení, takže nyní vypadá celý systém jako abstraktní vánoční stromeček , který má místo vánočních řetězů dlouhé metry elektrických kabelů stažených pod kopuli, do vyhřáté dílničky a zároveň řídícího centra s počítači a monitorem. Jako pomocnou optiku používá fotografické objektivy typu Pentagon SX, původně určené pro 6x6 cm klasickou fotografii, zakoupené v místních foto bazarech. Do nedávné doby je používal v soustavě s citlivou TV kamerkou Watek 902 H ,jako elektronický hledáček. Pomocí tohoto systému je možno dálkově prohledat či monitorovat oblast v okolí zorného pole hlavního dalekohledu, ze vzdáleného teplého místa u počítače s možností porovnávání obrazu s elektronickým atlasem hvězd. Nyní však již používá daleko pohodlnější metodu se zeleným zaměřovacím laserem.

Po krátkém období koukání očima začal p. Jašek zvažovat cestu snímání obrazu pomocí elektronického záznamového média. Vyzkoušel natáčení některých zajímavých dějů na videokameru Sony dle nápadů od pana Ladislava Šmída. Díky některým technickým však od tohoto způsobu upustil. Nyní snímaný obraz z kamery přímo stahuje do počítače a zde jej v daleko vyšší kvalitě dále zpracovává pomocí mnoha volně šiřitelných programů. S nástupem digitálních fotoaparátů si pořídil zrcadlovku NIKON, která má vysoké rozlišení a je možno k ní připojovat různé druhy objektivů dle momentálních požadavků. Po praktických zkušenostech i několika odborných konzultacích s techniky brněnské hvězdárny dospěl k závěru, že toto řešení má také své omezení a pořídil si tedy kameru SBIG ST-8 ME.

Po přidání filtrového karuselu se věc jevila jako rozumné řešení. Avšak mezi tím se díky výstavbě nákupního střediska jihozápadně od observatoře zhoršily světelné podmínky natolik, že se zdálo, že to bude konec astronomie v Ořešíně. Mezi tímto vším děním se naštěstí jako tenká zlatá nit odvíjel i podvědomý sklon p. Jaška k spektroskopii. Myšleno všeobecně jako podivnou součást optického vnímání okolního světa. V době jeho působení jako demonstrátora na hvězdárně se mnohokráte zúčastnil akademických diskuzí nad iluzí pořizování spekter alespoň některých jasnějších hvězd. Avšak v té době to nebylo technicky ani prakticky možné uvažované pokusy realizovat.

Doba však šla dále a technika i prostředí se nadále vyvíjelo. Shodou okolností (nebo snad náhod), se podařilo sehnat několik spektrálních mřížek z vyřazených optických chromatografů a podobných zařízení. Tento okamžik byl tím spouštěcím momentem, kdy se p. Jašek pustil do výroby prvního spektroskopu typu Litrow s vysokým rozlišením a s přesnou nastavitelnou štěrbinou.

Výsledkem byl první funkční vzorek s nečekanou provozní hmotností asi 11 kg. Vyrobil tedy dle ondřejovského vzoru, přesné mikrometrickými šrouby a stavitelné zaostřovací kruhy které měly hmotnost tohoto mamuta zvládnout a udržet zařízení na dalekohledu. Po prvních pokusných spektrech si uvědomil, že je dobré mít vše NEJ, až na tu hmotnost a tak se pustil do odtučňovací kůry prvního spektrografu.

Nastala doba ústupků a změn v jednotlivých částech technického řešení. Po několika konzultacích s ondřejovskými specialisty na spektra, vyplynulo nové odlehčené řešení v podobě již rozumného přístroje vhodného k plnému využití v astronomické praxi. Jedná se opět o spektroskop Litrow, tentokráte s pevnou reflexní štěrbinou vyrobenou na zakázku firmou ATC Přerov. Dá se říci, že dobrá štěrbina je druhou nejdůležitější součástí přístroje hned po spektrální mřížce. Ostatní díly se již dají různým způsobem nahradit nebo vyrobit. Celý spektroskop je připojen k tripletu f=250 mm. Takto získal p. Jašek přístroj, jimž může při expozici okolo 20 minut pořizovat spektra hvězd do 5. magnitudy.

Vzhledem k praktickému dosahu přístroje a po dalších konzultacích na spektroskopickém semináři na hvězdárně ve Valašském Meziříčí bylo konstatováno, že využití tohoto přístroje pro vědecké účely je velmi omezené, i když je používán na Newtonu s 400 mm zrcadlem.

Pro rozumný dosah by bylo vhodné jeho použití na přístrojích s průměry 600 mm a více.

Na základě těchto nových poznatků a zkušeností se p. Jašek letos pustil do nové konstrukce spektroskopu typu Litrow, sice s menším rozlišením ale zato s větším dosahem v hvězdných velikostech. Dosah se podstatně zlepšil až na 8. magnitudu.

Aby mohl s Ladislavem Šmelcerem z hvězdárny ve Valašském Meziříčí pořizovat spektra s ještě lepším dosahem, byť s horším rozlišením, pustil se do výroby již třetího spektroskopu s malým rozlišením, řešeného tentokráte jako klasický spektroskop se dvěma objektivy. Přístroj nyní dosahuje až 11. magnitudy.

Pomocí tohoto spektroskopu, osazeného digitálním fotoaparátem NIKON, byla pořízena fotografie spektra komety Holmes, která se stala v listopadu 2007 „Českou astrofotografií měsíce“.

Do budoucna by pan Jašek rád dokončit automatizaci procesu pro pořizování hvězdných spekter i s prokládanou expozicí komparačních spekter nutných pro přesná určení radiálních rychlostí hvězd a pokud čas a zdraví dovolí, chtěl by nabídnout možnost pořizování spekter konkrétních hvězd za účelem dalšího použití napozorovaných dat k dalšímu poznávání vesmíru okolo nás.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Spektrum komety 17P/Holmes. Autor: Jaroslav Jašek
Spektrum komety 17P/Holmes.
Autor: Jaroslav Jašek
Snímek z TV kamery snímající situaci na štěrbině spektrskopu při pořizování spektra komety 17P/Holmes. Autor: Jaroslav Jašek
Snímek z TV kamery snímající situaci na štěrbině spektrskopu při pořizování spektra komety 17P/Holmes.
Autor: Jaroslav Jašek


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »