Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Petr Brejtr

Petr Brejtr

portret_brejtr_s.jpg

Rok narození : 1973

petrb.rtyne.net

Vydáte-li se někdy, inspirováni četbou Jiráskových Skaláků, do Rtyně v podkrkonoší po stopách vůdce selského povstání rychtáře Antonína Nývlta, spatříte možná po soumraku slabě svítící červené světélko osaměle zářící do jemného vrnění. Vězte, že jste narazili na astrofotografa Petra Brejtra, který zde loví fotony slabých objektů svítících na noční obloze.

Astronomie jej přitahovala již od mládí, ale vždy si vlastně jen přál, pořídit si nějaký dalekohled a začít alespoň pozorovat planety a Měsíc. Toto přání se mu splnilo až při oslavě třicátých narozenin, kdy dostal svůj první dalekohled - refraktor 70/700mm. Hned ten den vše sestavil a čekal na první jasnou oblohu, aby mohl namířit roztřesený dalekohled na první objekt - Měsíc. A tím to vše začalo.

Diskuze na Astroforu jej přivedly až k astrofotografii a následně k nákupu paralaktické montáže, dalekohledu Newton 250/1500mm a starší digitální zrcadlovky Canon EOS 300D. Několik strávených nocí u tohoto dalekohledu ale stále nevedlo k úspěchu - velké ohnisko, špatná montáž, nepřesná pointace. Montáže tedy doznala velkých úprav, vyměnily se i dalekohledy. Dlouhé ohnisko nahradily kratší objektivy N150/750mm, XenarAero 320mm a Canon 50mm. Vše se náhle změnilo k lepšímu. Pravidelné navštěvování astrofóra dodávalo další a další informace o zpracování fotek a dalších možnostech fotografování. Změny došel i fotoaparát, který dostal CLS filtr.

Snímek souhvězdí Labutě, se kterým Petr Brejtr zvítězil v ČAM vznikl téměř za dramatických okolností. Červencové noci vybízely ke každodennímu focení a pozorování. Při poslední jasné obloze již síly vše připravovat pro větší ohnisko nestačily, a tak padlo rozhodnutí pro první širokoúhlou fotografii. Z posledních sil zaostřit a nastavit automatické snímání na časovači. Zhruba po dvou a půl hodinách Petra probudil šramot v kukuřici a zuřivé dupání. Tušil, že nedaleko pobíhá divočák, a tak raději rychle vše zabalil. Jíž při zpracovávání fotek bylo jasno, že se snímek povedl. Rozhodnutí odeslat snímek do soutěže se ukázalo být rozhodnutím dobrým, neboť snímek vyhrál.

V součastné době Petr Brejtr již používá montáž CG5, aby mohl začít vyjíždět za tmou. Má v plánu obohatit své vybavení o CCD kameru. A rád by touto cestou poděkovat všem lidem na astrofóru.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Okolí hvězdy Deneb v Labuti. Autor: Petr Brejtr
Okolí hvězdy Deneb v Labuti.
Autor: Petr Brejtr
Hvězdokupa M13 V Herkulovi. Autor: Petr Brejtr
Hvězdokupa M13 V Herkulovi.
Autor: Petr Brejtr
Galaxie M31 v Andromedě. Autor: Petr Brejtr
Galaxie M31 v Andromedě.
Autor: Petr Brejtr
Měsíc. Autor: Petr Brejtr
Měsíc.
Autor: Petr Brejtr


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »