Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Petr Brejtr

Petr Brejtr

portret_brejtr_s.jpg

Rok narození : 1973

petrb.rtyne.net

Vydáte-li se někdy, inspirováni četbou Jiráskových Skaláků, do Rtyně v podkrkonoší po stopách vůdce selského povstání rychtáře Antonína Nývlta, spatříte možná po soumraku slabě svítící červené světélko osaměle zářící do jemného vrnění. Vězte, že jste narazili na astrofotografa Petra Brejtra, který zde loví fotony slabých objektů svítících na noční obloze.

Astronomie jej přitahovala již od mládí, ale vždy si vlastně jen přál, pořídit si nějaký dalekohled a začít alespoň pozorovat planety a Měsíc. Toto přání se mu splnilo až při oslavě třicátých narozenin, kdy dostal svůj první dalekohled - refraktor 70/700mm. Hned ten den vše sestavil a čekal na první jasnou oblohu, aby mohl namířit roztřesený dalekohled na první objekt - Měsíc. A tím to vše začalo.

Diskuze na Astroforu jej přivedly až k astrofotografii a následně k nákupu paralaktické montáže, dalekohledu Newton 250/1500mm a starší digitální zrcadlovky Canon EOS 300D. Několik strávených nocí u tohoto dalekohledu ale stále nevedlo k úspěchu - velké ohnisko, špatná montáž, nepřesná pointace. Montáže tedy doznala velkých úprav, vyměnily se i dalekohledy. Dlouhé ohnisko nahradily kratší objektivy N150/750mm, XenarAero 320mm a Canon 50mm. Vše se náhle změnilo k lepšímu. Pravidelné navštěvování astrofóra dodávalo další a další informace o zpracování fotek a dalších možnostech fotografování. Změny došel i fotoaparát, který dostal CLS filtr.

Snímek souhvězdí Labutě, se kterým Petr Brejtr zvítězil v ČAM vznikl téměř za dramatických okolností. Červencové noci vybízely ke každodennímu focení a pozorování. Při poslední jasné obloze již síly vše připravovat pro větší ohnisko nestačily, a tak padlo rozhodnutí pro první širokoúhlou fotografii. Z posledních sil zaostřit a nastavit automatické snímání na časovači. Zhruba po dvou a půl hodinách Petra probudil šramot v kukuřici a zuřivé dupání. Tušil, že nedaleko pobíhá divočák, a tak raději rychle vše zabalil. Jíž při zpracovávání fotek bylo jasno, že se snímek povedl. Rozhodnutí odeslat snímek do soutěže se ukázalo být rozhodnutím dobrým, neboť snímek vyhrál.

V součastné době Petr Brejtr již používá montáž CG5, aby mohl začít vyjíždět za tmou. Má v plánu obohatit své vybavení o CCD kameru. A rád by touto cestou poděkovat všem lidem na astrofóru.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Okolí hvězdy Deneb v Labuti. Autor: Petr Brejtr
Okolí hvězdy Deneb v Labuti.
Autor: Petr Brejtr
Hvězdokupa M13 V Herkulovi. Autor: Petr Brejtr
Hvězdokupa M13 V Herkulovi.
Autor: Petr Brejtr
Galaxie M31 v Andromedě. Autor: Petr Brejtr
Galaxie M31 v Andromedě.
Autor: Petr Brejtr
Měsíc. Autor: Petr Brejtr
Měsíc.
Autor: Petr Brejtr


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »