Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Pavel Suchan

Pavel Suchan

Pavel Suchan
Pavel Suchan

 

Rok narození : 1956

Cena Zdeňka Kvíze 2018

Na konci května 1956 se nedaleko za drahou Marsu, necelých 340 miliónů kilometrů od Země potulovala vesmírem malá planetka o absolutní hvězdné velikosti 16,3. Nikdo na planetě Zemi ještě netušil nic o jeho existenci, podobně jako téměř nikdo, kromě šťastných rodičů a několika přátel netušil, že kdesi v České republice vrní několikadenní miminko.

Uplynulo však pouze něco přes 40 let a na ondřejovské observatoři tuto planetku polapili do svých sítí, označili kódem 1997SK34 a posléze pojmenovali Suchan.

Protokol (P.Suchan)
Protokol (P.Suchan)
Z miminka vyrostl známý astronom. Zpočátku byla jeho astronomická dráha vcelku poklidná, stejně jako téměř kruhová dráha planetky. Na petřínské hvězdárně absolvoval astronomický kurz a předváděl návštěvníkům oblohu. Na úpické hvězdárně zase kromě pozorování krásných meteorů a vyplňování úmorných protokolů o nich spolu s ostatními nad ránem ochutnával úrodu místních zahrádkářů. Poté na dlouhou dobu profesionálně zakotvil na petřínské hvězdárně, a stal se členem České astronomické společnosti. A to byl možná zlomový okamžik jeho astronomického života. Stal se jedním s nosných sloupů této společnosti a jeho jméno se s ní téměř niterně propojilo. Najdeme jej někdy méně, ale většinou více až téměř vždy za jejími aktivitami. Není snad ani možno vyjmenovávat všechny ty Mezinárodní roky astronomie, Oblasti temného nebe, Astronomické olympiády či další.

Pavel Suchan
Pavel Suchan
Uplynulo několik dalších let a Pavel zakotvil v Astronomickém ústavu AV ČR. Vyměnil proužkované tričko za košili, kravatu a sako. Dlouhé vlasy ostříhal na krátký sestřih a místo nočních výprav do zahrádek za mrkví míří do úřadů za poslanci a ministry vysvětlovat co je to temná obloha. A místo k milovanému dalekohledu sedá po nocích více k počítači. Nevyplňuje však meteorářské protokoly, ale statistiky, tabulky a výkazy, byť astronomické.

Naštěstí pro nás si však mezi vším tím shonem najde čas pro svou chvilku s ČAM, tedy se soutěží Česká astrofotografie měsíce. Je jedním z jejích porotců a duchem jejího mediálního záběru. Pavel Suchan se stal českou astronomickou celebritou. Ovšem vnitřně je to stále ten kluk se šibalským pohledem, který jak může tak otočí pohled k nebi ke svým milovaným hvězdičkám. Porota ČAM mu takto alespoň trochu může nejen poděkovat, ale popřát mnoho dalších let astronomického štěstí, aktivity a také trochu toho tolik potřebného klidu u okuláru dalekohledu někde v „oblasti temného nebe“.

Cena zdeňka kvíze 2018

Cena Zdeňka Kvíze byla Pavlu Suchanovi udělena za mimořádný přínos v oblasti popularizace astronomie.

 



O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »