Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Pavel Suchan

Pavel Suchan

Pavel Suchan
Pavel Suchan

 

Rok narození : 1956

Cena Zdeňka Kvíze 2018

Na konci května 1956 se nedaleko za drahou Marsu, necelých 340 miliónů kilometrů od Země potulovala vesmírem malá planetka o absolutní hvězdné velikosti 16,3. Nikdo na planetě Zemi ještě netušil nic o jeho existenci, podobně jako téměř nikdo, kromě šťastných rodičů a několika přátel netušil, že kdesi v České republice vrní několikadenní miminko.

Uplynulo však pouze něco přes 40 let a na ondřejovské observatoři tuto planetku polapili do svých sítí, označili kódem 1997SK34 a posléze pojmenovali Suchan.

Protokol (P.Suchan)
Protokol (P.Suchan)
Z miminka vyrostl známý astronom. Zpočátku byla jeho astronomická dráha vcelku poklidná, stejně jako téměř kruhová dráha planetky. Na petřínské hvězdárně absolvoval astronomický kurz a předváděl návštěvníkům oblohu. Na úpické hvězdárně zase kromě pozorování krásných meteorů a vyplňování úmorných protokolů o nich spolu s ostatními nad ránem ochutnával úrodu místních zahrádkářů. Poté na dlouhou dobu profesionálně zakotvil na petřínské hvězdárně, a stal se členem České astronomické společnosti. A to byl možná zlomový okamžik jeho astronomického života. Stal se jedním s nosných sloupů této společnosti a jeho jméno se s ní téměř niterně propojilo. Najdeme jej někdy méně, ale většinou více až téměř vždy za jejími aktivitami. Není snad ani možno vyjmenovávat všechny ty Mezinárodní roky astronomie, Oblasti temného nebe, Astronomické olympiády či další.

Pavel Suchan
Pavel Suchan
Uplynulo několik dalších let a Pavel zakotvil v Astronomickém ústavu AV ČR. Vyměnil proužkované tričko za košili, kravatu a sako. Dlouhé vlasy ostříhal na krátký sestřih a místo nočních výprav do zahrádek za mrkví míří do úřadů za poslanci a ministry vysvětlovat co je to temná obloha. A místo k milovanému dalekohledu sedá po nocích více k počítači. Nevyplňuje však meteorářské protokoly, ale statistiky, tabulky a výkazy, byť astronomické.

Naštěstí pro nás si však mezi vším tím shonem najde čas pro svou chvilku s ČAM, tedy se soutěží Česká astrofotografie měsíce. Je jedním z jejích porotců a duchem jejího mediálního záběru. Pavel Suchan se stal českou astronomickou celebritou. Ovšem vnitřně je to stále ten kluk se šibalským pohledem, který jak může tak otočí pohled k nebi ke svým milovaným hvězdičkám. Porota ČAM mu takto alespoň trochu může nejen poděkovat, ale popřát mnoho dalších let astronomického štěstí, aktivity a také trochu toho tolik potřebného klidu u okuláru dalekohledu někde v „oblasti temného nebe“.

Cena zdeňka kvíze 2018

Cena Zdeňka Kvíze byla Pavlu Suchanovi udělena za mimořádný přínos v oblasti popularizace astronomie.

 



O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »