Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Pavel Suchan

Pavel Suchan

Pavel Suchan
Pavel Suchan

 

Rok narození : 1956

Cena Zdeňka Kvíze 2018

Na konci května 1956 se nedaleko za drahou Marsu, necelých 340 miliónů kilometrů od Země potulovala vesmírem malá planetka o absolutní hvězdné velikosti 16,3. Nikdo na planetě Zemi ještě netušil nic o jeho existenci, podobně jako téměř nikdo, kromě šťastných rodičů a několika přátel netušil, že kdesi v České republice vrní několikadenní miminko.

Uplynulo však pouze něco přes 40 let a na ondřejovské observatoři tuto planetku polapili do svých sítí, označili kódem 1997SK34 a posléze pojmenovali Suchan.

Protokol (P.Suchan)
Protokol (P.Suchan)
Z miminka vyrostl známý astronom. Zpočátku byla jeho astronomická dráha vcelku poklidná, stejně jako téměř kruhová dráha planetky. Na petřínské hvězdárně absolvoval astronomický kurz a předváděl návštěvníkům oblohu. Na úpické hvězdárně zase kromě pozorování krásných meteorů a vyplňování úmorných protokolů o nich spolu s ostatními nad ránem ochutnával úrodu místních zahrádkářů. Poté na dlouhou dobu profesionálně zakotvil na petřínské hvězdárně, a stal se členem České astronomické společnosti. A to byl možná zlomový okamžik jeho astronomického života. Stal se jedním s nosných sloupů této společnosti a jeho jméno se s ní téměř niterně propojilo. Najdeme jej někdy méně, ale většinou více až téměř vždy za jejími aktivitami. Není snad ani možno vyjmenovávat všechny ty Mezinárodní roky astronomie, Oblasti temného nebe, Astronomické olympiády či další.

Pavel Suchan
Pavel Suchan
Uplynulo několik dalších let a Pavel zakotvil v Astronomickém ústavu AV ČR. Vyměnil proužkované tričko za košili, kravatu a sako. Dlouhé vlasy ostříhal na krátký sestřih a místo nočních výprav do zahrádek za mrkví míří do úřadů za poslanci a ministry vysvětlovat co je to temná obloha. A místo k milovanému dalekohledu sedá po nocích více k počítači. Nevyplňuje však meteorářské protokoly, ale statistiky, tabulky a výkazy, byť astronomické.

Naštěstí pro nás si však mezi vším tím shonem najde čas pro svou chvilku s ČAM, tedy se soutěží Česká astrofotografie měsíce. Je jedním z jejích porotců a duchem jejího mediálního záběru. Pavel Suchan se stal českou astronomickou celebritou. Ovšem vnitřně je to stále ten kluk se šibalským pohledem, který jak může tak otočí pohled k nebi ke svým milovaným hvězdičkám. Porota ČAM mu takto alespoň trochu může nejen poděkovat, ale popřát mnoho dalších let astronomického štěstí, aktivity a také trochu toho tolik potřebného klidu u okuláru dalekohledu někde v „oblasti temného nebe“.

Cena zdeňka kvíze 2018

Cena Zdeňka Kvíze byla Pavlu Suchanovi udělena za mimořádný přínos v oblasti popularizace astronomie.

 



O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


24. vesmírný týden 2021

24. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 6. do 20. 6. 2021. Měsíc bude v první čtvrti. Nad ránem jsou dobře viditelné planety Jupiter a Saturn. Sluneční aktivita je nízká. Čínská kosmická loď Šen-čou 12 je připravena ke startu s třemi kosmonauty ke stanici Tiangong 3. Juno přinesla fantastické snímky Jupiterova měsíce Ganymedu. Před 230 lety se narodil americký astronom Denison Olmsted, který prováděl pozorování z Yale jedním z prvních univerzitních dalekohledů v USA a v roce 1833 po spatření meteorického deště Leonid poukázal na jejich radiant a kosmický původ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Leo Triplet

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2021 obdržel snímek „Leo Triplet“, jehož autorem je Zdeněk Vojč   Na noční obloze se nalézá nepřeberné množství zajímavých objektů či jejich skupin. Jednou z nich je i skupina tří galaxií, nazvaná též Leo Triplet. To proto, že ji na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2020 M5 (ATLAS)

Snímek komety C/2020 M5 (ATLAS). Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa se na obloze pohybovala souhvězdím Malé medvědice. Vzdálenost od Země 3.192 au, od Slunce 3.077 au. Rychlost pohybu po obloze 1.34 arcsec/min, jasnost podle efemeridy 16.4 mag.

Další informace »